Asus, Gigabyte, Intel a MSI proti sobě – čtyři desky do 5 tisíc | Kapitola 8
Seznam kapitol
V nedávné době jste si zde mohli přečíst test základních desek s čipsetem Intel Z68 a s cenou do 3000 Kč. Dnes budeme v testu tohoto čipsetu pokračovat a představíme si celkem čtyři kousky s cenou maximálně 5000 Kč. Tuto kategorii tvoří velmi solidní základní desky vyššího středního segmentu, které se již hodí i pro seriozní taktování.
Podívejme se na balení Intelovské DZ68BC. Ta je dodávána v opravdu rozměrné černé krabici již s tradiční lebkou typickou pro Intel Extreme series. Já ji obdržel v sample provedení, a tudíž na zadní straně krabice není téměř nic, jen popis vlastností, proč si máte zakoupit právě tuto desku a žádnou jinou.
Intel nám nabízí příslušenství v podobě spousty SATA kabelů, potěší rozhodně Bluetooth a WiFi modul, nechybí pochopitelně ani standartní DVD s ovladači, manuál a návod na přetaktování v černé obálce Extreme, IO krytka a nakonec i SLI můstek.
Také Intel se nám chlubí různými vymoženostmi na svém modelu základní desky. I zde jsou paměťové sloty s větší mezerou mezi jednotlivými dual channely a navíc barevně je sladěn každý z channelu. Podpora RAM je až 1600 MHz+ o celkové kapacitě 32 GB. Diagnostické LED diody jsou umístěné zcela na spodku desky, za pozornost ještě stojí tlačítko pro start a reset počítače.
PCB této základní desky je černé. Tato barva převažuje v celém zabarvení desky, výjimkou jsou modré pasivy nad napájecí oblastí procesoru a nad PCH. Do modra jsou zbarveny i dva PCIe x16 standartu 2.0 (druhý z nich však pochopitelně pracuje pouze na x8). Vidíme zde také dva černé sloty PCIe x1 a dokonce tři obstarožní sloty PCI. Umístění startovacího tlačítka a resetu je jedno z nejvhodnějších z hlediska umístění desky v case. Umístění EATX konektoru a ATX napájení desky je na standartních místech. Deska je celkově poseta spoustou přídavných čipů.
Modré pasivy chladící napájecí kaskádu jsou spojeny heatpipe trubicí a jsou poměrně vysoké. S rozměrnějšími chladiči tak může nastat kolize. Nicméně pozitivem nechť je uchycení pasivu pomocí šroubků. Samotné napájení procesoru je „pouze“ osmifázové, avšak DrMOS. Zda to nějak ovlivní možnosti přetaktování a nebo vyšší zahřívání, se dozvíme v jiné kapitole.
A i na této fotografii si všimneme několika rozdílů oproti předchozím dvěma deskám. PCH je chlazen maličkým pasivem, který je připevněn k základní desce pomocí spony. Počet SATA konektorů je zcela identický, najdeme jich celkem osm – černé přísluší staršímu SATA 3G a modré jsou standartu SATA 6G. Vedle lebky si nelze nevšimnout POST displeje. To určitě osobně považuji za využitelnou pomůcku. Zmíněná lebka při zapojení a postování PC krásně problikává červenou barvou. Zcela v levém dolním rohu fotografie můžete vidět konektor pro přední USB 3.0 panel.
A co nám za výstupy nabídne IO panel? Zleva je trochu netradičně jako první umístěno užitečné tlačítko „Back to BIOS“ (rychlý vstup do BIOSu po zapnutí PC), 2× USB 2.0, dále FireWire, červená eSATA, 4× USB 2.0, Intel LAN konektor, 2× modrý USB 3.0, nastojato vyvedený konektor HDMI, klasický DVI a display port. Nakonec zde máme audio výstupy včetně SPDIF. Znovu je garantována podpora 8 kanálového zvuku.
Layout desky je slušný, desky jsou si až na pár detailů rozmístěním podobné. Subjektivně však na mě tato deska působí vzhledově jako nejméně povedená. Intel však nabídl trochu netradiční příslušenství v podobě Bluetooth a WiFi modulu, slušně vybavený zadní IO panel a také tlačítka start a reset a POST displej. Praktickou nevýhodu však vidím v podobě vysokého pasivu nad VRM oblastí.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
