Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Levné versus drahé: Která cesta je správná?
Levné versus drahé: Která cesta je správná?
autor: Michal Rybka , publikováno 18.6.2016
Levné versus drahé: Která cesta je správná?

Když jsem četl amatérské hardwarové tipy, objevovala se tam často myšlenka „nemá smysl řešit kvalitu, vezměte si to nejlevnější a je to“. Je to ale dobrý nápad? Je lepší sáhnout po tom nejlevnějším a nemyslet na budoucnost a nebo naopak vrazit peníze do dražších komponent a periferií?


Trochu jinak to vypadá v případě, že proti sobě nepostavíme naprosto odlehlé hodnoty z obou konců spektra, ale rozumně levné modely proti rozumně drahým modelům. Rozdíl mezi myší za pět set a za patnáct set je často menší než by se mohlo zdát a zařízení „ze širšího cenového středu“ považuji za asi nejzajímavější. Tady si v podstatě nevybíráte podle ceny, ale podle vlastností, přičemž každý má jiné požadavky, někdo chce bezdrátovost, někdo schopnost pracovat na skleněném povrchu, další hodně programovatelných tlačítek a podobně.

Střední kategorie výrobků je podle mě právě ta, kde si vybírají ti nejinformovanější a projevují přitom nejvíce rozumu, protože hledají optimální řešení přesně pro svoji potřebu – a tam se jenom těžko udělují obecné rady. Někomu stačí vysoce přetaktovatelný levný procesor, někdo vyžaduje vysoký počet linek PCI Express, a proto sáhne po vyšším modelu procesoru, ačkoliv by mu levný stačil. Podstatné ale je, že jde o volbu velmi dobře promyšlenou, která přísně vzato do téhle úvahy nepatří. Když někdo potřebuje vysoce výkonné pole SSD disků, tak nemá smysl říkat, že existují i levné volby. Toto je pásmo voleb racionálních, rozumných.

Levné volby jsou doménou spíše chudých a škudlivých uživatelů. Neříkám, že to nejsou uživatelé nároční: Naopak obvykle hodně nároční jsou. Jenom buď nemají peníze anebo se jim nechce platit, takže úmyslně sahají po zařízení, které je tak trochu ošizené, jenom aby se vešlo do těch parametrů, které potřebují.

Takoví kupující nepohrdnou ani klony, dosti často ke své smůle. Někdy jsou to věci jenom ošizené, jindy doslova příšerně navržené – jak se můžeme podívat například na EEVBlogu, kde se Australan David L. Jones věnuje pitvám levných asijských klonů.

Je to neuvěřitelná show, ve které se chvílemi doslova vysmívá způsobu, kterým jsou levné produkty navržené.

Levný ohřívač vody…

A názorné vysvětlení principu, na kterém funguje (někteří elektrikáři, vojáci, kriminálníci, obyvatelé ubytoven a studentských kolejí možná znají i z praxe).

Některé jsou dokonce i nebezpečné a těžko by prošly nějakými testy bezpečnosti a způsobilosti, takže na to myslete, až si budete pořizovat přímo z Asie nějakou ultralevnou alternativu k něčemu. Chvílemi mi to připomíná scénku z IT Crowdu, kde se Moss směje nad návrhem plošného spoje.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
101 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 44.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.