Google vs. Google, TV specialista proti univerzálovi | Kapitola 5
Seznam kapitol
Pojem „univerzálové“ označuje v biologii malé a nezajímavé potvory, které umí všechno a přitom nic. „Specialisté“ jsou větší, krásnější, vymakanější a úspěšnější (tedy do okamžiku, než přijde katastrofická změna a vyhynou). Něco podobného si ukážeme v dnešním srovnání televizních donglů, za kterými stojí Google.
Ovládání
Chromecast se ovládá přes aplikace, které si musíte nainstalovat na svá zařízení – všechny pochopitelně od Google. Aplikace vypadají normálně, dovolují například přehrávat YouTube videa přímo na tabletu, navíc mají ikonku „Cast“, která vyšle Chromecastu komand, že má začít přehrávat. Videa lze rovnat do fronty, ze které se přehrávají automaticky podle pořadí. Při přehrávání není nutné, aby ovládací zařízení komunikovalo s Chromecastem, on si streamuje data přes wifi sám. Bez ovládacího zařízení s ním ale není možné nic dělat, jen ho můžete odpojit či vyresetovat. Ovládací aplikace se starají o všechno včetně pauzování a převíjení. Zařízení, které používáte k ovládání Chromecastu je ale jenom lepší ovladač. Takže místo ovladače za stovku až za pár stovek potřebujete tablet, smartphone a nebo počítač.
U Smart TV jste konfrontováni s „počítačovým“ rozhraním aplikací, které se popravdě nejlépe ovládají přes myš. Dodávané ovladače jsou vyladěné na dodávané aplikace a pokud si stáhnete jiné přehrávače, jako je VLC nebo MX Player, tak zjistíte, že s ovladačem je lze řídit jenom velmi omezeně. Playlisty umí jen některé a rozhodně ne tak jednoduše, jako to má Chromecast. Po pravdě řečeno se vám opravdu bude nejvíce hodit bezdrátová klávesnička s trackpadem, která vám dovolí pohodlně ovládat Smart TV box jako by to byl počítač – skvěle se to hodí při surfování a podobně. Jenomže to znamená peníze navíc a taky to je podstatně složitější než u Chromecastu. Někdy je „počítačové“ ovládání výhodné, zvláště při vyhledávání, jenomže většinou ne. Na zcela základní „postelové“ funkce typu „přehrávej playlist a za 4 hodiny se vypni i s televizí“ jsem taky nenarazil.
Zde vítězí Chromecast (pokud vás nezlobí router a ovládací aplikace ho trvale vidí).
Funkčnost
Chromecast podporuje několik služeb, z nichž většina jako na potvoru nejede v Česku. Můžete se přes něj dívat na YouTube, ale to popravdě umí i můj mnoho let starý BluRay přehrávač. Netflix, Hulu, Google Play Movies – nic. Můžete si rozchodit streamování přes Chrome, ale ti, kterým se to povedlo, říkají, že to není moc plynulé. Tak k čemu to je? Pokud se snažíte pod tlakem nacpat obraz z tabletu či počítače na televizi, existuje tu relativně low-tech alternativa jménem video kabel. HDMI kabel rozumné délky seženete za 60 Kč a funguje i bez laborování s nastavením routeru. Ze všech aplikací, bez rušení a bez spotřeby energie navíc!
Pokud by služby jely, nabízel by Chromecast rozumný přístup ke streamovanému legálnímu obsahu, což je asi nejrozumnější způsob sledování vůbec. Ano, pokud bychom tu měli Netflix za 140 Kč na měsíc a samotný Chromecast stál 700 Kč, tak by to bylo docela rozumné. Jenomže tam fakt nejsme.
Smart TV naproti tomu umí všechno, co umí jakýkoliv tablet s Androidem, můžete si pro to klidně stahovat i aplikace a hry. Jediný problém je, že u donglů se zatraceně šetří s vnitřní pamětí, typicky mají 4 až 8 GB, takže se vám do něj toho moc nevejde. Můžete ale získat spoustu alternativních přehrávačů, náhrad kancelářských programů a užitečných aplikací, takže můžete přerušit sledování filmu ze zcela libovolného zdroje, včetně DLNA, sdílených síťových adresářů, filmů uložených na SD kartě či harddisku připojenému přes USB a mrknout se na web, na poštu, přečíst si dokument, co vám poslali a pak se třeba podívat na iVysílání.
Jediné, co mi opravdu chybí, je to, že ze záhadných důvodů nemohu nalézti aplikaci pro přehrávání DVD z DVD mechaniky připojené přes USB. Takže máte-li diskotéku tvořenou horou nakoupených DVD, které jste podobně jako já nasyslili za skvělých let levných stánkových DVD, máte smůlu.
Jediný protiargument, který může padnout proti Smart TV, je složitost a rozmanitost ovládání androidích aplikací, které běhají tak, jak je autor stvořil, což občas bývá pro nestandardní ovladače problém. Leč zde bych citoval klasika, že „triviální funkčnosti stačí triviální ovládání“, což není míněno jako pochvala vůči Chromecastu. Absence podpory DLNA je zlolajná a svévolná, opět to umí prakticky každý BluRay přehrávač i každá lepší televize. To, že ji Chromecast nemá, je neomluvitelné, přidat ji musí být dost triviální.
Zde o několik parseků jednoznačně vítězí Smart TV.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
