50 stran právničtiny lidsky – rozebíráme smlouvu ACTA | Kapitola 7
Seznam kapitol
ACTA byla tiše podepsána. Možná se nás vláda snažila ochránit od toho, abychom o ní přemýšleli a případně šli protestovat. Přece jenom je zima. I naše média vše přešla bez většího zájmu, je přece důležitější, že ministerský řidič bral 60 tisíc měsíčně a narodila se fialová kráva. Co smlouva znamená a kam vůbec směřuje?
Oddíl 3 – Opatření na hranicích
Článek 14 – Malé zásilky a osobní zavazadla
„1. Každá smluvní strana musí uplatňovat tento oddíl u zboží obchodní povahy zasílaného v malých zásilkách.
2. Smluvní strana může upustit od uplatnění tohoto oddílu u malého množství zboží neobchodní povahy nacházejícího se v osobním zavazadle cestujícího.“
Článek 16 – Opatření na hranicích
„1. Každá smluvní strana přijme nebo zachová postupy, pokud jde o dovozní a vývozní dodávky, podle nichž:
a) její celní úřady mohou jednat z vlastní iniciativy, aby pozastavily propuštění podezřelého zboží; a
b) nositel práv může v případě potřeby požádat své příslušné orgány, aby pozastavily propuštění podezřelého zboží.“
To je onen slavný článek o tom, že stát přijme opatření, aby vám celník podle svého uvážení zadržel to, co mu přijde podezřelé a co nepřímo naznačuje, že vám může prohledat počítač a nebo média. Jak by jinak zjistil, že u sebe něco podezřelého máte? Podle toho, co zmiňuje článek 14, je možné, že vám celníci nebudou muset pokaždé zabavovat na hranicích to, co jim přijde podezřelé a co možná porušuje něčí autorská práva. To ale neznamená, že byste před něčím takovým byli chráněni – závisí to na rozhodnutí té či oné země.
Rozhodně to ale neplatí pro zásilky, takže jestli jste si rádi vozili něco z DealExtreme, pak podle mě tato klauzule jednoznačně říká, že zásilku prohlédnou a když jim bude připadat, že něco porušuje, tak vám ji zabaví a posléze zničí. Levné kabely, sluchátka, obaly? Zapomeňte. Kupte si to oficiálně dovážené, značkové, pouze pětkrát až desetkrát dražší. Tady už nejde o to, že nějaká firma vozí fake zboží a prodává ho jako originál, už si nebudete z vlastní vůle moci pořídit alternativu k originálu.
Oddíl 5 – Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí
Článek 27 - Prosazování v digitálním prostředí
„4. Smluvní strana může v souladu se svými právními předpisy a nařízeními zajistit, aby její příslušné orgány měly pravomoc nařídit poskytovateli internetových služeb, aby nositeli práv neprodleně poskytl informace umožňující identifikaci účastníka, jehož účet byl údajně využit v rámci činností porušujících právo, pokud tento nositel práv uplatnil právně dostačující žalobu na porušení práva k ochranné známce nebo autorského práva či práv s ním souvisejících a pokud jsou takové informace žádány pro účely ochrany nebo prosazování těchto práv. Tyto postupy musí být uplatňovány způsobem, který vyloučí vytváření překážek zákonné činnosti včetně elektronického obchodu, a v souladu s právními předpisy této smluvní strany zachová základní zásady jako svobodu projevu, právo na spravedlivý proces a soukromí.“
Pokud má nějaký vlastník práv pocit, že nějaký uživatelský účet porušil jeho právo, řekne si providerovi a ten vás musí identifikovat tak, aby vás mohl vlastník práv dostat k soudu. Poskytovatel připojení se tak stává jak vaším servismenem, tak zároveň i policajtem. Policejní servis pak, podle všeho, bude povinen poskytovat zdarma každému nositeli práv, který si řekne. Stát „může“ zařídit, aby to pěkně frčelo („měl by“ to zařídit).