Hlavní stránka Hardware Sítě a Internet Úvaha: Vše zdarma, aneb hon směrem k absolutní nule
Úvaha: Vše zdarma, aneb hon směrem k absolutní nule
autor: Michal Rybka , publikováno 9.5.2014
Úvaha: Vše zdarma, aneb hon směrem k absolutní nule

Na internetu je všechno zadarmo. A je toho tolik, že už i piráti začínají mít problém s klesajícími výnosy... Kdo to všechno zdarma dělá a co z toho má? Velké společnosti utrácejí miliardové částky za projekty, které nevydělávají. Proč? Kudy z nás ty peníze oklikou dostanou? Jak dlouho to ještě může takto fungovat?


Vyžaduje dost práce, abyste zjistili, zda informacím z toho či onoho zdroje důvěřovat, zvláště když se rozporují s jinými. Je informace o škodlivosti margarinů sponzorovaná organizací pro podporu biopotravin? Která lobby stojí za tím projektem a která za jiným? Někdy je to zjištění celkem triviální (vážně, zrovna u Atominfo.cz bych čekal, že Rusové svůj projekt zamaskují lépe a věrohodněji), jindy je docela složité identifikovat, čí zájmy kdo hájí, což vede k rozvoji všeobecné paranoi.

Viděl jsem perfektní stránky člověka, který se rozhodl pro energetickou nezávislost a popisuje, jak si postavil domek zásobovaný elektřinou zcela autonomně. Je to jeho vlastní projekt? Stojí za ním Greenpeace, anebo ten, kdo stojí za Greenpeace? Nebo je to nějaký dovozce / prodejce solárních panelů? Anebo politik, který lobuje za změnu zákonů o podpoře obnovitelných zdrojů energie? Kdo ví, třeba je to vážně jenom týpek, který se se rozhodl ČEZu ukázat, že je „jednička“ a že přežije i bez něj.

Úvaha: Vše zdarma, aneb hon směrem k absolutní nule

foto: Jan Schejbal

Řada teoretiků si stěžuje na úpadek internetové žurnalistiky, což by nebylo divné, kdyby často nešlo o ty samé lidi, kteří lvím podílem přispěli ke vzniku této situace. Kdysi dávno, ve dřevních dobách internetu, kde tištěný časopis byl král a internetový novinář všem pro srandu, se někteří z pionýrů rozhodli pro zajímavý krok – totiž nabízet obsah zadarmo. Tím porušili jedno ze základních přikázání businessu, totiž „můžeš dát téměř neomezenou slevu, ale nikdy to nesmí být zadarmo“. Jakmile si lidé zvyknou na to, že něco je zdarma, je téměř nemožné je konvertovat zpět na platící zákazníky.

Expanze internetové novinařiny byla tlačena tím, že internet je velmi rychlý, ale hlavně tím, že publikované informace byly zadarmo. Jakmile nastal tento stav, bylo prakticky nemožné ho zvrátit, protože v okamžiku, kdy se nějaké médium jen pokusilo o zpoplatnění, dav se prostě přesunul jinam. Existují projekty, které prosperují, často jsou ale zaměřené na velice úzkou skupinu uživatelů, kterým přináší jasné benefity a cena pro ně nepředstavuje problém. Příkladem může být Motejlek.com, který za 14.000 Kč ročně nabízí kvalitní insiderovské informace z českého businessu a to několika stovkám předplatitelů, kteří tyto informace mohou využít. Kvalitní oborové informace jsou ostatně klíčem k přežití i pro tištěná média.

Zcela jinak to vypadá ve chvíli, kdy chcete oslovit obecnou populaci. Původní představa že kvalitní obsah rovná se hodně reklamy rovná se schopnost uživit se, padl ve chvíli, kdy Google aka Informační pirát Tlamsa nabídl podstatně efektivnější cílenou reklamu podle profilu uživatele. S tím, jak nabízel víc a víc služeb zdarma, získával víc a víc dat o uživatelích a mohl nabízet stále zajímavější reklamní balíčky. AVG představilo nástroj Privacy Fix, který kontroluje vaše nastavení a odhaduje, jakou hodnotu máte pro Facebook a Google. Autor tohoto článku uvádí, že podle nástroje má hodnotu 112,32 dolarů pro Google a 16,60 dolarů pro Facebook.

V současnosti se o reklamu přetahují v podstatě jenom tyto dvě gigantické firmy: Na mobilním trhu mají Google a Facebook dohromady dvě třetiny trhu a třetina zbývá „pro všechny ostatní“. Jejich schopnost adresně mířit reklamu na konkrétní uživatele je pro většinu internetových projektů zcela nedosažitelná.

Vyhledávače a sociální sítě, které samy o sobě negenerují obsah, tedy vysály prostředky pro ty, kteří obsah vytvářejí. Nacházíme se tedy ve světě, kde obsah není placen uživateli a peníze, které uživatelé generují přes reklamy, proudí k firmám, které stojí mezi uživatelem a obsahem a vybírají mýtné, ze kterého pak sponzorují projekty jako robotická auta a wifinové vzducholodě. Zatímco v Silicon Valley si užívají velké firmy párty, jen mírně narušovanou protestujícími chudšími komunitami ze San Francisca, kterým se nelíbí nárůst cen nájmů v „jejich“ městě, stojí poskytovatelé obsahu před otázkou, z čeho že vlastně mají svůj provoz hradit.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
248 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 115.2Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.