Nový Celeron D na 4.5GHz - Velociraptor Intelu? | Kapitola 2

V zásadě se jedná o dvě varianty téhož procesoru (podobně jako u aut existují výkonnější a slabší varianty motorů TDI), přičemž Celerony jsou záměrně poněkud omezeneou variantou svého staršího brášky.

Dnes je hlavní "výkonovou brzdou" snížená velikost paměti cache a frekvence sběrnice FSB 533MHz (FSB je sběrnice pomocí které komunikuje procesor s okolím - čím rychlejší, tím lepší). Pokud se podíváme na vybavení a paměť cache snadno zjistíme že dnešní Celerony D jsou vlastně mnohem výkonnější než předchozí Pentia 4.

První Celerony D postavené na jádře Cedar Mill, modely 352 a námi testovaný model 356 budou patřit mezi nejvýkonnější Celerony. Pracovní frekvence budou 3.20GHz, respektive 3.33GHz (v případě modelu 356). Nové modely budou vybavené (tady musím dodat "konečně!") dvojnásobným množstvím paměti L2 cache (512kB) - tímto parametrem se přiblíží dříve tolik oblíbenému jádru Pentia 4 - Northwood. Standardně budou podporované 64bitové instrukce (EM64T), frekvence FSB zůstane na 533MHz. Celerony nebudou podporovat technologie Hyper Threading, Speed Step ani Virtualizaci - ty zůstanou vyhrazené pro Pentia 4.

Čím to ale může nový Celeron D Pentím 4 nandat? Velikost cache (která je obrovským zdrojem tepla) a polovodičová technologie 65nm umožní mírné snížení spotřeby, která zejména u jádra Prescott stoupala do závratných výšin. Menší cache také nejspíše umožní novým Celeronům dosahovat vyšších frekvencí - některé kousky lze s intenzivním chlazením (čti: nepoužitelným pro běžný život) přetaktovat

Malá cache = brzda výkonu, velká cache - malý přínos

U prvních modelů Celeronů postavených na bázi architektury NetBurst působila malá L2 cache o velikosti 128kB (do které se pak vešly jen fragmenty zpracovaného kódu) téměř jako zatažená ruční brzda.

Poznámka: cache je pro jádro procesoru něco jako "příruční sklad" (odborníkům se omlouvám za nezbytné zjednodušení celé záležitosti). Pokud se zde nevejdou "materiály" pro právě probíhající výpočty, musí se neustále doplňovat z řádově pomalejší hlavní paměti. Takové "pendlování" ve výsledku výpočetní jednotky procesoru nesmírně zdržuje.

V té době (s 128kB cache) působilo jméno Celeron na odborníky na počítačový hardware téměř jako nadávka. Tuto špatnou pověst se Intel snažil napravit uvedením Celeronů řady "D" kde už byla L2 cache 256kB. To byl opravdu krok správným směrem, ale teprve 512kB uděluje levnému procesoru tu správnou akceleraci. Možná podotknete, že Pentia dnes mají L2 cache velkou 1 nebo 2MB, ale paměť takové velikosti už nepřináší nijak zásadní užitek. Mohli bychom říci, že 256kB jádro procesoru využívá neustále, 512kB se zapojí jen v 1/3 případů, 1MB řekněme jen v 1/6 případů a 2M jen v 1/10 případů. Rozdíl výkonů mezi novým Celeronem D a Pentiem 4 se pohybuje, a to podle použité aplikace, v rozmezí 2 až 7% ve prospěch Pentia 4 s 2MB cache.

Celeron 356 v praxi...

Jak už jsem zmínil na začátku, nový Celeron D jsme dostali tak trochu omylem (požadovali jsme Pentium 4 s jádrem Cedar Mill) - procesor nebyl označený obchodním názvem (pouze kódem a nápisem Intel Confidential). Není divu že došlo k záměně - Celeron D se na první pohled se od Pentia 4 nijak neliší.

i Zdroj: PCTuning.cz

i Zdroj: PCTuning.cz

Procesor jsme osadili do našeho testovacího počítače osazeného základní deskou Gigabyte GA-8I955X Royal (čipová sada Intel 955X). Původně jsem měřil s grafickou kartou ASUS Radeon X800XL, později jsem nasadil poněkud těžší kalibr - Radeon 1800XL. I když jsem se obával, že použitý 360W zdroj sestavu "neutáhne", měření proběhlo hladce. Veškerá měření, včetně přetaktovaného stavu, proběhla v kompletně uzavřené skříni.

i Zdroj: PCTuning.cz

Ani BIOS základní desky Gigabyte GA-8I955X Royal (BIOS F10), nebyl s testovacím procesorem zcela obeznámen. Procesor byl detekován jako "pravý Intel" (Genuine Intel).

i Zdroj: PCTuning.cz

Procesor v systému

Detekční program cpu-z neměl ve věci také zcela jasno - procesor byl detekován jako Pentium 4. Program nám však sděluje dostatek zásadních informací: jádro je Cedar Mill, technologie 65nm, 512kB L2 cache, frekvence sběrnice FSB 533MHz (takt 133MHz x 25). Nový Celeron D nepodporuje HyperThreading (HT) ani technologii dynamického zpomalování jádra SpeedStep. 64bitové extenze (instrukce EM64T) jsou podporovaný - procesor je tedy plně kompatibilní se 64 bitovou verzi Windows XP (bezproblémová bude taky pochopitelně Windows Vista).

i Zdroj: PCTuning.cz

Jádro procesoru odpovídá přesně posledním Celeronům D se zvětšenou paměti cache druhé úrovně (L2).

Přetaktování

Už dříve jsem naznačil, že nepřetaktovaný Celeron D na bázi jádra Cedar Mill je pouhým solidním, řekněme "kancelářským" procesorem. Naštěstí i výkon na základní frekvenci 3.3GHz stačí téměř na každou situaci - výjimkou jsou výkonově stále nenasytné počítačové hry. Tam už 3.3GHz architektury NetBurst nedokáže držet krok s poslední řadou moderních grafických akcelerátorů. Proto je třeba nějaké turbo...

Jak nastavit procesor

Standardní nastavení tohoto procesoru je 133MHz x 25. Standardní napětí je 1.30V.

i Zdroj: PCTuning.cz

Rozhodl jsem se napětí procesoru (CPU Voltage Control) pokud možno nezvedat, nebo je zvednout jen mírně. Vyšší napětí spolu s frekvencí vede k vyššímu generování tepla a o to jsem neměl zájem - naopak, dokonce jsem zkoušel, na jaké frekvenci dokáže pracovat procesor se sníženým napětím.

Při standardním napájecím napětí 1.30V pracoval testovaný Celeron D 356 na frekvenci 4550MHz (4.55GHz) - stačilo zvednout frekvenci FSB na 182MHz.

i Zdroj: PCTuning.cz

Procesor pracoval při zvýšeném napětí 1.35 dokonce na 4.6GHz, při dlouhodobých testech s klasickým chlazením docházelo však k přehřívání procesoru.

i Zdroj: PCTuning.cz

Testy jsem prováděl nakonec s nastavením 180x 25 = 4.5GHz při standardním napětí.

Poznámka: pro běžné použití bych, kvůli větší rezervě, volil frekvenci 176x 25 = 4.4GHz nebo ještě nižší. Mimo rámec testu jsem vyzkoušel stabilitu při sníženém napětí 1.275V a procesor dokázal pracovat i na 4.15GHz (166x 25)!