Šedá myš Lepa LPC302 – 100 + 1 perforace | Kapitola 9
Seznam kapitol
Že vám case značky Lepa nic neříká? Jistě nebudete sami. Tento výrobce zrovna známý není, přitom se jedná jen o odnož společnosti Enermax. My jsme k testu dostali jejich nejúspěšnější model označovaný LPC302. Dojem ze solidního zpracování kazily perforace – jednu velkou najdete dokonce i na spodní straně...
To samozřejmě uvidíme při teplotních testech, kde se ukáže, zdali slušně zvládnutý interiér dokáže napravit to, co způsobuje množství perforace do exteriéru. Já o tom bohužel dost pochybuji, ale rozhodující budou samozřejmě testy.
Nejdříve jen zmínka o instalaci hardware. Jelikož jsem k rozměrům chladičů i grafických karet vše potřebné řekl, dodám jen, že jsem se za celou dobu nesetkal se sebevětším ani sebemenším problémem. Distanční sloupky jsou již předinstalovány pro desku ATX, pokud tedy máte mATX, budete muset tři z nich přešroubovat. Šroubků je v příslušenství dostatek, takže s tím problém nebude a zbývá tedy jen si pohrát s kabeláží.
Potěší o poměrný dostatek prostoru za motherboard tray, kde se bez problémů vejdete jak se silným ATX napájecím kabelem, tak se všemi ostatními. Bočnice půjde zavřít stále dobře. Pokud se rozhodnete navíc ještě investovat do odhlučnění, místo samozřejmě ubývá, ale výrobce nebyl úplně lakomý, takže je možné sem vměstnat opravdu vše. Výsledkem by pak mohla být zajímavé řešená case se slušně provedeným interiérem.
Teploty
Teplotní testy probíhaly opět na staré známé sestavě. K ní mohu snad říci jen to, že už značně uvažujeme o její výměně a pravděpodobně dojde k náhradě za modernější kus hardware, takže snad v některé z dalších recenzí už začneme testovat na i5 procesoru.
Samozřejmě nabídnu také náhled na srovnání s konkurencí, kde se už pomalu ukazuje předpokládaný neduh přehnané perforace. Case je sice vymyšlená a zpracovaná velmi dobře, přílišné množství otvorů ji ale degraduje zbytečně do průměru – potenciál by totiž měla.
Detailní tabulka s výčtem naměřených teplot pak jen tuto teorii prohlubuje. Poměrně slušně je na tom snad jen grafická karta, které dostatek vzduchu z okolí prostě prospívá, ač jí je jedno, odkud se vzduch bere. Hůře už je na tom procesor.
Teplotní testy ještě shrnuje grafická podoba teplot, kde je rozdíl nejzřetelnější. Jen podotknu, že do case nebyly instalovány žádné další ventilátory, využito je tedy výhradně těch, které dodává výrobce. Ve chvíli, kdy by se osadily vrchní otvory, případě ty v bočnici, airflow by se kompletně změnil a k tomu náležitě i teploty samozřejmě.
Airflow
O airflow jsem v tomto případě mluvil už poměrně dost, takže nejvíce vypovídající bude samozřejmě obrázek. Case sice vychází ze standardního toku vzduchu, kdy se snaží nasávat v přední části a vyfukovat vzadu, nicméně tento směr narušuje množství další a zbytečné perforace po celé ploše skříně. Nejvýraznější negativní dopad mají však obě bočnice, které efektivitu chlazení absolutně degradují. Podmínkou, aby airflow dobře fungoval je tedy osazení bočnice ventilátory, což má ale za následek vyšší hlučnost.
Jestliže patříte ke konzervativnějším uživatelům a nebudete chtít bočnici ventilátorem osadit, pravděpodobně narazíte na problém s výrazně vyššími teplotami, než u konkurence, kde je bočnice zadělaná. Bohužel tento trend otevřených bočnic je v poslední době natolik „moderní“, že takovou konkurenci budete hledat spíše obtížněji. I přesto bych ale doporučoval v případě pořízení tohoto modelu skříně, další investici do úpravy bočnice. Tedy k jejímu zadělání – jakýmkoliv způsobem.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
