Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?
Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?
autor: Michal Rybka , publikováno 26.7.2013
Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?

Když jsem tak popisoval už asi desátou výstavu historických počítačů, všiml jsem si, že se v nich opakuje jedna zvláštnost: Každý výrobce opravdu uspěl jen s jednou nebo dvěma řadami počítačů. A tahle úspěšná řada vzdorovala pokusům o inovaci i od výrobce samotného. Nakonec úspěšná řada mizí – a opět navzdory pokusům o inovaci. Čím to?


(3) Příchod grafického rozhraní (1983)

Přestože koncept grafického rozhraní vznikl mnohem dříve, rozmohl se až ve chvíli, kdy Apple představil počítač Apple Lisa. Nebyl to sice systém, který opravdu prosadil grafické rozhraní mezi uživateli (to se podařilo až podstatě levnějšímu Macintoshi), grafické rozhraní Lisy ale způsobilo šok ostatním vývojářům, donutilo je začít vyvíjet vlastní systémy s grafickým rozhraním a definitivně pohřbilo starší systémy jako CP/M. Jedním rázem se staly všechny systémy založené na příkazové řádce zastaralé. Všechny systémy, které neměly grafické rozhraní, byly odsouzeny k marginalizaci a nebo zániku. V případě většiny osmibitů to byl zánik poměrně pomalý, leč také od počátku jistý.

Důvod úspěchu je přesně v myšlenkách, se kterými přišel Douglas Engelbart: Uživatelé chtějí systém používat, ne se ho učit používat. Grafické rozhraní je partner, které uživateli nabízí funkce, možnosti a ukazuje mu výsledky. Klíčem je maximální jednoduchost, maximální intuitivnost.

Závěr: Za tento vývojový skok může POHODLNOST UŽIVATELŮ a neochota učit se programovací jazyky a příkazy pro příkazovou řádku.

Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?

(4) Masová výroba PC kompatibilních klonů (1985)

Přestože PC tak, jak ho známe, navrhla IBM (první PC byl slavný systém IBM PC Model 5150), dnes si ho s IBM spojuje jenom málokdo. Přestože šlo o stroje extrémně kvalitní (řada byla používána více než 20 let po zakoupení), byly také velice drahé.

Poměrně záhy došlo k výrobě klonů, což bylo možné díky tomu, že se PC skládaly ze standardních součástek a bylo možné na ně nasadit MS DOS, protože IBM neměla exkluzivní smlouvu s Microsoftem. Co více, vznikala i řada klonů systému MS DOS, například v zemích východního bloku. Microsoft zpočátku své programy příliš nechránil, protože pirátské šíření systému a aplikací ve skutečnosti napomáhalo šíření jejich systému a vyhánělo alternativy jako GEOS, TOS a další. Klony byly levné, snadno dostupné v různých variantách – a díky modulární struktuře dovolovaly používat ty samé periferie a aplikace, které běžely na dražších strojích. Pro většinu uživatelů bylo prostě vnitřně neobhajitelné zaplatit více peněz než bylo nutné, což je postoj, který přetrvává dodnes. Rovněž se masivně rozmohlo pirátství. Často je pirátství popisováno jako příčina pádu Atari ST a Amigy, ale to nemůže být pravda: Kopírování aplikací pro na PC mnohem jednodušší, než na jakékoliv jiné platformě. Na prvních PC totiž v podstatě nebylo možné aplikace nijak efektivně chránit, tento trend se objevil mnohem později.

Úvaha: Co vede k technologickým revolucím?

IBM se pokusilo dostat své dítko pod kontrolu novou řadou počítačů PS/2 a novým pokročilým operačním systémem OS/2. Přes nesporné kvality obojího se to ale nepodařilo: Záplava levných PC zavalila svět a vedla k vzestupu asijských výrobců počítačů, jako například Lenovo, které nakonec výrobu osobních počítačů od IBM odkoupilo.

Závěr: Za tento krok může EXPANZE PIRÁTSTVÍ a SNAHA PLATIT CO NEJMÉNĚ.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
162 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 77.8Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.