Xilence Performance C Series XP400R6: 250W „klam“ (aktualizováno)

Seznam kapitol

1. Úvodní představení, balení 2. Konektory, kabeláž, vnější provedení a chlazení 3. Vstupní filtrace 4. Primární strana, větev +5 V stand-by 5. Sekundární strana, kvalita provedení

6. Metodika měření a měřicí přístroje 7. Měření 8. Metodika hodnocení 9. Hodnocení, závěr, poděkování

Dnes se podíváme na jeden ze zdrojů, který jeho výrobce záměrně nechce nechávat testovat, z toho důvodu jsem ho musel koupit v krámě. Jedná se o Xilence Performance C Series XP400R6. Vzhledově je podobný starším řadám od Xilence, nyní je prodáván jako 400W zdroj za nějakých osm stovek. Záměrně říkám prodáván JAKO…

Reklama

Měření +5 V stand-by

Tentokrát máme drobnou změnu, místo wattmetru Silvercrest je použit Electrobock EMF-1, kromě rozlišení 0,1 W by neměla být žádná změna, všechny tady ty levné wattmetry jsou v podstatě stejné. Uvidíme, jak dlouho to vydrží a případně to změním v přístrojích v předchozí kapitole. Nicméně k měření, stand-by zdroj neměl problém dodat nominální výkon i výkon v (krátkém) přetížení. Regulace napětí odpovídá mainstreamovým zdrojům, jsme v rámci ±3 %.

Výkon (W)	Zátěž (A)	Napětí (V)/ zvlnění (mV)	Příkon (W)	Účinnost/ účiník
0	0	5,12/10,4	0,2	—/0,01
14,62	2,93	4,99/11,2	19,4	75,4 %/0,50
16,98	3,42	4,96/11,6	22,7	74,8 %/0,520

Zvlnění je zhruba tak na srovnatelné úrovni a účinnost máme okolo 75 %. No jo, mainstream, nicméně je to o ždibek lepší než u Zalmanu ZM500-GVM posledně. Ačkoli to je tak skoro na úrovni chyby měření.

Xilence Performance C Series XP400R6: 250W „klam“ (aktualizováno)

Zvlnění +5 V SB (zleva do prava): 0 A; 2,93 A; 3,42 A

Výdrž napětí při výpadku napájení

Výdrž napětí větve +12 V u Xilence Performance C Series XP400R6 je 19,8 ms, jak můžeme vidět na snímku z osciloskopu. To není tak špatné.

Ovšem při pokusu o přerušení proudu přesně na 19,8 ms se ukázalo, že napětí klesá ještě i chvilku po obnovení napájení, výsledná hodnota po zrácení výpadku je tedy 18 ms. Toto je maximální doba, kdy je zdroj ještě ve specifikaci v případě výpadku napájení, při plné zátěži (250 W). Jakýkoli UPS před tímto zdrojem by tedy musel napájení obnovit v čase kratším, než 18 ms.

Měření kombinované zátěže

Kombinovaná zátěž dopadla pro XP400R6 dobře (kdo se tedy těšil na plameny má smůlu), podívejme se nejprve na regulaci napětí. Jelikož zde máme skupinovou topologii, je celkem jasné, že regulace bude jakž-takž slušná jen při vyladěné zátěži všech větví. Měl jsem trochu problém nastavovat kroky jen po 50 W, zatěžoval jsem tedy větve +3,3 a +5 V trochu víc, ačkoli zdroj je samozřejmě již orientován zejména na +12 V. Kvůli tomu se napětí průběžně odchyluje na všechny strany podle toho, kde zátěž právě převládala. I tak se však napětí většinou drželo nad nominální hodnotou. Nejvyšší dosažená odchylka byla na větvi +12 V, konkrétně 12,36 V, což jsou přesně 3 %.

