Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Proč jsme rozhodli, že informace jsou cenné a svoboda rizikem
Proč jsme rozhodli, že informace jsou cenné a svoboda rizikem
autor: Michal Rybka , publikováno 22.9.2018
Proč jsme rozhodli, že informace jsou cenné a svoboda rizikem

Klasická média si skrz klasické politiky prolobovala do EDSM problematické klauzule 11 a 13 – a myslí si, že je spasí, že se za informace bude zase platit a že budeme muset chodit na rozumy zase jenom k nim. Ve skutečnosti to nejen nezachrání tradiční média, ale všem nám vezmou pořádný kus svobody.


Jenomže to už dnes není pravda. Kdo chce dnes provést leak, udělá ho sám – a rozšíří se tak rychle, že o něm klasická média budou informovat až s odstupem a velmi pravděpodobně dost zkresleně. Napínavé shánění informací jako v době Watergate je pryč, dnes je možné vytvořit informační monstrum jako Wikileaks s objemem milionů dokumentů najednou. Chcete znát architekturu Hive, řídicího malware CIA? Stačí si zajít na Wikileaks a máte to. I u nás jsme měli podobnou kazu se Skupinou Šuman.

Doby, kdy whistlebloweři museli spoléhat na statečnost a ochotu velkých médií postavit se proti establishmentu, jsou pryč. Dnes je pro ně jednodušší postavit si vlastní projekt a případně se nechat sponzorovat kryptoměnami. Novináře nepotřebují ani extrémisté, i ti si mohou vyrobit vlastní časopis, jako byl například Dabiq vytvářený ISIS. Byl v angličtině, profesionálně dělaný a jeho úroveň a obsah mi trochu připomněla Strážnou věž či Probuďte se. No ano, ani náboženské skupiny nepotřebují média, jehovisté to zvládají sami i s distribucí.

Digitální technologie značně zjednodušily výrobu obsahu. Dnes si doma můžete dělat blog, vlog, psát knihy, točit videa – a vše si můžete v klidu šířit. A lidé to také dělají – dělají to v masivním rozsahu. To, co média štve, ale není jenom propad zájmu způsobený nadbytkem obsahu, ale fakt, že řada lidí začala vrtat novinářům do toho, co považovali za svoji doménu. A místo toho, aby diváci a čtenáři platili za jejich kvalitní, profesionální a odbornou novinařinu, s naprostým klidem se spokojí s obsahem, který vytváří někdo jiný – a nezřídka i úplně jinak.

Pro tradiční média je omezení sdílení obsahu je metoda, jak učinit informaci znovu cennou. Fakt, že žijeme v informační lavině a agregátory v ní konzumentům pomáhají, přitom zcela přehlížejí. Tvrzení o tom, jak vyhledávače tyjí z jejich práce, mi připomíná pláč dělnické třídy, která si stěžuje na kapitalisty. Ano, tak nějak sami sebe vidí – a naprosto přehlížejí, že jim vyhledávače a agregátory ve skutečnosti zdarma poskytují cennou službu – totiž že jejich informace někdo vůbec dokáže najít.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
120 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 56.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.