Otevřená a uzavřená: Jaký typ společnosti svědčí technologiím? | Kapitola 3
Seznam kapitol
S tím, jak se statisíce migrantů valí Evropou, přichází otázka: Je to pro technologie spíš pozitivní jev, anebo negativní? Nebylo by nakonec lepší se od méně vyspělého světa izolovat? Ponechme stranou otázky, jak smysluplné či vizionářské je to politicky a demograficky. Co to znamená pro kulturu, vědu a technologii?
V dějinách najdeme řadu géniů, kteří dokázali ve vojenství pozoruhodnou dávku bystrosti, jako byl například Alexandr Veliký. Jenomže Alexandr měl elitní vzdělání, vzdělával ho samotný Aristoteles. Mongolové dokázali nasávat praktické technologie ostatních bez zjevné přípravy a dokázali to neuvěřitelně dobře. Vedli například velmi účinnou propagandistickou válku, kdy nechávali vzdělance uprchnout z násilím dobytých území, aby potom v dalších zemích šířili strach z nájezdníků a psychologicky zpracovali místní vládce, aby se vzdali radši po dobrém.
Dnes je to strategie, kterou používá například ISIS: Podobně jako Mongolové přejímají ty prvky západní technologie, která jim dovolují vést propagandistickou válku a míchají tak barbarství a pokrok, přičemž vzdělání, které nelze použít k vedení dobyvačné kampaně, principiálně zavrhují.
Jiný zvláštní postoj vůči vzdělání najdeme právě u středověkých islámských států. Je na nich pozoruhodné, že dokázaly opět přebírat nové technologie, které považovaly za užitečné, využívat je a šířit, přitom ale tyto kultury samy přispívaly k rozvoji vzdělanosti poměrně málo.
Klasickým příkladem jsou tak zvané arabské číslice, které arabští obchodníci převzali v Indii a předali je do Evropy, podobně jako v Číně převzali výrobu papíru, kterou jsme získali rovněž jejich prostřednictvím. Technologie se tehdy šířily hlavně tehdy, když byly užitečné; moderní teoretická věda, která se zabývá pokročilými koncepty bez zjevné vazby na praxi, tehdy neexistovala.
"" by J.E. Montucla - Jean-Étienne Montucla, Histoire des Mathématiques, 1758 (1798 second edition),
Tome 1, Planche XI,. Licensed under Public Domain via Commons.
Teprve renesanční Evropa se vrátila k hellénské tradici nenáboženské filozofie a sběru zvláštností a podivností, které ji motivovaly k zahájení výprav po celém světě, což opět posílilo snahu svět zkoumat. Zdá se přitom, že právě cestování a srovnávání zvláštností je ten mechanismus, který vede ke vzniku moderní vědy. Když žijete na jednom místě, můžete srovnat se zemí všechno, co neodpovídá tvrzení vašeho náboženství, pokud cestujete, jste chtě nechtě konfrontování s jinými jevy, filozofiemi a přístupy, se kterými se musíte nějak srovnat. A třeba také skousnout to, že jsou cizinci v něčem pokročilejší než vy.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
