Homefront: The Revolution – nejnudnější revoluce | Kapitola 2
Seznam kapitol
Nebudeme si nic nalhávat, první Homefront byla mizerná kopie Call of Duty, která zaslouženě upadla do zapomnění. Nový díl se sice inspiruje v jiných sériích, ale jde mu to úplně stejně špatně. Tahle revoluce se do historie zapíše jako jedno z největších zklamání a může sloužit jako ukázka, jak dokonale promrhat potenciál.
Určitá rozplizlost úzce souvisí se základním konceptem hry. Zatímco první Homefront byla čistokrevná přímočará střílečka, s tím novým je to trochu složitější. Nejvíce se podobá sérii Far Cry. Také se odehrává v otevřeném světě, také má po mapě rozesety desítky aktivit, ale na rozdíl od úspěšné série Ubisoftu to Homefront vůbec neumí prodat. Hra vás nijak nemotivuje k tomu, abyste se mezi rozmlácenými domy procházeli a něco hledali. Je to ohromná škoda, protože první dojmy z prostředí napadené Filadelfie jsou maximálně pozitivní, ale jakmile dostanete chuť začít se vrtat trochu hlouběji, zjistíte, že žádné „hlouběji“ vlastně není.
Na Homefront: The Revolution je hrozně vidět, jak moc se autoři snažili do hry nacpat co nejvíc, ale nic nedotáhli do konce. Ano, můžete si plněním misí nebo obíráním mrtvol vydělávat peníze a ty utrácet za lepší výstroj a nové zbraně, jenže už během prvních hodin se dostanete k výbavě, která vám bohatě postačí až do konce hry. Zdejší portfolio vojenských hraček je navíc neuvěřitelná nuda. Proč vývojáři neupustili uzdu své fantazii, když se hra odehrává v budoucnosti? Jedinou světlou stránkou je fakt, že například z bojové pušky můžete v průběhu boje udělat odstřelovačku a pak zase nazpět. Je to rozumnější řešení než si do bezedných kapes nacpat deset různých zbraní a raketomet k tomu.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
