Oculus Rift vs. HTC Vive: jste připraveni na virtuální realitu? | Kapitola 3
Seznam kapitol
Virtuální realita je v módě. Velké firmy přicházejí s headsety a systémy pro VR. Jaké jsou vlastnosti a možnosti takového Riftu nebo Vive? Co od těchto novinek čekat a naopak jaké jsou jejich limity? A není nakonec hlavním omezením virtuální reality současný hardware, který i ve špičkových konfiguracích jen stěží zvládne 4K?
Oculus Rift
S virtuální realitou také určitě chcete nějak interagovat. K tomu byste sice mohli sáhnout po klasickém ovládání myší a klávesnici, ale zejména klávesnice by mohla být trochu problém. Proto k Riftu je přiložený i gamepad, konkrétně ten Microsoftí od Xboxu. Osobně jsem tím byl lehce zaskočen; jakožto zástupce „glorious platform a PC master race“ nejsem zvyklý na gamepad, a tak chvíli trvalo se zorientovat v ovládání.
Gamepad také naznačuje, jakým směrem cílí Oculus se svým Riftem. Hry lákají masy a hry ve virtuální realitě zní o to lépe. A skutečnost není daleko od tohoto očekávání. Z cca desítky dem různých herních žánrů stojí za zmínku například arkádové plošinovky, které ve VR získaly nový rozměr, a to doslova. Snad ještě více virtuální svět prospěl létání a střílení ve vesmírné lodi, kde nejen získáte pojem o rozměru prostoru, ve kterém se pohybujete, ale fakt, že se můžete jen otočením hlavy podívat z kokpitu za svoji stíhačku, je fantastický. Zde vidím velký potenciál, a to nejenom v leteckých nebo pozemních závodních hrách, ale i pro využití v reálném světě – jak u simulátorů aut (a jiné techniky) tak i například pro školení pilotů.
HTC Vive
Virtuální realita v podání HTC umožňuje už ve standardní konfiguraci o dost více než ta od Oculus. K Vive dostanete dvojici laserových majáků, které dokáží pokrýt prostor až 5 × 5 m, takže si můžete udělat virtuální místnost, po které se budete volně (do jisté míry) pohybovat. Abyste si nerozbili hlavu o zeď nebo nějaký kus nábytku, je Vive vybaven kamerou a softwarem, který vás před kolizemi bude varovat. Pořád bych ale asi doporučil odstranit všechny překážky a předměty s ostrými hranami.
Ovládání je u HTC Vive realizováno trochu jinak než u základní verze Riftu. K dispozici máte dva ovladače, které připomínají utržené joysticky. Ty mají také na sobě kromě několika tlačítek i senzory laserů, takže jsou detekovány ve VR a pohybují se s vámi. Získáváte tak možnost ovládat virtuální ruce těmi vlastními. To do virtuálního světa Vive přináší zcela nový rozměr. Abychom nekřivdili Riftu, i ten nabízí podobné možnosti ovládání, ale už je to za příplatek.
Z demonstrací na VR Ready bych zmínil pro mě (a podle odezvy i pro ostatní) velice lákavou střílečku zombií. Na tom by samo o sobě nic nebylo, ale to, že ovladače, které držíte v rukou, se proměnily ve zbraně je úplně luxusní záležitost. Kdo například nikdy nestřílel ze skutečné pistole nebo revolveru asi nebude vědět, jak těžké je udržet dobrou mušku na vzdálenosti větší než deset-patnáct metrů – ruka se vám začne třást a trefit se je najednou o dost těžší. Úplně stejné to bylo s Vive. Red dot zaměřovač se na dálku viditelně třepal, takže se člověk nejdřív musel dobře soustředit, aby něco trefil. Nebo si jednoduše počkal, až zombie přiběhly nablízko a pak je smáznul brokovnicí.
Stejně tak působivé bylo i demo 3D kreslení, kde jste mohli počmárat celou místnost a procházet se vlastními výtvory. Ačkoliv tento popis může znít dětinsky, tak ve skutečnosti to může být fantasticky efektivní způsob, jak někomu něco vysvětlit: například fyzikální vztahy (komplexní exponenciály) nebo třeba geometrii těles... Podobně můžete někomu ve VR ukázat, jak funguje nějaké zařízení, ať už je to motor, turbína nebo šicí stroj. Údajně i architekti zde vidí budoucnost, protože najednou budou moci svým zákazníků demonstrovat „naživo“ svůj výtvor.
Nyní se však pojďme zaměřit na technickou stránku VR a její vztah k PC.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
