Test trojice základních desek pro socket 939 | Kapitola 5
Seznam kapitol
Vybrat si kvalitní základní desku pro oblíbenou platformu se socketem 939 dá jistě práci. Na trhu je přehršel základních desek od těch nejlevnějších až po ty špičkové, za které zaplatíme mnohdy pěkný balík. Abychom Vám tento výběr usnadnili, podnikli jsme malý průzkum trhu za Vás a prozkoumáme poměr ceny a výkonu u tří základních desek. Výrobci ABIT, DFI a FOXCONN nám předvedou jak se staví základní deska se srdcem nVidia nForce4.
FoxConn WinFast NF4UK8AA |
| Platforma: socket 939 |
Nenápadná černomodrá krabice nám neřekne pokud se v počítačích nevyznáme vůbec nic kromě informace, že je doporučena pro systém Windows XP.
Po otevření nás čeká běžné vybavení od hezky zpracovaného manuálu, přes CD s disketu s ovladači, důležitý plíšek na zadní stranu skříně až ke kabeláži. Jak sami vidíte, je deska dodávána s velkým počtem SATA kabeláže a redukcí pro napájení SATA disků. Kromě dvojice IDE kabelů, jednoho kabelu pro FDD mechaniku a headeru s porty USB již v balení nenajdeme nic.
V této třídě je ale podobné vybavení běžné, SATA kabely navíc samozřejmě potěší. Na krycím plíšku je hezky vidět, že není vyráběn pouze pro tento model ale je určen pro větší počet základních desek.
Základní deska
Layout vytvořený firmou FoxConn na první pohled nevypadá vůbec špatně (mno, růžovou zrovna opravdu nemusím), při bližším ohledání však najdeme menší či větší nesrovnalosti.
Pro zvětšení klikněte
Na první pohled je viditelné nepříliš ideální umístění čipsetu, které koliduje se slotem PCIe. Za určitých okolností by to nevadilo (kvalitní chlazení a větráček, dostatečně krátká grafická karta) v tomto případě si ale větráček hlasitě žádá o výměnu. Během pár hodin práce s touto základní deskou jsem umíral touhou utéct někde do přírody a už nikdy nevzít do rukou výrobek s aktivním chlazením. Vraťme se však k dalším konektorům. Celkově se mi layout docela líbí, vše je na svém místě tak jak má, snad jen přídavný čtyřpinový konektor napájení by mohl být blíže ke zdroji, kabel však povedete v místech, kde příliš vadit nebude. Trošku škoda je i pootočení socketu, kterému by neškodilo 90° vbok kvůli chlazení napájecí části základní desky. Ani u tohoto modelu jsem však nezaznamenal jakékoli netypické přehřívání ani s rychlejším nebo přetaktovaných procesorem.
Detail umístění grafické karty do slotu. Aretace 3D karty je vymyšlena vcelku rozumně, karta drží jak má. Umístění jumperu pro Clear CMOS je dle mého také v pořádku, firma naštěstí dodává ke svým základním deskám prodloužené verze jumperů, které lze pohodlně uchopit i při zapojení kompletní kabeláže ve skříni. S kratší verzi jumperu už by to bylo obtížnější.
Osazení - rozvržení konektorů
Zadní panel je vybaven opět velmi klasicky, běžné porty doplňuje pouze větší počet 3,5mm jacků pro připojení sedmikanálového audia, které doplňuje digitální výstup. Rychlé USB, FireWire a LAN je dnes nutností.
Zadní porty
2 x PS/2
COM port
Sériový port
4 x USB 2.0
FireWire IEEE1394
Gigabit LAN
Audio I/O
Digitální výstup
Další konektory na základní desce
2 x USB 2.0 (k jednomu konektoru přísluší dva porty USB)
1 x FireWire IEEE1394 (k jednomu konektoru přísluší dva porty)
2 x IDE (pro až čtyři zařízení)
4 x SATA (pro až čtyři zařízení)
1 x FDD konektor
3 x Fan konektory
1 x Audio pro Front panel
1 x CD-in konektor
1 x Sada konektorů (IDE LED, zapínnání, reset apod.)
