Úvaha: Proč jsou vlastně staří ajťáci konzervativní | Kapitola 5
Seznam kapitol
Jsou? A pokud ano, tak co tím sledují... Bojí se nových technologií? Vysmáté mládí v ničem nevidí problém a hned se nadchne pro každou novinku, ti starší ale zpravidla ke všemu přistupují s despektem. Zkusili jsme se mrknout do obou táborů a zhodnotit, jaký přístup je pro IT život (a hlavně jeho vývoj) lepší.
Velmi zajímavá mechanika, která vede ke ztrátě flexibility na korporátní úrovni, je mechanismus postupu. Kdysi kreativní a inovativní jedinci, kteří korporaci táhli, jsou povyšováni a rozhodují o trendech, které sami chápou čím dál tím méně. Tento mechanismus je šíleně rychlý: Pouhých patnáct let poté, co Bill Gates založil Microsoft, v podstatě zanedbal nástup internetu. Ba co více, vizionář Steve Jobs zcela opomněl roli počítačových her a tím už na začátku 80. let nasadil kurz, který vedl málem ke krachu Applu. Každému naprosto doporučuji ke čtení vynikající článek z Vanity Fair, který detailně analyzuje příčiny „ztracené dekády“ Microsoftu.
Je dost možné, že Microsoft se teď snaží za každou cenu nějak se ze „ztracené dekády“ dostat ven – a radikální krok ve formě Windows 8 mu v tom má pomoci. Jeden z velkých problémů nových Windows 8 je v tom, že Microsoft jakoby ztratil představu o tom, v čem je jeho skutečná síla a na jaké uživatele se má zaměřit. Snaha udělat z Windows „věc pro práci i zábavu“ je docela absurdní, protože jak dokládá Business Insider, to, čemu se říká „konec PC“ je ve skutečnosti spíš „konec domácích PC“. Peleton uživatelů se rozpadá na dva, jedni chtějí profesionální zařízení pro efektivní práci, druzí jednoduché zařízení pro zábavu.
Microsoft se patrně nemůže rozhodnout a tak udělal krok oběma směry najednou. Není to logický krok, logický krok by byl držet profesionální pozice a pro „nové domácí použití“ jít do něčeho naprosto jiného. Udělali už Xbox a ten není kompatibilní s PC, takže by teoreticky neměl být problém udělat tablet, který taky není kompatibilní s PC (hele, oni už ho mají – Surface RT!)
Microsoft má tři silné stránky: Cenu (většina uživatelů ji vůbec nevnímá, protože OS vidí jako součást počítače, který si koupili), otevřenost (výrobci i uživatelé si je mohli značně přizpůsobovat a instalovat vlastní programy) a konzervatismus ovládání (značné změny ovládání byly jen mezi Windows 3.11 a Windows 95 a potom až mezi Windows 7 a Windows 8, což je 20 let!) Pokud můžeme věřit analytickým předpovědím o tom, že pozice PC jakožto korporátního stroje zůstane neotřesena, je pravděpodobné, že konzervativní firemní klientela chce zůstat u otevřenosti a u konzervativního ovládání, přičemž cena je poměrně irelevantní.
Windows 8 potom postrádají smysl: Není to něco, co by přilákalo nové uživatele dobrovolně, prostě nám tu věc všem vnutili pod tlakem – a z hlediska konzervativní firemní klientely je tento systém možno vidět až jako zradu principů, které z Windows udělaly standard.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
