Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Processor Technology a první kompaktní mikropočítač
Processor Technology a první kompaktní mikropočítač
autor: Pavel Tronner , publikováno 16.7.2015
Processor Technology a první kompaktní mikropočítač

Když budete poslouchat vyprávění či rozhovory s hrdiny mikropočítačové revoluce, mnozí vám budou tvrdit, že to byli právě oni, kteří přišli s kompaktním mikropočítačem. Dá se vcelku konstatovat, že to není pravda – ti, kteří mají tento přelomový nápad „na svědomí“, jsou dnes již neznámí a nikdo s nimi interview nedělá.


Pak ale následoval ještě šílenější nápad. Dobrá, máme výstup na televizi, fungující paměť i ROM – proč vlastně nevytvořit i „inteligentní terminál“? Toto Marshovi navrhl Les Solomon, redaktor časopisu Popular Electronics. Když vyrobíte ne jen tak nějaký, ale inteligentní videoterminál, tak vám o něm napíšu rozsáhlý článek. Reklamu tak budete mít vlastně zdarma. Bude to stroj ne pro počítačové nadšence, kteří by si jej doma sestavovali – ale pro normální lidi. Takový, který se jen zapojí do sítě, připojí k televizi a uživatel bude moci začít pracovat. Tento nápad nebyl unikátní, na to samé přišli i Stevové Jobs a Wozniak. Na rozdíl od dodnes tradované pravdy to ovšem v Process Technology započalo dříve – v listopadu 1975.

Když s tímto Marsh přišel za Lee Felsensteinem, ten z toho nejevil moc velké nadšení. Neměl pocit, že by inteligentní terminál patřil k opravdovému „must be“ potenciálních klientů. Nicméně, pustil se do práce. Bob Marsh navrhl, že až tu novinku dokončí, zvolí pro ni reklamu „Šalamounova moudrost“ (v originále The wisdom of Solomon), čímž naprosto mimochodem zvolil budoucí jméno. Přezdívka SOL se opravdu ujala a hodila se i jako pocta pro Leslie Solomona, který s tou inspirací přišel.

Processor Technology a první kompaktní mikropočítač
"Lee Felsenstein.04" by Marcin Wichary from San Francisco, U.S.A., cropped by Gorinin -
Lee Felsenstein and Bruce Damer. Licensed under CC BY 2.0 via Wikimedia Commons.

Jméno nebylo tím jediným, s čím Marsh přispěl. Už předtím vymyslel základní architekturu, na níž mohl Felsenstein stavět. Marsh požadoval, aby to, co Altair zvládal pomocí externí S-100 sběrnice (rozšíření paměti, výstup na televizi, vstupně-výstupní porty), měla novinka řešené sběrnicí interní, přičemž ovšem výstup na S-100 měla podporovat taktéž. Zkrátka, nový stále ještě „inteligentní terminál“, měl mít na rozdíl od Altairu, většinu těchto záležitostí již „od přírody“ zabudovaných a tudíž nepotřeboval tak velké možnosti dalšího rozšiřování.

Jak práce pokračovala, tak jednoho dne Lee Felsenstein zjistil, že vlastně nestaví inteligentní terminál – ale zcela samostatný počítač! Tento fakt jej naprosto ohromil, ale odpovídal realitě. Vše se ale dost zdrželo, takže původně plánovaný termín musel být posunut. Práce ovšem pokračovala v maximálním tempu. Šest týdnů, čtrnáct až sedmnáct hodin denně, přežívající na gigantických dávkách pomerančového džusu. Poté, co dokončil základní návrh, pustil se Felsenstein do kreslení tištěných spojů základní desky. Byl si natolik jistý sám sebou, že si svůj prototyp nevyzkoušel – jak bylo obvyklé – pomocí zkušebního zapojení se spoustou drátů. Kdepak. Na rozdíl od většiny svých kolegů (například Steva Wozniaka či později Jay Minera) si natolik důvěřoval, že nechal desku rovnou vyleptat – a ona správně fungovala.

Bobu Marshovi se mezitím podařilo kdesi ve slevě sehnat velkou zásobu ořechového dřeva. Měl totiž představu, že nový počítač bude opravdu reprezentativním kouskem, ne jako ty všechny ostatní nevzhledné krabice. Měl stát na pracovních stolech manažerů a samozřejmě, musel tam zapadnout. Proto rozhodl, že boční stěny budou s leštěného ořechu, čímž zajistil budoucí novince naprosto unikátní vzhled.

Na jaře 1976 se Lee i Bob vydali i s prototypem do New Yorku do redakce Popular Electronics, aby své dílo představili. Ihned poté, co je položili na stůl, dokázali Leslie Solomona nadchnout, když mu řekli, že jej pojmenují SOL na jeho počest. Nové představení v redakci znamenalo ohromný úspěch. Leslie Solomon jen šokovaně zíral na „inteligentní terminál“ a posléze se optal: „A co mi brání, abych do toho někam zastrčil ROMku s BASICem a používal to jako normální počítač?“

Na to se mohl Lee Felsenstein jen usmát. „Nic ti nebrání! Tohle je počítač!“



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
71 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 33.9Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.