Přídavné čipy
LAN - Vitesse SimpliPHY VSC8201RX Gigabit LAN
Zvuk - Realtek ALC850
FireWire - Agere FW3226-100
I/O - ITE 8712F-A
Ve vybavení jsou si všechny tři dnes testované základní desky rovny téměř jako vejce vejci. Produktu DFI a Leadteku je co do vybavení téměř identický, ABIT je na tom v určitém směru mírně lépe.
Do třetice všeho dobrého, stejně jako u předchozích dvou výrobků i zde je pro LAN využit čip Vitesse, model VSC8201RX, který zvládá Gbit sítě.
U řadiče FireWire byl netradičně použit čip Agere FW3226-100, který obsluhuje jeden čipna zadním panelu a případně další připojený pomocí headeru.
I/O čip ITE IT8712F-A patří vedle produktů firmy Winbond mezi výrobci k oblíbeným. Jeho funkce a vlastnosti jsou pro tento typ základních desek plně dostačující.
O zvuk se v tomto případě stará kvalitní kodek firmy Realtek, model ALC850, který je určen pro 7.1-kanálové reproduktory.
BIOS a možnosti nastavení
Firma Leadtek neváhala a vsadila na osvědčený BIOS Phoenix Award, který však patří k těm očesanějším variantám. Nastavení čipsetu, periférií, disků a dalších parametrů je víceméně v pořádku, jediným nešvarem je minimální možnost ovlivnit výsledný oveclocking.
V zálažce "X-Bios II - Overclocking" sice najdete základní parametry jako je základní frekvence (FSB), nastavení multiplikátoru procesoru a HyperTransportu a nastavení napětí, ve výsledku však nedosáhnete ani zdaleka na maximální frekvenci jakou deska umožňuje.
Byť v nastavení najdete rozsah od 200 do 300MHz, který začíná netradičně po 0,5MHz a pokračuje přes 2MHz v rozmezí 220 - 260MHz aby skončil u 1MHz od 260MHz výše, nepodařilo se mi dosáhnout solidních výsledků. Samozřejmě jde o levnějšího zástupce a tak se musíme smířit s tím co deska dokáže. Více v kapitole Overclocking. Výsledek to není na druhou stranu až tak špatný jak by se mohlo zdát, základní desku jsem měřil jako poslední a první dva zástupci mně doslova rozmazlili.
V položce nastavení pamětí najdeme také pouze železná základ, hračičkové si rozhodně se základní deskou moc neužijí. Nicméně pro běžné uživatele je to ale přeci jen lepší.
Nastavení napájecích napětí je dovoleno u všech důležitých částí systému od procesoru, pamětí RAM k napětí HyperTransportu a samozřejmě napětí procesoru.
Nastavení BIOSu | |
Externí frekvence (FSB) | 200 - 300 MHz |
Frekvence DRAM (FSB x DDR) | Auto, 100MHz, 133MHz, 166MHz |
HT Frequency | 1x, 2x, 3x, 4x, 5x |
PCI Express | 100 - 145 MHz (po 1MHz krocích) |
CPU Ratio (násobič) | 4x až 9x (po krocích 1) |
CPU VID Control | auto, 1,4 až 1,80 V (po 0.025 krocích) |
DRAM Voltage | auto, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8 |
Chip Set Voltage Control | 1.5, 1.6, 1.7, 1.8 V |
Přes minimální možnosti ladění systému pomocí BIOSu musím uznat, že je to relativně dostačující pro sváteční overclockery a ne příliš zkušené uživatele. Základní deska se svou výbavou dokonale hodí do počítače mladších uživatelů, jejich nastavení mohou přinášet ve více rozšířených BIOSech více zkázy jak užitku.
Softwarová výbava
Jako obvykle je základní deska vybavena všemi potřebnými ovladači a jako bonus na CD najdete i sadu firemních utilit pro monitoring, update BIOSu, základní přetaktování a změnu startovacího loga. Výrobce sadu nazývá vznosně "SuperUtilities".
SuperStep
Utilita SuperStep monitoruje více položek od větráčků přes teploty až k parametrům napájení. V záložce clock najdete také položku s nastavením externí frekvence, ve výsledku je však její funkce značně omezena a je rozhodně lepší využívat k přetaktování BIOS.
