NZXT Manta: Malá skříň pro velké monstrum | Kapitola 3
Seznam kapitol
Dnes se podíváme na jednu hodně netradiční skříň. Má uhlazený a přitom extravagantní design, propracovanou konstrukci a hodně netradiční rozvržení interiéru – jde o kompaktní řešení, které kombinuje titěrnou desku mini-ITX s nejdelšími a nejvýkonnějšími grafikami a zdroji a ještě umožní vše uvnitř uhladit a vystavit tak, že vám bude každý závidět.
Uprostřed čelní hrany na horní ploše skříně je „zasklená“ spára, kudy prosvítají bílé diagnostické LED. Vpravo je dvojice audiokonektorů a dvě USB 3.0, vlevo tlačítko vypínače. Nejde o klasický vypínač s pružinou, ale o mikroswitch s krátkou dráhou a tvrdým cvaknutím. Reset není, a s ohledem na konstrukci jej jen těžko dobastlíte. Snad jedině na zadní stěnu.
Po sundání bočnic jsem se bál, že jsou konektory k víku upevněné natvrdo a pro sundání víka bude potřeba odpojit kabeláž, ale obavy byly zbytečné – můžete jej normálně utrhnout, LEDky i spínače jsou upevněné ke kostře skříně.
Power LED decentně svítí po stranách spáry bílou barvou, uprostřed bliká bílá LED signalizující činnost HDD.
Další LEDky jsou v zadní části skříně, po stisku tlačítka vzadu osvítí I/O panel, abyste si mohli posvítit na to, co kam strkáte.
Čelo je naprosto čisté bez jakýchkoliv prvků až na lesklé logo NZXT na bílém podkladě ve spodní části skříně, které oko vidí, ale snímač fotoaparátu moc nedává... Po všemožném clonění a vytahování světel a stínů vypadá nějak takto:
V zadní části skříně je jednoduchý prachový filtr pod zdrojem. Vysouvá se bohužel směrem dozadu. Skříň ale není zase tak dlouhá a filtr také ne, takže se to na většině stolů asi obejde bez rozpojování kabelů.
Pozitivní je, že se zpět dobře zasouvá i poslepu a díky velkým zámkům dobře drží. Filtr tvoří jednoduchá síťka. U naší skříně se síťka při zalisování do plastového rámečku zjevně trošku svezla, snad k tomu nedochází moc často. Není to nic, co by nespravila za minutku troška termolepidla a připálené prsty.