Velký test čtyř microATX desek Z77 – druhý díl | Kapitola 13
Seznam kapitol
V prvním dílu jsme si všechny čtyři modely představili, zhodnotili jejich vybavení, přídavné sloty i celkový návrh desky. V dnešním pokračování přejdeme k napájení a přídavným čipům, změříme provozní vlastnosti a možnosti přetaktování. Na závěr testu rozdáme dvě medaile – Asus a Gigabyte si je po právu zasloužili.
Nyní se ukáže, zda jsou dané desky plnohodnotnými konkurenty velkých ATX motherboardů i v oblasti přetaktování. Jistě, výjimky z úplně nejvyššího cenového segmentu nad 7 000,- Kč budou v overclockingu s velkou pravděpodobností vynikat, ale jak na tom je střední segment ATX vůči lacinějším microATX? Pro přetaktování jsem použil oblíbený program OCCT a spustil zátěžový test na 30min s testovací sadou "Large data set". Napětí jsem volil tak, aby dosahovalo maximálně 1.35V v plné zátěži.
Pochopitelně s tím souviselo i nastavení kalibrace a pokud bylo možné měnit PLL, laboroval jsem také s ním mimo implicitní hodnoty. Podívejme se na jednotlivé adepty při přetaktování abecedně.
Asrock Z77 Extreme-4 M
U ASRocku, jež se chlubí podporou až 2800 MHz v OC nastavení, jsem narazil při taktování s pamětmi na 2600/2666 MHz tvrdě na kámen. Procesor si nedal říci ani na 4 300 MHz. To bylo pro mě celkem frustrací, čekal jsem od této desky v danou chvíli mnohem více. Zkoušel jsem vyšší i nižší nastavení napětí pro procesor, to stejné pro PLL napětí i napětí SA. Až poté mě napadlo, že problém tkví v neschopnosti zvládat stabilně vysoký takt pamětí i CPU zároveň na této desce. Snížil jsem děličku na 2133 MHz...
Snížení děličky se ukázalo jako čerstvá voda pro posun v taktování. Deska si vedla skvěle a podařilo se mi nakonec dosáhnout na finální takt 4547 MHz (ačkoliv jen s 21xx MHZ DRAM. Můj kousek pro informaci dokáže na opravdu vymazelné desce ROG něco kolem 4680 MHz. Na mATX je to však více než dobrý výsledek. S dobře nastaveným LLC potom nedocházelo ani k velkým skokům napětí, to bylo mezi 1.344-1.352 V.
Asus
Základní deska Asus v taktování jednoduše excelovala. Nemyslím si, že by za to mohl 8-pin vůči zbylým dvěma konkurentkám (požadovaný odběr Ivy Bridge není až tak extrémní). Oproti ASRocku nebyla potíž projet test stability nejen na vysokém taktu procesoru, ale také vysokém taktu pamětí. Paměti byly nastaveny na děličku 2666 MHz. Takt procesoru se zastavil na úctyhodných 4633 MHz. Napětí v zátěži se s LLC na Ultra pohybovalo mezi 1,352 až 1,36 V, to je také velmi dobré. Zajímavé je, že při nastavení offestu docílíme velmi lehkého overvoltu (vynikajících z 1,35 V na 1,36V) a naopak při nastavení manuálním k dropu (z 1,3 V na 1,274 V).
Gigabyte
Ani Gigabyte deska nezklamala v taktování. Finální výsledek těsně překonal hranici 4550 MHz, přesně napsáno pěkných 4552 MHz. Poté jsem se dočkal už pouze chyb na jednom jádru. U Gigabyte desky potěší fakt, že dokáže dosáhnout takového přetaktování s děličkou pamětí na 2666 MHz. Napětí se při manuálním nastavení 1,35 V drželo v správných mezích, pokles napětí v zátěži byl o 0,025 V, to je naprosto stejný výsledek jako má deska Asus v manuálním nastavení napětí.
MSI a výkonový bug
Kapitolou samotnou je potom MSI, té se tu budu věnovat nejvíce. I během zátěžového testu při přetaktování docházelo k občasným poklesům taktů jádra/jader. Od jedné až dvou sekund i po milisekundy (milisekundy však je ještě normální stav). Zbláznilo se i OCCT, které mi na chvilku ohlásilo aktuální takt 6071 MHz. Prvotních potíží jsem si všiml už během měření výkonu na základním nastavení.
Jednou z anomálií je Fritz Chess benchmark. Opakovaná měření přinesla výsledky mezi 2400-3000 body. Skutečně bídný výsledek.
Nepříliš přesvědčivé skóre vzhledem k osazenému i7-3770K se ukázalo i ve výsledku Cinebench. To je ještě malý kousek pod úrovní například i7-2600K a nebo na úrovni FX-8320. Skóre je o 1 bod nižší než by být mělo... Na pomoc jsem si krom HWinfo vzal ještě monitoring software TMonitor, který detekuje sebemenší změnu taktu jader.
A například i v 7-zip benchmarku se potvrdilo podtaktovávání jader během benchmarku. Můžeme si toho všimnout nejen v levém zobrazení grafu, ale také dle výsledku komprese a dekomprese. Rozdíl mezi aktuálním výkonem a výsledným je velmi rozdílný - jádra jednoduše běží chvíli tak jak mají a občas některé jedno i více z nich spadne frekvenčně dolů.
Pokud se tedy smíříte s přibližně 3/4 výkonem platformy vůči konkurentům, poté dosáhnete na této desce taky pěkného přetaktování. Stabilita s omezeně volitelným napětím na 1,3 V se zastavila na 4524 MHz. Kdyby desla umožnila vyšší volbu napětí, možná by ještě pár desítek MHz dovolila. Problémem nebyl ani vyšší takt pamětí, deska pracovala s frekvencí modulů na 2666 MHz děličce. Napětí na MSI mírně dropuje, při nastaveném 1,3V se v zátěži pohybuje od 1,256V k 1,296V.
Shrnující graf přetaktování desek
V přetaktování dosáhly všechny desky pěkných výsledků co do číselných hodnot. Asus spíše překvapila, Gigabyte dosáhl svého dobrého standardu a nezklamal, ASRock mírně zaváhal díky nemožnému přetaktování s vysokou děličkou pamětí a MSI působí dnes na mě velmi rozčarovaným dojmem. Do grafů i tady zahrnuji mnohem dražší MSI Z77A-GD80 (tu rozhodně nelze porovnávat s testovanou mATX MSI).
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
