Metal Gear Solid V: Phantom Pain - famózní završení | Kapitola 4
Seznam kapitol
Série akčních her Metal Gear Solid je tu s námi už přes 28 let. Po několika spin-offech i rozčarování jménem Metal Gear Solid V: Ground Zeroes se Hideo Kodžima vrací na scénu se svým magnum opus. Tato hra by měla být zakončením celé MTG série, tedy jakýmsi vyvrcholením všech Kojimových myšlenek. A to ve velkém stylu.
Zasadit Metal Gear Solid V: The Phantom Pain do otevřeného světa byla trefa do černého. A to nejen z toho důvodu, že hry v otevřeném světě jsou právě docela moderní. Hra díky otevřenému světu prostě působí ještě realističtěji, a to i přestože jsou samotné mise zasazené do menších oblastí a v případě vyjetí dojde k jejich ukončení.
V Phantom Pain se konkrétně dostaneme do Afghánistánu a později také do Angoly. Tento svět je přitom velmi pěkně zpracován. Působí realisticky. Na druhou stranu, i když obsahuje pár záchytných bodů, bez mapy by se v něm člověk docela s přehledem ztratil. Písek a hory jsou zkrátka pořád stejné, planiny rozsáhlé, a i když to všechno na první pohled působí docela malebně, časem to může být i trochu únavné – pokud k ruce zrovna nebudete mít žádný automobil, kterým byste tenhle lán mohli překročit rychleji, začnou vám všechny ty přírodní krásy lézt krkem.
Všechno v Phantom Pain se odehrává v reálném čase. Ve hře odtikávají hodiny, během nichž se svět kolem mění. Přes den si vojáci na hlídce vesele štěbetají a vyměňují názory ohledně politické situace v zemi (někdy je docela zajímavé je poslouchat), přes noc na hlídce třeba i spí. Dobijete-li základnu, může se stát, že za pár sekund tudy bude projíždět nepřátelský konvoj a za své kamarády se vám pomstí. To znamená, že musíte být vždy ostražití.
Vedle změny denní doby ve hře dochází i k dynamické změně počasí. V Afghánistánu se můžete dostat do pouštní bouře, v Angole naopak pravidelně dochází k průtržím mračen atd.
Dynamické počasí v Phantom Pain přitom není jenom kosmetickým doplňkem, který by ve hře byl jen kvůli tomu, aby si ho autoři mohli napsat na krabici hry, ale silně se promítá i do hratelnosti. Pokud se totiž dostanete do pouštní bouře, nevidíte ani na dva kroky, což vám značně znepříjemní pohyb uvnitř mise. Dá se to ovšem také využít. Nepřátelé totiž nevidí stejně jako vy.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
