Fractal Design Arc Midi – elegán z královské rodiny | Kapitola 3
Seznam kapitol
Jakmile se řekne Fractal Design, každý si hned vybaví modely Define R2/R3, které byly v době svého představení v podstatě revoluční. Fractal ale neusnul na vavřínech a svoje portfolio dále rozšiřuje. Příkladem může být i dnes testovaný model Arc Midi, který kombinuje luxusní vzhled a funkčnost v rozumně drahém celku.
Horní část case bych řekl, že je příjemně dopasována k čelnímu panelu, nicméně o nějakých zvláštnostech nelze mluvit. Tak jednoduché zpracování totiž nabídne jen málokterá case, tedy pokud mluvíme o horním panelu, která je nějak funkční a nejde jen o čistý plech. Abych ale nepředbíhal, nejprve je na řadě ovládací panel.
Jeho umístění si Fractal Design zachovává, ať jde o jakoukoliv sérii. A ostatní výrobci mu dávají za pravdu, jelikož řada z nich také přechází k takto umístěným tlačítkům a konektorům. Samozřejmě mluvím o horní hraně skříně, jelikož toto místo je většinou dobře dostupné jak pod stolem, tak i na stole. Hlavní je ale asi především obsah takového panelu. V případě modelu Arc Midi je to samozřejmě POWER tlačítko, které je přímo uprostřed. Obsahuje nejenom symbol, podle kterého jej bezpečně poznáme, ale také indikační LED modré barvy – která svítí o něco agresivněji, než by bylo ideální.
Po obou stranách tlačítka se nacházejí konektory. Najdeme zde dvojici USB2.0 konektorů, ale nechybí ani novější standard 3.0, nicméně pouze v počtu jednoho kusu. Naopak na levé straně jsou umístěny konektory pro audio, tedy mikrofon a sluchátka. Třetím kulatým prvkem je RESET tlačítko, které Fractal Design začal používat až u modelu Define R3. Reset je malý a nenápadný, takže k jeho náhodnému stisknutí by nemělo dojít. Ovládací panel navíc zůstává na svém místě i po demontáží čelního.
Co se týká samotného horního krytu, tak ten je opět plastový, nicméně jde spíše o velký plastový rámeček, ve kterém je vložena stejná perforace, jako v čelním panelu. Je zde stejně řešen i prachový filtr, který je nedemontovatelný, nicméně čištění není problém, jelikož je možné sundat celý kryt. Ten je uchycen v zadní části dvojici šroubů. Po jejich odejmutí se kryt povysune směrem dozadu a odklopí. Následně je patrné, jak je vlastně řešena konstrukce stropu case.
Původní plastový kryt je totiž opravdu jen krytem, jelikož pevnost zajišťuje celistvý ocelový kryt, které nabízí pouze perforaci coby pozice pro ventilátory. A že jich tato case nabídne poměrně dost. Právě do horního panelu je totiž možné instalovat až trojici ventilátorů velikosti 140mm, alternativně lze ale použít i 3x120mm, případně 1x180mm a 1x120/140mm. Horní panel je uzpůsoben také tak, aby k němu bylo možné dodat výměník vodního chlazení velikosti 240 s maximální tloušťkou 60mm – pak tento radiátor nebude vůbec ovlivňovat montáž desky, případně její typ. V praxi je ale samozřejmě možné namontovat i výměník s větší tloušťkou.
Toto zpracování se mi velice líbí a jednoduchý systém čištění horního filtru je také příjemný. Osobně bych ale vynechal druhotnou perforace přímo na pozicích, nicméně chápu, že by tím pádem case přišel o variabilitu použití ventilátorů.
Od výrobce je zde opět jeden ventilátor předinstalovaný – a jedná se opět o 140mm variantu. Ten je umístěn v zadní pozici, která je osově vykloněna blíže k levné bočnici, což je způsobeno především širším místem za backplate základní desky, ale také právě z důvodu montáže výměníku. Více asi k hornímu panelu netřeba dodávat. Ten je funkčně v podstatě plně obětován chlazení, takže pokud potřebujete opravdu pořádně chladit komponenty, bude tato case dobrým základem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
