Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Sniper Elite III: zpátky na správné cestě
Sniper Elite III: zpátky na správné cestě
autor: Lucie Jiříková , publikováno 7.7.2014
Sniper Elite III: zpátky na správné cestě

Ze hry Sniper Elite III je cítit, že chce být lepší než její předchůdci, kterým hráči vyčítali množství technických chyb a nedostatků v hratelnosti. A docela se to daří, změny a nové prostředí dalšímu přírůstku do série Sniper Elite prospělo. Bude to však stačit na špičku žánru, nebo jsme se opět dočkali spíše průměru?


Experimentovat mohl tým z Rebellionu i při vymýšlení náplně misí. I přestože jsou jednotlivá místa docela rozlehlá a pohybovat se v nich můžete volně, nakonec zde plníte stále ty samé příkazy, což je skličující. Obvyklá náplň misí vypadá tak, že se se svým hrdinou někam infiltrujete, zde někoho zachráníte, nebo něco odpravíte, a pak se dostanete zase ven.

K tomu často přibude ještě jakýsi pomyslný hlavní boss, s nímž se musíte utkat. Ve většině případů je bossem tank, jenž musíte střelit do vyznačených nechráněných míst. Pokud se vám to nepovede hned napoprvé, tank bude v režimu poplachu a vy kolem něj budete lítat a skákat z jednoho vyvýšeného místa na druhé jako poplašení kamzíci. Tohle mi do sniperské hry zrovna moc nepasuje. Ve spojitosti s imbecilním systémem alarmů je to vážně otravné, a když se k tomu přidá bug se zaseklým tankem, který se co půl sekundy začne točit na jinou stranu a vám tak prakticky nedá možnost na jeho zneškodnění, hraničí to až s frustrací.

Sniper Elite III: zpátky na správné cestě

Ale abych byla objektivní. Několika málo obměn se ve hře dočkáte. Tak například exteriéry na pár chvil nahradí interiéry a v misích po vás bude požadován třeba bezpečný transport důležitého vězně ven z pevnosti, ale vesměs se nejedná o nic extrovního. Prostě taková klasika, která vás neurazí, ale ani nenadchne.

Některé obměny mě navíc moc nebavily, protože ze hry nebylo jasné, co se po mě vlastně chce, a nebo šlo například o sestřelování hromady nepřátel na dálku, což mi vážně dělalo problém – oblečeni v maskáčích se krčili v přítmí a než jsem je vůbec objevila, často bylo pozdě. Přitom samotná střelba není zase tak těžká a to ani ve chvíli, kdy se vrhnete do některé z těžších obtížností, při níž musíte brát v potaz i základní balistiku.

Ve hře sice lze vytáhnout dalekohled a nepřátele si namapovat, z nějakého důvodu tu ale nestačí přes nepřítele přejet s maximálním zoomem, ale musíte si ho ještě namáčknout, tedy potvrdit, přičemž narazíte v podstatě na ten samý problém, jako při míření sniperkou. I tento prvek už pár her zpracovalo lépe, namátkou třeba již zmiňovaný Far Cry 3.

Sniper Elite III: zpátky na správné cestě



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
56 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 17.6Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.