Klávesnice Razer Tarantula - kousne a nepustí? | Kapitola 4
Seznam kapitol
Docela dobře se pamatuji na svou první novinku na PCT, která se týkala právě této klávesnice Razer. Tato novinka vyšla zhruba před rokem, takže si Razer dal s uvedením finálního produktu celkem na čas. Celý koncept je překopaný, z původního návrhu toho mnoho nezbylo. Pojďme se tedy podívat na Tarantuli v dnešní podrobné recenzi.
Razer Tarantula se uspořádáním kláves od běžné klávesnice příliš neliší. U numerického bloku se neodehrála prakticky žádná změna, která by stála za zmínku. Nad ním se tradičně nachází tři stavové diody, které designově odpovídají layoutu celé klávesnice. Směrové šipky, které byly vtlačeny pod klávesu Shift, aby nezabíraly tolik místa. Zmenšil se i blok kláves nad nimi. Insert se jako nejméně používaná klávesa přesunul nad numerický blok. V bloku kláves tedy zůstaly pouze Home a End (vedle sebe), Page Up a Page Down (nad sebou) a samozřejmě také zvětšená klávesa Delete. Je výhodné mít Delete co nejblíže psací části klávesnice tak, aby na něj dosáhl pravý malíček bez větší námahy. Na klávesnici se ještě vloudilo tlačítko Profile, které slouží spolu s klávesami F1 - F12 k přepínání profilů.
Podobně jako Logitech G11, i Tarantula má modře podsvícené programovatelné klávesy. Narozdíl od Logitechu byli vývojáři trošku soudní a klávesy umístili co nejblíže krajům běžné klávesnice, na každou stranu pět nad sebou. K levé části tedy není problém dosáhnout i při psaní běžného textu nebo při hraní. Pravá část je na periferii, takže bude sloužit spíše na podpůrné akce.
Na krajích klávesnice jsou speciální a multimediální tlačítka. Na levém horním okraji je schováno tlačítka spánku a tlačítko pro přepnutí na domovskou stránku (funguje s IE, FireFoxem i Operou). Schována proto, že leží pod pěkným, ale nepraktickým zlomem, který je zbytečně zakrývá. Na druhé straně je situace podobná, ale pokud máte klávesnici i myš vedle sebe na stole, tak bude dosažitelnost těchto tlačítek podstatně lepší. Na levé straně blíž k uživateli se ještě nachází tlačítko Rotate (pootočení), kolébka Zoom + a - (přiblížení nebo oddálení) a tlačítko 100%, které obrázek vrátí na původní velikost. Tyto tlačítka by měly fungovat s MS Picture Viewerem, Photoshopem, Illustratorem, Acrobat Readerem a ACDSee, ale fungují jenom "když se jim chce". Někdy na stisk reagují, ale většinou ne. Problém bude zřejmě v neodladěném softwaru. Naštěstí je Tarantula poměrně nová záležitost, takže můžeme oprávněně doufat, že se software ještě o pořádný kus zlepší.
tlačítka z obou okrajů klávesnice
Pravý okraj Tarantuly je osazen multimediálními tlačítky. Úplně nahoře je tlačítko pro spuštění multimediálního přehrávače. Na výběr je velmi omezené množství, se kterým pak spolupracují zbývající multimediální tlačítka: MS Media Player, iTunes, Real Player a WinAmp. Doufejme, že výrobce zařadí podporu i pro ostatní, a také pro nějaké DVD přehrávače. Kromě tlačítka na spouštění přehrávače tu jsou ještě tlačítka: Play/Pause (přehrání/pozastavení), Stop (zastavení), předchozí skladba a následující skladba. Blíže k uživateli jsou to potom: Shuffle, kolébka Volume + a - (zvýšení nebo snížení hlasitosti) a Mute (ztlumení zvuku). Shuffle slouží pro zapnutí nebo vypnutí náhodného přehrávání skladeb.
Razer se také chlubí tzv. BattleDockem, což není nic jiného než vývod na pozměněný USB konektor přímo nad F klávesami. Razer pro něj plánuje distribuci šikovného osvětlení a internetové kamery. Osvětlení by podle mě mělo být v ceně celé klávesnice, ale není. V podstatě si koupíte klávesnici s výrobcem opěvovaným BattleDockem (alias USB konektorem) a příslušenství si musíte dokoupit zvlášť. Osvětlení ani kamera navíc ještě nejsou na trhu. Chytrou věcí je zabudovaný USB hub, který se mi osobně na Zboardu často hodil (flash paměť, fotky z fotoaparátu atd.). Dále tu jsou vývody pro sluchátka a mikrofon. Audiofil je kvůli horším parametrům stěží využije, ale běžnému hráči se mohou hodit.
Poslední vychytávkou jsou vyměnitelné klávesy. Výměna probíhá jednoduše "vytrhnutím" staré klávesy a zacvaknutím nové. Klávesy v podstatě ničemu nepomáhají, ale také ničemu neškodí. Je to takové malé estetické vylepšení stávající klávesnice. Při hraní k ničemu, protože neznám člověka, který by se koukal na klávesnici co má vlastně zmáčknout. Vyměnitelné klávesy tedy můžeme brát spíše jako zajímavou přidanou hodnotu. Přesto tato vlastnost může být velmi užitečná. Není totiž problém si místo standardního nelogického rozložení kláves na psací části klávesnice udělat jakékoliv jiné (spolu se změnou v softwaru), které Vám vyhovuje. Nejčastěji stisknuté klávesy mohou putovat pod sféru vlivu ukazováčků a nejméně používané zase k malíčkům. Fantazii se meze nekladou. Problém je, že si odvyknete psaní na běžné QWERTY klávesnici.
vyměnitelné klávesy a kleštičky
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