SuperUpdate
Utilita, která má na starost update BIOSu a jeho zálohu, pro update je ožné využít i internet kdy program stáhne potřebný typ BIOSu a nabídne update.
SuperLogo
Utilita jak už název napovídá zajišťuje změnu, úpravu, přehrání nebo zálohu startovacího loga. Můžete si tedy libovolně měnit startovací obrazovku podle nálady.
Celkově na mne působil dodávaný software dosti předpotopně. Jeho design je vskutku nepovedený a vrací mne imaginárně o mnoho let zpátky, kdy jsme podobnou grafickou úpravu softwaru brali jako perfektní.
Pojďme se ale podívat na kapitolu, na kterou všichni jistě netrpělivě čekáte. Půjde o overclocking.
Overclocking
Pro přetaktování byl vybrán procesor AMD Athlon 64 3000+ s jádrem Winchester, který jde velice snadno přetaktovat o pěkných pár stovek MHz navíc. Pro zjišťování maximální dosažitelné hranice jsme zkoušeli přetaktovávat ve dvou nastaveních.
Nastavení 1:
Vše bylo ponecháno na původních hodnotách vyjma frekvence pamětí, která byla snížena na minimum. Násobič HyperTransportu a procesoru změněn nebyl, stejně tak jako napětí. Chtěli jsme zjistit maximální možnou hranici pro přetaktování bez změny těchto parametrů a proto vše kromě nastavení frekvence pamětí zůstalo. Chtěli jsme zjistit hlavně schopnost čipové sady a HyperTransportu pracovat na co nejvyšších frekvencích.
Dosažené výsledky nejsou vůbec špatné, u nejlepšího výkonu je konečná frekvence procesoru zvýšena o hezkých 262 MHz.
Abit AN8 Ultra
Nastavení 2:
Pro dosažení co nejvyšší základní frekvence bylo zvoleno následující nastavení. Multiplikátor HyperTransportu byl nastaven na hodnotu 3x, multiplikátor procesoru pak na nejnižší možnou hranici 4x. Napětí na čipové sadě jsme zvýšili o 0,1V, napětí procesoru o 0,15V na 1,55V a napětí HT zůstalo na původní hodnotě. Frekvence pamětí (dělička) byla nastavena na minimum a mohli jsme tak začít s postupným zvyšováním základní frekvence procesoru.
Špičkový výkon základní desky ABIT dohání znatelně levnější základní deska firmy DFI. Produkt značky Leadtek je přeci jen o poznání vzadu, i přesto však nelze říci, že jde o výsledek špatný. Vás ale bude asi zajímat poslední nastavení, kdy jsme se snažili dosáhnout co největší frekvence, kde jsou limity nejen v čipové sadě a stabilitě desky ale i v procesoru.
Nastavení 3:
U poslední varianty šlo o co nejvyšší konečnou stabilní frekvenci procesoru, multiplikátor procesoru byl pro zjištění maximální frekvence ponechán na 9x, HyperTransport pracoval s násobičem 3x, frekvence pamětí byla opět snížena na minimum. Napětí bylo zvýšeno pouze u procesoru na hodnotu 1,55V.
Konečná frekvence převyšující 2,6GHz u základních desek ABIT a DFI patří ve výsledkovém srovnání mezi velice dobré. Zvýšení frekvence z původních 1,8GHz znamená nárůst nádherných 0,8GHz a to zcela stabilně a bez problémů.
Stabilní frekvence převyšující 2,6GHz je pro procesor za minimum peněz úctyhodná
Ač jde o kapitolu krátkou a doufám, že výstižnou, zjištění na jednotlivých frekvencích provázelo nekonečné testování v programu Prime95 za pomocí ClockGenu o restartech ani nemluvě. Za výhodné musím zmínit vlastnosti všech testovaných základních desek, které ke zjištění konečných parametrů velice pomohly. U desky ABIT AN8 Ultra je to start do tzv. Safemodu, kdy jsou při nastavení veličin, které deska prostě nepřijme nastaveny základní hodnoty.
V případě desek DFI a Leadtek pak možnost zatuhnuté PC prostě vypnout a znovu nastartovat, kdy se po zmáčknutí kláves Insert dá bez problému nastavit schůdnější hodnoty.