Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním
Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním
autor: Pavel Tronner , publikováno 12.5.2015
Okna na PC dokořán: z DOSu ke grafickým rozhraním

Jako náctiletý jsem hltal skvělý seriál uváděný Jiřím Grygarem – Okna vesmíru dokořán. Byl vysílán ještě za komunismu a já tehdy vůbec netušil, že se v této době otevírají i jiná „okna“ a to na osobních počítačích. Neměl jsem nejmenší potuchy, že tato okna můj život ovlivní daleko více, než všechny skvělé ba vynikající knihy Jiřího Grygara.


Visi On

První grafický operační systém pro PC se jmenoval Visi On. Tato firma byla tehdy větší a důležitější než Microsoft a distribuovala slavný VisiCalc. V roce 1981 se pustila do vývoje svého vlastního operačního systému, který měl být dle vzoru Alta grafický. Vývoj trval přes tři roky, což ukazuje, že v této době šlo o v podstatě pionýrskou práci, jelikož Alto i Xerox Star měly daleko vyšší výkon, než dobové IBM PC. Vytvořit pro tento hardwarově skromný počítač rychlé GUI nebylo vůbec jednoduché.

Firma se rozhodla demonstrovat Visi On koncem roku 1982 na počítačovém veletrhu COMDEX. Programátoři z toho vůbec nebyli nadšení, namítali, že ukazují potenciální konkurenci cestu, že systém zdaleka není hotový a potenciální kupující budou zklamáni z faktu, že si jej ještě několik měsíců nebudou moci pořídit. Tyto námitky byly smeteny ze stolu a z předváděcí akce se stal naprostý úspěch, který ovládl celé show. Většina odborníků byla překvapena z faktu, že něco takového je na PC vůbec realizovatelné a například Bill Gates uvažoval nad možností, že předváděné PC bylo pouze chytrým terminálem a software tajně běží na nějakém tom mainframu. Navzdory své skepsi ale ihned po návratu do firmy zavelel k vývoji vlastního podobného systému – a výsledkem byly později Windows. Bill si velice dobře uvědomoval, že jeho pozice monopolního dodavatele DOSu by mohla být ohrožena.

Jak se již mnohokrát ukázalo, manažeři firmy opět neměli pravdu. Programátoři dokázali množství stále nedodělané práce odhadnout přeci jen lépe, protože termín vydání Visi On bylo několikrát slavnostně oznámen, aby byl následně poněkud méně slavnostněji přeložen do vzdálenější budoucnosti. Díky tomu se jak Visi On, tak budoucí Windows (s podobnou historií neustálých odkladů) začaly posměšně nazývat „vaporware“. Pro pochopení této nepřeložitelné slovní hříčky stačí vědět, že „vapor“ znamená „výpar“...

Až v březnu 1984 se objevily první demonstrační verze celého balíku, určené pro recenzenty. No a ti z toho byli dost zklamaní, takže dobové články nadšením zrovna nehýří. Především byla kritizovaná neskutečná hardwarová náročnost celého tohoto operačního systému – ten nejenže vyžadoval k instalaci pevný disk (v této době pro většinu uživatelů pojem z oblasti sci-fi), ale ještě ke všemu minimálně 256kB RAM. Jak ovšem zjistili recenzenti, pro normální práci potřeboval uživatel dvojnásobek. I když jste měli pevný disk, nemuseli jste mít vyhráno, protože ten ještě relativně dostupný s kapacitou 5MB byl nepoužitelný, neboť samotný systém zabral neskutečných 2,2MB. No a koupit si v roce 1984 disk s dvojnásobnou kapacitou – to nebylo levné.

Doboví recenzenti si stěžovali na zcela zmatený a nefunkční hypertextový help, divnou práci se soubory, neexistenci označení pracovního souboru v dodávaných aplikacích, na šíleně pomalé překreslování oken, na neustálé swapování a nutnost používat myš bez pomoci klávesových zkratek...

Všichni se nicméně těšili, jak celý produkt nakonec bude vypadat, protože se s vlastním systémem měly dodávat i aplikace – Visi On Word a Visi On Calc. Ve chvíli, kdy se produkt konečně objevil na pultech, vyrazil potenciálním zájemcům dech především svou cenou – 1 765 dolarů za kompletní balík s aplikacemi, to byla cena tehdejšího PC. VisiCorp se totiž domnívala, že její systém je unikátní a v podstatě konkuruje Applu Lise či Xeroxu Star, no a jak neúspěch celého systému ukázal, šlo o evidentně falešný dojem. Zabrat téměř dva a půl megabajtu na pevném disku? Co tam proboha je za data? Proč to i na nejrychlejším počítači je tak líné a chce to tolik paměti? Takové otázky si určitě kdekterý tehdejší uživatel kladl. Podobně jsme na tom my dnes...



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
123 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 56.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.