Hlavní stránka Hardware Multimedia, zvuk, TV Úvaha: I v 21. století jsme čuňata aneb exkurze po klávesnici
Úvaha: I v 21. století jsme čuňata aneb exkurze po klávesnici
autor: Michal Rybka , publikováno 5.4.2013
Úvaha: I v 21. století jsme čuňata aneb exkurze po klávesnici

Tak jsem zase po delší době čistil počítače. Našel jsem bednu schovaných starých PC klávesnic, na které jsem před lety neměl ani čas, ani odvahu. Rozhodně ne po jídle. Bylo to hodně husté, až jsem si říkal, proč si vlastně lidi myjí ruce poté, co se vrátí ze záchodu – a těma čistýma rukama začnou s něčím tak strašným pracovat.


V řadě případů se ale bez rozebrání klávesnice neobejdete, což je problém, protože u nové klávesnice přijdete o záruku. Zvláště u starých počítačů je ale čištění bez rozebrání docela riziko: Moderní klávesnice mívají pod klávesami takovou plastovou vanu a klávesy procházejí skrz díry v ní, takže čištění ze přední strany je bezpečné, u mnoha starších konstrukcí jsou ale klávesy buď nad vrstvou gumy a nebo přímo nad membránou, kterou si můžete poškodit. A to nemluvím o konstrukcích, které mají přímo pod klávesami cuprextitovou desku, na které jsou přímo naletované spínače kláves – tam si můžete při čištění „zepředu“ klávesnici prostě zničit.

Úvaha: I v 21. století jsme čuňata aneb exkurze po klávesnici

Ani rozebírání ale nemusí představovat snadné řešení, některé klávesnice byly navrženy jako nerozebíratelné a prostě nelze desku s klávesami nedestruktivně oddělit od konstrukce. Zvláště u osmibitů se mechanické řešení klávesnic značně lišilo – u většiny socialistických typů deska kláves spočívala na pylonech, takže stačí stroj rozmontovat a máte luxusní přístup ke klávesám, ale u takového Commodore je deska naopak přišroubována mnoha šroubky k hornímu krytu, takže budete potřebovat hodně, hodně trpělivosti.

Úvaha: I v 21. století jsme čuňata aneb exkurze po klávesnici

Ani rozebírání ale často nevyřeší jiný problém, který se u klávesnic objevuje – časem se deformují šachty kláves a zanášejí se také špínou, takže přestávají fungovat. Velmi charakteristický byl tenhle problém u inovovaných Didaktiků M, které měly klávesnici vyřešenou tak kujónsky, že se do šachty prostě nedostanete. Nejde to, museli byste klávesy odletovat. Je to prostě jeden z těch případů konstrukce, kdy si návrháři asi řekli, že deset let to nějak vydrží a pak to bude naprosto jedno. Bohužel se s ním setkáme i jinde, například opět u Commodore, u jehož klávesnic pro PC 10/20 sice klávesnici rozeberete, ale nelze oddělit plast s šachtami a nedostanete se až k samotné membráně. Tedy nedostanete se k němu nedestruktivně. Takže pokud byl uživatel kreativní a do šachty se mu dostalo něco s vyšší viskozitou, jako je třeba med, máte prostě smůlu.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
179 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 75.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.