Úvaha: Směšná hysterie kolem tištěných zbraní | Kapitola 2
Seznam kapitol
První zbraň, kterou si můžete vytisknout na 3D tiskárně, se jmenuje „Liberator“ podle jednoranné pistole z Druhé světové určené pro odboj. Spíš by se měla jmenovat NERD 01 - „nerd“ je ten, kdo se ji pokusí použít, a 0 až 1 je počet výstřelů, kterou tohle dílo zvládne. Významnějším problémem jsou sami lidé, ne současné technologie.
Moderní Liberator je opravdu spíše kus módní extravagance, je drahý, složitý a neúčinný. Originální jednoranný FP45 Liberator z Druhé světové války vypadá vedle nového plastového Liberatoru jako skutečně použitelná zbraň. Navíc byl i výrobně levný, jedna pistole přišla v přepočtu na dnešní peníze asi 32 USD. Už parametry FP45 ukazují, že levná pistole nebude žádný zázrak, i když ji uděláte z kovu: Účinný dostřel z nedrážkované hlavně se uvádí do 3 metrů, maximální účinný dostřel asi 7 metrů. Když si seženete moderní prak a jako munici použijete ocelové kuličky, patrně získáte lepší a navíc zcela tichou zbraň. Je to rychlá, tichá a přesná zbraň, kterou údajně používá i IRA jako zbraň pro nenadálé přepady. Jednoranné pistole jsou ve srovnání s moderním prakem pomalé a neohrabané. A navíc se stále musíte dostat k munici, tu si opravdu nevytisknete.
Člověk by se nad Liberatorem spíše pousmál. Je to hezká kuriozita, ale takových nápadů tu už bylo! Jenomže americká vláda téměř okamžitě nařídila stažení 3D modelu pistole z webu – přece jenom se historka „o zbrani, kterou si každý může vytisknout doma“ rozšířila v médiích a poloinformovaní politici se rozhodli reagovat jako obvykle až se směšnou razancí. Ale popravdě řečeno přesně o tohle firmě Defense Distributed vlastně šlo.
Nařídit stažení modelu z webu bylo patrně to nejhloupější rozhodnutí, které americká vláda mohla udělat – nastal totiž tak zvaný „efekt Streisandové“, v češtině známý jako úsloví „zakázané ovoce chutná nejlépe“. Efekt Streisandové ilustruje, jak hloupá je snaha regulovat obsah na internetu: V roce 2003 fotograf Kenneth Adelman fotil pobřeží Kalifornie, aby dokumentoval účinky eroze. Série 12 000 fotografií byla veřejně přístupná, včetně fotografie 3850, na které byla vila Barbry Streisandové. Ta podala žalobu, žádající odstranění fotografie. Před podáním žaloby byla fotografie stažena jen šestkrát, z toho dvakrát jejími právníky. Měsíc po žalobě byla stažena téměř půlmilionkrát!
Přestože je efekt pojmenován po Streisandové, opakoval se v dějinách stále a stále a stále. Pokud chcete něco zpopularizovat, udělejte to kontroverzní, ideálně tak, aby to někdo zakázal. Zákaz je nejlepší doporučení, lidi se po zakázaném ovoci vrhnou „jako slepice po flusu“. Občas si říkám, že současné rozmáhání se pedofilních sítí souvisí s tím, že je vlády zakázaly. V 70. letech se v Holandsku prodávaly pedofilní i zoofilní pornografické materiály normálně a přesto to nějak zásadním způsobem společnost neovlivnilo. Ono vůbec, v 70. letech vznikaly šílené věci, o kterých ovšem dnes už skoro nikdo skoro nic neví, protože se nestaly předmětem zákazů a prostě zapadly do zapomnění. Ignorovat kontroverzní věci je často ta nejlepší metoda, jak se jich zbavit. Jenomže to vysvětlujte ředitelům, kteří každý leden školním rozhlasem oznamují, že žáci nemají za mrazu olizovat zábradlí!
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
