Utahují šrouby, buďte v klidu a myslete si, že se nic neděje!
i Zdroj: PCTuning.cz
Internet Článek Utahují šrouby, buďte v klidu a myslete si, že se nic neděje!

Utahují šrouby, buďte v klidu a myslete si, že se nic neděje!

Michal Rybka

Michal Rybka

1. 3. 2019 03:00 91

Seznam kapitol

1. Vypněte to! 2. Takže vy říkáte, že... 3. Proti hejtům 4. Podpásovky 5. Bez kanálu za komentáře 6. Prokleté knihy

Když sociální sítě začaly s tažením za „příjemné a bezpečné prostředí pro všechny“, dozvěděli se ti, kteří to kritizovali, že „jsou to soukromé společnosti a když se vám jejich politika nelíbí, máte si založit vlastní web“. A víte co? Policie teď dostala pravomoc vypnout jakýkoliv web. Na devadesát dní, a to jen na základě uvážení příslušníka. Jako fakt.

Reklama

Není to věc, které bych si sám všiml – a myslím, že daleka nejsem jediný. Je to docela šílená věc, která nás nějak minula v tichu, protože tak se to děje, takhle se šílené věci protlačují: V tichu. Od února letošního roku získala Policie pravomoc vypnout jakýkoliv web na základě vlastního uvážení, „když věc nesnese odkladu“ – a to na devadesát dní.

Řeknete si: Proč ne? Když si někdo založí web s islamistickou propagandou a pouští tam videa s řezáním hlav, tak je asi na místě jim šlápnout do úsměvu a zastavit je, že ano? Problém je ale v tom, že toto nebude typický případ, který se u nás bude řešit. Jakožto pisálek zabývající se spotřební elektronikou vím prdlajz o problémech s provozováním hostingu, takže všichni buďte tak laskavi a pročtěte si článek z bloku provozovatele hostingu Wedos. Je to docela šílené čtení.

Důležité je, že jen oficiálních žádostí řešili za poslední tři roky 1032 (tedy cca jednu denně) plus dostávají emailové výzvy třetích stran, „každý den několik“. Běžně se ozve nějaký právník a vyhrožuje, chce vypnout web nějakého zákazníka bez vysvětlení a právní moci, čemuž „nelze vyhovět“. Souhlasím. Jenomže ono to může být husté.

„Za ty roky jsme se setkali se stovkami dalších požadavků ve formě silného nátlaku. Odmítli jsme například vypnout službu na základě zcela zmatečného rozhodnutí jednoho velkého státní úřadu. Hádali jsme se s nejvyššími úředníky tohoto ústředního orgánu státní správy (téměř až do roztrhání těla) a nezlomila nás ani reálná hrozba pokuty 5 milionů korun za neuposlechnutí.  Až po několika dnech složitého vyjednávání se nám je podařilo zlomit a přesvědčit, že takhle to nejde. Ale to jsme do toho museli zapojit různé IT odborníky.“

Nebo v dalším případě „odmítli soudu vydat kompletní data (včetně databáze a historie e-mailů) jednoho velkého e-shopu s nábytkem, protože šlo o spor, který přímo s tímto obsahem vůbec nesouvisel“ a nakonec se ukázalo, že vše, co je třeba, je zjistit přesný datum a čas vzniku jednoho souboru. A tak dále.

Věříte ve zdravý rozum justice a orgánů činných v trestním řízení? Někdy se dějí skutečně podivuhodné věci, jako že nespravedlivě odsouzený vypátrá z basy skutečné pachatele. Jako fakt vážně.

Optimista je přesvědčen, že je třeba na lid přísnost, protože lid si dělá, co chce – a že je třeba dávat stále více pravomocí státním orgánům. Skeptik se obává přílišné moci státních orgánů a chce více svobod pro lidi, i když ti potom dělají blbosti, například říkají, co si myslí, což je někdy hodnoceno jako hate speech.

Jenomže co to je hate speech? Pokud je to obecné vyjádření nesouhlasu s někým jiným, které ho uráží, máme problém, protože hranice mezi světonázory jsou definovány přesně tímhle. Ateista si s kreacionistou nerozumí, oba se navzájem vysmívají svým postojům. Jde o koncepty tak protichůdné, že není možné, aby jeden neurážel ten druhý. Dnes se razí teorie, že hate speech je vlastně cokoliv, co uráží toho druhého. Souvisí to s bizarní představou ideového relativismu, kde „nic není špatně“ a „důležité je hlavně vycházet v harmonii“.

Jak vypadá takový svět, nám ukazuje film Alternative Math, kde se učitelka dopustí ideozločinu, protože odmítá připustit, že 2+2 je 22 a trvá na tom, že to je 4. A protože jde o postfaktickou společnost, kde nejde o pravdu, ale o vyhýbání se konfliktu, situace nám rychle eskaluje. Film je to poněkud směšný, ale hlavně mrazivý, protože podobné ideje jsou nám podsouvány často. Kdo by stál o matematiku, o pravdu? Důležitý je pocit sebeuspokojení, každý je vítěz, každý má pravdu. Jenomže realita takhle nefunguje.

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama