Domácí síťování: Server 12 jader a 72 GB RAM do 5000 Kč | Kapitola 9
Seznam kapitol
Dnes si poskládáme menší server do PĚTI tisíc korun. Budeme se muset spokojit se dvěma procesory Intel Xeon a s pouhými 12 jádry resp. 24 HT, základních 72 GB RAM a 2× 128 GB SSD v RAID jako jeden rychlý 256 SSD, ovšem s 512 MB cache. Výkon bychom mohli snadno zvednout, ale limituje nás cena pět tisíc korun.
Kontrola rozpočtu
Veškeré komponenty byly a jsou použité, cena nového serverového hardware je několikanásobně vyšší než cena běžných komponent.
- Server: 1200 Kč (včetně ceny benzínu do Prahy)
- Další CPU: 300 Kč
- Kovový chladič CPU: 320 Kč
- 2× Ventilátor: 464 Kč
- 512 MB disková cache: 130 Kč
- 2× Disk Intel 128 GB: 330 Kč/kus
- 10 Gb síťová karta: 500 Kč
- 9× paměť 8 GB DDR3: 200 Kč/kus
Bez paměti se dostanete někam pod tři tisíce, oříškem tak bude sehnat paměti za dobrou cenu. Draze nakupovat je snadné. Bez disků a 10Gbit síťové karty se s 64 GB RAM do pěti tisíc vejdete snadno.
Pokud bych si vystačil s jedním procesorem X5670, znamenalo by to úsporu za ventilátory, kovový chladič procesoru, vydělal peníze prodejem stávajícího procesoru a jen zaplatil o pár korun víc za X5670.
Pokud bychom chtěli na serveru i hrát hry, bylo by vhodné vyměnit základní zdroj 460 W za nějaký 700 W, to je dalších 500 Kč navíc. Ovšem tyto servery, kam lze zapojit procesor typu X56x0, se vyráběly i ve variantě Tower. Bývají o pár stovek dražší, ale tišší a navíc se nemusíte trápit s výrobou napájecího kabelu.
Mezi námi, tohle jsou hračky. Když si s tím budete hrát, naučíte se naprosté základy serverů, ale pořád jsou to hračky. Neutrácejte ;-) Nemá to smysl! Jak se to začne prodražovat, ztrácí to na zajímavosti.
Aktualizace serveru
Teď potřebujeme server aktualizovat a ostestovat. Vlastní firmware má fakticky všechno, od pevného disku, řadič disků, síťovou kartu, dokonce i ILO má vlastní firmware. To, co nás zajímá, je SPP (Service Pack for ProLiant). SPP vychází pravidelně, my potřebujeme takový, který bude podporovat i náš starší server.
Jedna z možností je zkontrolovat knihovnu, prohlédnout si jednotlivé SPP (Service Pack for ProLiant).
Pokud v daném SPP je náš server uvedený a jsou tam pro něj aktualizace, můžeme zkoušet novější a novější.
Nakonec se dopracujeme k nejnovějšímu SPP, možná aktuálnímu a zjistíme, že SPP je placená služba. Bez placení maintenance se k obsahu nedostanete.
Jediné, co se nám povede zjistit, je název ISO souboru a jeho SHA-256 kontrolní součet pro ověření, že se jedná opravdu o originální disk. To potřebujeme pro případ, že bychom měli pochyby o tom, jestli pochází z důvěryhodného zdroje. Ověření proveďte VŽDY! V Total Commanderu je pro to volba a zabere to minutu.
Já CD s aktualizací k serveru dostal, přesněji řečeno bylo uvnitř, proto používám verzi 2017.
Obraz DVD si buď vypálíte, nebo nahrajete na USB, třeba utilitou od HP (návod a stažení), přenesení ISO obrazu na USB disk trvá až dlouhé desítky minut. Následně můžeme z USB disku nastartovat.
Aktualizací jsme ovšem teprve začali, teď je čas server otestovat. Při spuštění SPP se systém ptá, jestli se má vše provést automaticky nebo ručně. Právě v rámci druhé volby můžeme ručně pustit testy hardware.
Než za server zaplatíte, rozhodně byste ho měli nechat projít testy. Případnou chybu pak můžete buď akceptovat nebo server odmítněte. Jedna verze testů hlásila poruchu teplotního čidla, které v dané konfiguraci vůbec nebylo a jiná zase shodila server, i takové věci se dějí.
Některé stroje této generace (G6) mají vadu, kdy například VMware občas padá, ale stačí upravit v BIOSu několik voleb napájení a vše je zase v pořádku. Starší server berte jako „poměrně lacinou“ hračku na prozkoumávání serverového světa. Nakonec zjistíte, že je to jen lepší PCčko.
Závěr
Snad se vám dnešní díl líbil. Pokud máte nějaký starší serverový hardware na pověnování, případně na prodej za drobný peníz, prosím, nabídněte ho v diskuzi. Případně uveďte odkaz na váš inzerát na bazoši/aukru.