Výstupní výkon	Zátěž/ napětí +5 V SB	Zátěž/ napětí +3.3 V	Zátěž/ napětí +5 V	Zátěž/ napětí +12 V	Zátěž/ napětí −12 V	Příkon	Účinnost/ účiník
12 %/ 28,80 W	0 A/ 5,12 V	0,062 A/ 3,38 V	0,323 A/ 5,11 V	1,900 A/ 12,30 V	0,306 A/ −11,64 V	37,6 W	76,6 %/ 0,79
20 %/ 51,24 W	0,549 A/ 5,10 V	1,537 A/ 3,37 V	0,324 A/ 5,12 V	3,37 A/ 12,27 V	0,307 A/ −11,68 V	67,6 W	75,8 %/ 0,91
40 %/ 103,27 W	1,04 A/ 5,07 V	2,90 A/ 3,36 V	3,38 A/ 5,05 V	5,76 A/ 12,36 V	0,311 A/ −11,86 V	128,3 W	80,5 %/ 0,97
60 %/ 148,67 W	1,92 A/ 5,03 V	5,11 A/ 3,35 V	4,84 A/ 5,03 V	7,86 A/ 12,36 V	0,313 A/ −11,93 V	178,7 W	83,2 %/ 0,98
80 %/ 203,18 W	2,50 A/ 5,00 V	5,79 A/ 3,33 V	6,00 A/ 5,02 V	11,15 A/ 12,33 V	0,316 A/ −12,02 V	243,8 W	83,3 %/ 1
100 %/ 252,67 W	2,85 A/ 4,98 V	5,98 A/ 3,33 V	6,66 A/ 5,03 V	14,77 A/ 12,27 V	0,316 A/ −12,10 V	305,6 W	82,7 %/ 1

Co se týče účinnosti, dosáhli jsme 83 %, myslím tedy, že uváděných maximálních 85 % by mohlo být reálných, když vezmu v potaz odchylku wattmetru a navíc krapet nevyváženou zátěž. Soudě dle toho, že největší účinnost byla dosažena při pátém testu (80% zátěž), je zřejmé, že zdroj je naladěn spíše na výkon 300 W než udávaných 250 W. Úplně nechápu, proč to vlastně Xilence podsadil na 250 W, když i výrobce to označuje za 270W model. Možná vsází na delší životnost a tudíž menší poruchovost v záruční době?

Zvlnění kombinované zátěže

Zvlnění bylo u XP400R6 ve většině testů nizké, v plné zátěži už ovšem výrazněji vzrostlo. Čím větší zátěž, tím více by zvlnění dále rostlo, soudě dle tohoto už je tedy trochu jasnější, proč byl u Xilence zvolen výkon 250 W.

Výkon %	Zvlnění +5 V SB	Zvlnění+3,3 V	Zvlnění +5 V	Zvlnění +12 V	Zvlnění −12 V
12	14,0 mV	13,2 mV	16,4 mV	25,2 mV	25,6 mV
20	16,0 mV	12,4 mV	16,0 mV	29,2 mV	29,6 mV
40	18,8 mV	14,0 mV	20,0 mV	40,4 mV	24,4 mV
60	24,8 mV	14,4 mV	25,6 mV	49,6 mV	22,4 mV
80	26,8 mV	16,4 mV	28,8 mV	52,0 mV	25,6 mV
100	39,2 mV	26,0 mV	39,2 mV	47,2 mV	31,6 mV

Zvlnění 12% zátěže (zleva): +5 V SB; +3,3 V; +5 V. Druhý kanál je trvale připojen k +12 V.

Zvlnění 100% zátěže (zleva): +5 V SB; +3,3 V; +5 V. Druhý kanál je trvale připojen k +12 V.

Crossloading, přetížení

Crossloading dle očekávání odhalil to nejhorší ze skupinové topologie. Selektivní zátěž větve +5 V neprošla specifikací, když při tom napětí na +12 V vystoupalo až na 12,69 V. Přidal jsem i odběr 1,5 A na +12 V a napětí bylo stále 12,65 V. Intelem doporučený diagram pro crossloading v normě ATX je sice trochu postarší co se týče dnešních počítačů, nicméně i tak: při odběru přes 40 W z větve +12 V bych měl z +3,3 a +5 V kombinovaně dostat více než dvojnásobek, než kolik odebírám zde. Napětí na větvi +5 V mohlo klidně ještě klesnout, aby se pak na +12 V udrželo na nižší hodnotě. Případně se v Huizhou Sinhuiyuan Technology mohli klidně rozhodnout pro jinou distribuci výkonu. Myslím, že dát 10 A pro +3,3 V, 8 A pro +5 V a 16 A pro +12 V by bylo mnohem lepší a zdroj by to navíc ustál naproto bez problémů už tak, jak je. Případně pak měli, jako např. Silverstone (no, po nějakých problémech v této oblasti :-D) stanovit minimální zátěže pro crossloading. To bych byl ochoten akceptovat.

