Asus P7P55D Deluxe - Desky pro platformu Core i5 1/3 | Kapitola 5
Seznam kapitol
Po včerejším testu procesorů do patice LGA 1156, vás nyní čeká samostatný test desek pro ně určených. Každý den si představíme jednu z nich, celkem vás čekají tři recenze těch nejnabušenějších modelů všech hlavních výrobců. Dneska se podíváme na nejvyšší dostupný model Asusu. Je sice dražší, ale zato nabídne spousty funkcí.
Pravý dolní roh je plný komponent. Zcela v rohu je konektor pro připojení počítačové skříně, nad ním lze připojit ventilátor. V této části také najdeme trojici SATA portů z přídavného řadiče JMicron, všechny jsou standardu eSATA. Nalevo od nich jsou tři modré USB porty a nad tím nalevo je umístěn čip BIOSu v patici.
Zbytek možností desky pro připojení disků zobrazuje obrázek. Šest světle modrých SATA vychází z jižního můstku. Z externího čipu je zde vyveden také historický IDE konektor pro dvě zařízení.
Pohled na paměti nenabízí na pohled nic zajímavého, ovšem zdání klame. Důležitá je absence zámků na levé straně modulů, jež si jako technologii výrobce patentoval. Kromě napájecího konektoru, si všimněte tlačítka Mem-OK!, jehož funkci jsem popsal už dříve. Velice netradičně je tu umístěn sériový port a I/O čip Winbond.
Nad sloty pro paměťové moduly jsou umístěny tři přepínače. Každým z nich navyšujeme napětí nad standardní hodnoty. O kolik se napětí zvýší, zjistíme v kapitole o BIOSu. Kromě nich je zde také jeden konektor ventilátoru, ale to je asi vše.
Chlazení desky a teploty
Nad PCH čipem je umístěn velký pasiv, který je samostatný a není spojen s dalšími částmi desky. Čip hřeje málo, tedy je takovéto chlazení dostatečné. Chválím výrobce za upevnění pasivu, který přidržují šroubky a nejen plastové kolíky.
Také mosfety jsou vybaveny chladičem, který je spíše na ozdobu než bezpodmínečně nutný. K většímu komfortu napájecí části ale zcela jistě přispějí. Také zde vidíte upevňovací šroubky a je dobře, že si na to výrobci konečně zvykají.
Jak vidíte, teploty jsou v zátěži perfektní. Monitorovací systém desky dokonce ukazoval teplotu severního můstku ještě o pár stupňů nižší. Já ale měřil bezdotykovým teploměrem na povrchu pasivu. Proti dnešním deskám jde o příjemnou změnu k lepšímu, v zátěži pod 40 stupňů je hodně slušné.
Napájení procesoru je 16-ti fázové, tři další fáze napájí paměťový řadič a QPI sběrnici. Kolem patice je spousta místa k osazení i rozměrných chladičů. Škoda, že výrobce nevyvrtal ještě dvě další díry pro osazení LGA 775 chladiče, byla by to milá drobnost co mnohé potěší.
Na levé straně desky najdeme obvyklé čipy komponent. Úplně nahoře jsou dva konektory ventilátorů, nalevo odshora pak síťový konktrolér, Firewire řadič a zvukový kodek VIA.
Rozložení PCI slotů je v rámci možností, jediné možné. Ideální ale není, v případě plného osazení dvouslotových grafik, jeden PCI slot nepoužijete. Jeden další vám ale zbude volný, tedy to taková tragédie není. Mohlo být ale lépe, kdyby se druhý PCIe x16 prohodil s PCIe x1. To by byla zcela ideální situace. Ještě zde zopakuji rozložení PCIe linek skrze porty. První modrý jich při osazení jednou kartou má šestnáct, pokud osadíte i bílý, rozloží se linky po osmi do každého. Šedý port nese vždy čtyři PCIe linky. Na spodní hraně desky najdeme připojení pro Audio panel, CD, SPDIF a Firewire. Uprostřed desky jsou dvě tlačítka Power a Reset.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
