Vědci z VUT úspěšně otestovali robotický systém
Teroristé získali radioaktivní materiál, ale při jeho převozu byli zadrženi bezpečnostními jednotkami. Zároveň ale došlo k úniku radiace, která kontaminovala okolí. Přesně tento scénář si zvolili odborníci na kybernetiku z Vysokého učení technického v Brně, aby ve spolupráci s vojáky a hasiči provedli experiment zaměřený na lokalizaci radioaktivního materiálu v terénu. Díky robotickému systému ATEROS dron a pozemní robot prozkoumaly zamořenou oblast samy, aniž by byla nutná přítomnost člověka.
„Nejdřív místo ze vzduchu nasnímal dron, který vytvořil velmi podrobnou 3D mapu oblasti. Musíme znát přesnou výšku terénu, aby dron při dalším průletu, kdy už snímá přímo radiaci, mohl létat vždy zhruba 15 metrů nad zemí a kopíroval terén. Z tohoto druhého letu už jsme získali barevně vyznačenou mapu s přibližným výskytem radiace.
Následně na takto vytipovaná místa vyrazil autonomní pozemní robot, který detailně prohledal vyznačenou oblast a zvládl se i vyhnout překážkám, které se v praxi mohou na místě nehody vyskytnout. Výsledkem je pak velice detailní mapa, kde už je kontaminované místo zaměřené s přesností na centimetry,“ popsal celý průběh experimentu Luděk Žalud, který působí jak na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií, tak ve vědeckém centru CEITEC VUT.
Odborníci okolo Luďka Žaluda, jenž vede skupiny robotiky a umělé inteligence, postupně upouští od dálkového ovládání robotů v reálném čase, kdy je potřeba, aby byl záchranář přímo v dosahu nehody. Autonomní robotický systém ATEROS, který může zahrnovat drony i pozemní roboty, dokáže místo prohledat zcela sám, protože jednotlivé stroje mezi sebou komunikují a získaná data si předávají. Ostatně za tento systém získali vědci loni ocenění i na mezinárodním veletrhu AMPER.
Cvičení, které se v srpnu odehrálo v blízkosti areálu Pod Palackého vrchem, bylo nejrozsáhlejším experimentem tohoto týmu. Ten totiž dosud testoval jen jednotlivé složky. Některé roboty-záchranáře od týmu Luďka Žaluda už česká armáda používá, podobně komplexní autonomní systém by ale mohl být na trhu dostupný zhruba do pěti let. V budoucnu by se tým chtěl zaměřit na zrychlení celého procesu mapování, aby výsledná detailní mapa byla k dispozici například do hodiny od zjištění nehody. Celý experiment totiž nyní trvá několik hodin.