Výkon	Zátěž/ napětí +5 V SB	Zátěž/ napětí +3,3 V	Zátěž/ napětí +5 V	Zátěž/ napětí +12 V	Zátěž/ napětí −12 V	Příkon	Účinnost/ účiník
28 %/ 70,72 W	0,547 A/ 5,10 V	9,88 A/ 3,30 V	1,500 A/ 5,05 V	1,944 A/ 12,40 V	0,310 A/ −11,74 V	92,6 W	76,4 %/ 0,96
42 %/ 104,74	0,543 A/ 5,10 V	1,527 A/ 3,37 V	10,12 A/ 4,86 V	3,47 A/ 12,65 V	0,312 A/ −12,03 V	129,2 W	81,1 %/ 0,97
78 %/ 195,79 W	0,543 A/ 5,10 V	1,519 A/ 3,37 V	1,546 A/ 5,18 V	14,6 A/ 12,06 V	0,311 A/ −11,90 V	232,7 W	84,1 %/ 0,99
160 %/ 400,89 W	3,29 A/ 4,95 V	5,91 A/ 3,32 V	9,12 A/ 4,86 V	27,3 A/ 11,61 V	0,316 A/ −11,88 V	503,6 W	79,6 %/ 1

Takto zdroj prostě nemůžu nechat projít, protože regulace opravdu není dobrá. To jsme navíc ze zdroje zatím odebrali jen přes 100 W. Kombinované přetížení ukázalo, že i přes sliby v dokumentaci o ochraně proti přetížení má zdroj tak možná ještě omezení výkonu z primární strany. Po překročení zhruba 405 W vedlo další zvyšování odběru pouze k velmi drastickým propadům napětí. To pokračovalo až k hodnotě zhruba 9,5 V na větvi +12 V, tam si teprve monitor sekundární strany všiml, že se něco děje a zdroj vypnul. Toto je absolutně neakceptovatelné jak pro ochranu proti přetížení, tak proti podpětí. Nedovedu si představit počítač, který by fungoval pod nějakých 11 V, a zde to spadlo ještě až na 9,5 V? Máme to stále dokola: k čemu je taková „ochrana“? Toto může vést k vážnému poškození komponent, zejména pevných disků. Signál Power Good byl samozřejmě přítomen celou dobu, indikující základní desce, že je vše v pořádku.

Jediné, co zdroj zvládl, bylo fungovat 15 minut ve svetru. Dosáhl teploty přes 40 °C na výstupu, ventilátor běžel na 1600 otáčkách za minutu. Co se týče účinnost, při crossloadu +12 V už vystoupala i s tím současným wattmetrem na více než 84 %, tudíž specifikované maximum 85 % je opravdu uvěřitelné. Ovšem při přetížení už spadla o několik procent dolů.

Zvlnění křížové zátěže, přetížení

Zvlnění zůstalo v normě při všech testech, dokonce i při 400 W. Tahle platforma má potenciál…stačí to trochu poštelovat.

Výkon %	Zvlnění +5 V SB	Zvlnění +3,3 V	Zvlnění +5 V	Zvlnění +12 V	Zvlnění −12 V
28	14,4 mV	15,6 mV	15,6 mV	30,0 mV	27,2 mV
42	16,8 mV	14,4 mV	17,2 mV	40,0 mV	29,2 mV
78	22,4 mV	12,4 mV	22,0 mV	40,8 mV	24,0 mV
160	49,6 mV	—	—	31,2 mV	—

Rychlost ventilátorů a teploty

Ventilátor tohoto zdroje se začal točit hned po zapnutí. Rychlost rostla zhruba lineárně až po 1450 ot./min. Maximální rychlost se zdá být o něco vyšší, než jsem převídal – lehce přes 1600 otáček. Hádám, že běžel na maximum kvůli tomu, že transformátor byl ještě horký z testování přetížení (obecně mají velkou tepelnou kapacitu) a pak jsem to ještě navíc zavřel do svetru. Celkové musí hodně foukat proto, aby udržel kondenzátory tiché. Nakonec, ~~Kingkong nemá rád teplo~~ kondenzátory Kingcon nemají rády teplo!

Výstup %	Rychlost ventilátoru (ot./min.)	Teplota vstup/ výstup
12	696	23 °C/ 24 °C
20	714	24 °C/ 25 °C
40	848	24 °C/ 26 °C
60	1133	24 °C/ 27 °C
80	1305	25 °C/ 28 °C
100	1456	25 °C/ 30 °C
CL 21	984	24 °C/ 28 °C
CL 25	1076	24 °C/ 27 °C
CL 101	1306	25 °C/ 29 °C
OL 160	1612	27 °C/ 36°C