Test dvou hi-endových chladičů grafických karet | Kapitola 3
Seznam kapitol
V dnešním článku se podíváme na test dvou hi-endových chladičů určených pro tiché ale účinné chlazení výkonných grafických karet. V hlavní roli se nám dnes představí dva zástupci s velkým "Z" na začátku. Abych byl konkrétní, jednat se bude o chladič ZEROtherm Hurricane HC92 Cu 8800 a Zalman VF1000LED. Jako pokusného králíka jsme si tentokrát přizvali zástupce z řad ATI / AMD, a to konkrétně grafickou kartu HD3870 512MB společnosti Sapphire.
Balení
Balení, v němž je chladič dodáván, není nijak zvlášť zajímavé. Kromě toho, že je stříbrné a na rozměry chladiče i poměrně minimalistické, disponuje velmi praktickým poutkem na vrchní straně. Ještě než si ale chladič pořídíme, můžeme si ho již v obchodě řádně prohlédnout skrze průhledný plast na přední straně krabice. Dost už ale přehnaných detailů, pojďme se raději podívat, co se skrývá pod jeho povrchem.
Uvnitř balení nalezneme mimo samotného chladiče také manuál, 16 hliníkových paměťových heatsinků, teplovodivou pastu a regulátor otáček ventilátorů. Nechybí samozřejmě ani pytlíček se šroubky nezbytnými k instalaci chladiče na grafickou kartu.
Na scéně...
Jak je již z níže uvedených obrázků zřetelné, nový "hurikán" rozhodně není žádný drobeček. Vrchní stranu chladiče tvoří stříbrná plastový krytka, která rozměrný modře podsvícený ventilátor odděluje od okolního prostředí skříně. Krytku lze samozřejmě bez větších problémů sejmout, o tom si však ještě povíme.
Podíváme-li se na jeho spodní stranu, mimo masivní měděné základny na nás vykouknou čtyři heat-pipe trubice. Jejich druhé konce se pak rovnoměrně rozdělní mezi žebra měděného pasívu. Celkové provedení je úhledné a na pohled velice kvalitní.
Instalace
Samotná instalace chladiče není žádná věda. K jeho úspěšnému usazení na čip nepotřebujete prakticky vůbec nic. Snad jen křížový šroubovák potřebný k odstranění původního chladiče. Samotná základna navíc disponuje celkem třemi úrovněmi, v nichž je možné chladič na čip uchytit - pokud se budeme držet tabulky, ve které výrobce sepsal seznam všech podporovných modelů grafických karet, určitě bychom se měli alespoň do jedné z děr bez problémů trefit.
Nyní se vrátíme ještě k vrchnímu krytu. Ten, jak už jsem výše zmínil, lze odstranit. Stává se tak součástí jakéhosi systému, jež bych mohl přirovnat k vrstvám cibule. Nerozumíte? Nebojte se, hned vysvětlím.
Výrobce sám v manuálu možnost sejmout vrchní kryt nabízí. Tento stav chladiče nazývá "Overclocking Mode", stav s krytem je pak pojmenován "Standard Mode" nebo chcete-li - "Aerodynamic Mode". Tím to však ještě nekončí, společnost ZEROtherm dokonce nabízí zbavit chladič i ventilátoru - tento mód se pak celkem logicky jmenuje "Silent Mode". Sejmutí vrchního krytu není problém, avšak odstranění samotného ventilátoru už je větší oříšek. Je zapotřebí odstranit plastové úchyty, které jsou navíc klínově zapuštění přímo do žebrování pasívu. Mnohem jednodušší bude spíše ventilátor vůbec nezapojovat, alespoň ušetříte měděný pasív zhoubných poškození při páčení plastových kolíků.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
