Pokaždé jiný zážitek: Stávají se z Androidu nové Windows? | Kapitola 3

Pandemonium Androidu souvisí hlavně s chaosem na straně výrobců. Jeden a ten samý výrobce jednou dodá superstabilní a bezproblémový stroj, podruhé se můžete zbláznit. Jednou ho dodá s vlastní masivní nadstavbou, jindy je tam skoro čistý Android. Někdy vám pročeše a přerovná nastavení, jindy je všechno v pohodě. Jsou to takové Bertíkovy lentilky technologického světa – i když máte lidi, kteří s Androidem pracují trvale, tak i oni čas od času přiznají, že občas narazí na zařízení, ve kterém se neorientují.

Aby bylo jasno, nastavení u Applu patří taky mezi ta zmatená, ale jsou alespoň zmatená stejně. Ne zmatená pokaždé jinak, jako u Androidu anebo u Windows (které od Windows 8 dodnes nesjednotily nastavení ve dvou odlišných módech a nově tam přibyl zvyk občas něco tiše odstranit, takže to nemůžete ani s video návodem najít).

Ovládací anarchie pamatuje zvláště ve světě aplikací. Vezmete si pět softwarů na přehrávání videa – a každý funguje jinak. Nemyslím tím, že přehrává jiné typy videí, to taky, ale že jde o aplikace, které vypadají jako ze zcela jiných platforem se zcela jinou logikou ovládání: Jedna vám automaticky prohledá zdroje včetně síťových, jinou si konfigurujete ručně, jako by vás právě vyhodili nad linuxovu pustou, další neuznává síť a jiná je přeplácaná skiny a nesmyslnými funkcemi jako Česká pošta. Není tam nic sjednoducího, žádná spojující logika, někdy to nemá ani hlavu ani patu v jedné a té samé aplikaci.

Vezměme si jako příklad oslavované Kodi: Kdo tvrdí, že se nastavuje jednoduše, je ajťák. Vaše babička Kodi nenastaví. Dokonce dost možná ani dědeček, který už automatizaci pamatuje, protože Kodi vypadá jako desktopová aplikace, ve které „si můžete“ nastavit skoro všechno, pokud se vám podaří objevit, kde se co nastavuje a co jak funguje.

i Zdroj: PCTuning.cz

Je to uživatelsky extrémně nepříjemná aplikace, která se už na první pohled tváří, že byste si měli zaplatit kurz k jejímu používání. Téměř dokonalá antiteze uživatelsky příjemného softwaru, vedle kterého vypadá VLC i s jeho nastavením jako mateřská školka.

Ano, dostáváme se k oblíbenému obratu „na Androidu si můžu upravit co chci“. Ano, můžete. Když vám někdo dodá holý hardware, taky si na něm můžete naprogramovat co chcete. Ale to je pohled ajťáka, ne uživatele. U přehrávače civilista očekává, že si program všechno nastaví sám, najde si všechny síťové zdroje, zobrazí nejčastěji používané služby, vyřeší kodeky i titulky a nabídne jednoduché ovládání, protože takhle fungovalo video: Vybrat obsah – spustit – zastavit – vypnout – uspat. To je celé. To, že na civilistu vysypete seznam všeho nastavení světa strukturovaný do mnoha nabídek, z nichž některé se chovají jinak než jiné, není správné řešení, i když „tam můžete nastavit všechno“. 

Stabilita a bezpečnost

Rozhodnutí Applu o tom, že jejich systém bude uzavřenou zahradou, kterou bude kontrolovat Jablko a nic než Jablko, je zdrojem jak kritiky, tak závisti. Před Applem totiž nikoho nenapadlo monopolizovat si distribuci software – a popravdě: Nikomu jinému by to možná ani neprošlo. Jak už jsem několikrát psal, Applu procházejí věci, nad kterými zůstává rozum stát – jenomže v případě centralizované distribuce to má svoje výhody.

Jak Windows, tak Android dovolují instalaci z cizích zdrojů, což značně zvyšuje riziko, že si zavedete něco nepěkného. A nemusí jít jenom o čínský instalátor zdarma, který vám nabídne, že vám bude instalovat něco dalšího zdarma, či nějaký soubor film.exe, který vám slibuje, že vám stáhne film. Může jít i o software zákeřnější podstaty, jako byl rootkit, který se nám před lety pokoušelo podstrčit Sony. Problém otevřených platforem je v tom, že jsou otevřené – a není tak nelogické říct si, že když vám to ostatní kazí a vytvářejí dojem, že vaše platforma je děravá, tak jim prostě zabouchnete dveře.

Nejde jenom o distribuční poplatky, i když ty jsou také dost významné – tedy alespoň tak, aby nás Microsoft upozorňoval, že vlastní instalace může být problém a že on má Store. Anebo aby Android dovolil zakázat instalaci z neověřených zdrojů. Ta motivace je tam dvojí a nemusí být pro uživatele špatná.

Problém je v tom, jak přísná je kontrola při vstupu do centrální distribuce – a tam jsou jablečnáci podstatně tvrdší vlci a software hlídají podstatně přísněji, takže je nižší šance, že jim tam proleze malware. Důvodů, proč jsou systémy od jablka bezpečnější, je více, ale do značné míry to souvisí s tím, že vývojářům toho dovolují podstatně méně a mají mnohem větší restrikce. Není však pravdou, že by ochrana AppStore byla absolutní, nepěkné případy se stávají.

Jenomže Apple nemá rád, když jim čůráte do květináče – a pokud jim něco takového uděláte, tak můžete jít programovat někam jinam. U Apple budete mít problémy, i když jim „jen“ opakovaně posíláte mizerný kód. A tato restriktivní politika je to, co zvyšuje stabilitu a bezpečnost celého jejich ekosystému.

Google je v tomto směru podstatně laxnější, regulace jsou tam méně přísné – a podle toho taky vypadá výsledek. Ano, kreativně vás Android omezí méně, můžete si ho přizpůsobit, instalovat odkud chcete, ale riziko malware je tam mnohem vyšší. O bezpečnostních záplatách navíc rozhodují výrobci – a jak jsem na začátku poznamenal, ti si s tím až tak hlavu nelámou.