Velký test šesti pevných disků s kapacitou 3 TB | Kapitola 8

Metodika testování a testovací sestava

Srovnávací test 3TB pevných disků proběhl stejně jako v předchozím testu 2TB disků na následující sestavě:

i Zdroj: PCTuning.cz	Testovací sestava
Procesor	Intel Core i7-4930K OC 4,2 GHz
Chladič procesoru	Noctua NH-D15
Základní deska	ASUS P9X79 PRO
Operační paměť RAM	Kingston 32GB KIT DDR3 2400MHz CL11 HyperX Beast Series
Systémový SSD disk	Samsung SSD 840 256 GB Pro
Datový HDD disk	Western Digital Green 2 TB
Grafická karta	SAPPHIRE R9 290 + ARCTIC Cooling Accelero Xtreme III
Napájecí zdroj	Seasonic Platinum Series 660 W
Skříň	FRACTAL Define R4 Arctic White – Window
Operační systém	Windows 8.1 64 bit

Klasické magnetické disky se bohatě spokojí s datovou propustností 300 MB/s, kterou disponuje pomalejší řadič SATA 2 (3 Gb/s). Pro účely testování však byly disky připojeny k nejrychlejšímu řadiči SATA 3 (6 Gb/s) s datovou propustností 600 MB/s.

Po připojení do sestavy byly testované disky inicializovány ve stylu oddílu GPT (GUID Partition Table), který v novějších operačních systémech po Windows XP nahradil již zastaralý MBR (Master Boot Record). Jen připomenu, že MBR je tu s námi více než 30 let a je omezen maximálním počtem 4 oddílů na disku a maximální velikostí oddílu 2 TB. Pokud by však byl disk s GPT používán jako systémový disk pro Windows, bude funkční pouze na základních deskách s UEFI biosem, který dokáže z takového disku bootovat (nebo podporou bootování z GPT).

Klasický BIOS u starších desek dokáže běžně bootovat pouze z MBR. Takže pozor! MBR umožňuje pouze vytvořit oddíl s maximální kapacitou do 2 TB. Aktuálně testované 3TB disky a větší jsou na starých deskách s podporou pouze pro MBR nevhodné, protože při použití MBR není za běžných okolností možné využít jeho celkovou kapacitu! Po inicializaci disku pomocí MBR by jeho kapacita nad 2,2 TB bez dalších pomocných utilit (označovaných jako 3TB+ Unlock Utility) nebyla pro systém viditelná, takže by nebylo ani možné rozdělení disku na dva 1,5TB oddíly. Ani při použití utilit není chování disku ideální, přístup ke „zviditelněné“ části disku bývá pomalejší.

Problém nastane také v případě použití 32bitové verze Windows XP a starších operačních systémů, které nedokáží z moderního GPT disku bootovat. 64bitové verze Windows XP mají podporu GPT již obsaženu, ve 32bitové verzi je možné disk zprovoznit jako nesystémový po doplnění podpory GPT samostatnou utilitou.

i Zdroj: PCTuning.cz

Jelikož jsem testoval úplně nové disky, tedy zcela prázdné, chtěl jsem nějak nasimulovat jejich chování po částečném zaplnění daty. Toho jsem docílil formátováním disků do tří oddílů. Jak je známo, klasické pevné disky při zápisu dat zaplňují záznamové plotny postupně od vnějšího okraje směrem ke středu. Kvůli konstantním otáčkám ploten je obvodová rychlost záznamové hlavy na vnějším okraji plotny mnohem vyšší, než na vnitřním. Logicky se postupným zaplňováním disku přesouvá pracovní sektor záznamových hlav blíže středu ploten a tím rychlost zápisu a čtení úměrně s obvodovou rychlostí klesá.

i Zdroj: PCTuning.cz

Postupně jsem vytvořil oddíl M o velikosti 1389 GB, který zabírá přibližně první (rychlejší) polovinu ploten, oddíl N o stejné velikosti 1389 GB, jež zabírá druhou (pomalejší) polovinu ploten a nakonec malý oddíl O s velikostí 17 GB, který je umístěn na posledním procentu datového prostoru u vnitřního okraje ploten. Pokud to bylo možné, použil jsem k testování oddíl N, který nejlépe simuluje chování z poloviny zaplněného disku, což bude v praxi zřejmě nejčastější případ jeho používání.

Disky byly testovány nejenom pomocí syntetických benchmarků, ale také pomocí praktických testů. Ze syntetických aplikací jsem vybral HD Tune Pro 5.5, AS SSD Benchmark a PCMark 8. U praktických testů jsem se snažil simulovat úlohy, které se budou u datového disku nejčastěji používat a které jsou na výkonu disku závislé. Bude to tedy několik způsobů kopírování složky se soubory, načítání obrázků do Adobe Photoshopu a načítaní uložené pozice dvou her. Porovnáme si také spotřebu disků, teploty a hluk.

Již dříve jsem zkoušel porovnání výkonu při balení a rozbalování zip souborů, při šifrování souborů a složek, při instalaci hry a také při základní práci s video soubory. Ve všech těchto případech jsem nakonec narazil na limit výkonu způsobený procesorem nebo aplikací, takže výsledky byly u různých disků prakticky totožné a tedy nepoužitelné.

V předchozím testu 2TB disků byl ve všech disciplínách porovnán procentuální výkon jednotlivých soupeřů a za každé jedno procento výkonu v dané disciplíně obdržel disk jeden bod do celkového hodnocení. Celkové hodnocení pak bylo prostým součtem bodů ze všech disciplín. Žádná z disciplín nebyla váhově v hodnocení umocněna nebo potlačena.

Jelikož značný počet disciplín byl zaměřen na rychlost přístupové doby, byly v předchozí metodice lehce zvýhodněny disky s rychlejším pohybem záznamových hlav. V tomto testu 3TB disků jsme se tedy rozhodli metodiku poupravit, testy rozdělit do skupin a jednotlivým skupinám přiřadit v celkovém hodnocení nějakou váhu. Jakou vahou se konkrétní disciplína podílí na celkovém hodnocení, si povíme v příslušných kapitolách.

Podle upravené metodiky celkového hodnocení jsme přepočítali také výsledky předchozího testu 2TB disků, aby mohly být zařazeny do srovnávacích grafů. Mimo celkové bodové hodnocení zůstalo hodnocení hluku, který může být výrazně ovlivněn konkrétním kusem, a také hodnocení pořizovací ceny disků (to je dobré z celkového hodnocení oddělit, protože cena se na rozdíl od výkonu mění v čase). Proto je vyhodnocena samostatně a toto hodnocení odpovídá jen aktuální situaci v době vydání testů.

Podívejme se konečně na výsledky testů. Další podrobnosti k metodice testování si povíme v příslušných kapitolách věnovaných jednotlivým testům. Začneme syntetickými testy.