S křemíkem v koncích aneb o šílené magii pokročilých technologií | Kapitola 3

Jedna věc je uvažovat o lidech jako byl Zuse anebo Turing, kteří uvažovali nad logickými obvody, dobře, tam asi měli cíl, ke kterému mířili. Idea, že se budete hrabat ve výsledcích úplně jiného vědního oboru jenom proto, abyste vylovili věc, která by asi většině smrtelníků vůbec nic neřekla – a najednou z toho bylo něco, co skokově překoná veškeré technologie – to je prostě mazec.

Jeden z experimentů, který se snažil najít rozdíl mezi vysoce tvořivými lidmi a psychopaty zjistil, že není možné najít žádný jiný rozdíl než vysokou sebekontrolu u těch kreativních. Zkrátka a dobře kreativní lidi jsou nebezpeční magoři, kterým v palici vaří oceán šíleností, ale na rozdíl od kriminálníků mají dobrou sebekontrolu a jejich papiňák za normálních okolností drží, zatímco u psychopatů vybuchne a popálí všechny v okolí.

Spousta vědců totiž objektivně je na hlavu. Jistě jste už viděli Nolanův velkofilm Oppenheimer, ale ve starším seriálu z roku 1980 byla výborně vyzdvižena až psychopatická postava fyzika Edwarda Tellera, který ze všech sil usiloval o „super“, tedy přímo o vývoj vodíkové bomby, protože mu klasická atomovka přišla málo. Jeho uvažování má jistou šílenou logiku: Proč se snažit o mezikrok, když už mají spočítáno, že můžou udělat něco mnohem silnějšího? Proč ukazovat nepřátelům karty s polotovarem – a nepřijít rovnou s naprosto nejmocnější zbraní? Teller mi vždy přišel docela děsivý, ale přece jenom logický.

Svým způsobem mnohem šílenější byl projekt holuby naváděných protilodních střel, se kterým přišel za Druhé světové behaviorální psycholog B. F. Skinner. Ten nabídl americkému námořnictvu svoje služby založené na znalostech podmiňování chování ptáků – a vycvičil holuby tak, že klovali na tu část obrazovky, kde viděli obrys lodi, takže vlastně udělal… biologicky naváděnou řízenou střelu. To je vážně hodně choromyslné, když nad tím uvažujete. Stejně uvažovala i komise, která výzkum v roce 1944 ukončila jenom proto, aby se po válce znovu obnovil – a jako Project Orcon fungoval až do roku 1953, kdy navádění holuby nahradila elektronika.

Samozřejmě – Japonci tuto šílenost trumfli a vyvinuli řízené střely naváděné jinými Japonci. Na příkladu kamikaze a hlavně Japonci naváděné raketové klouzavé bomby Jokosuka MXY7, vidíme to, že rozdíl mezi kreativními a naprosto psychopatickými technickými nápady je v zásadě opravdu jenom o etických hodnotách. Když už se tak bavíme o tom, kdo byl větší magor, tak Sověti se nám za Druhé světové umístili pěkně uprostřed peletonu psychopatů tím, že se pokusili na psy dát protitankové miny, ale nějak nepočítali s tím, že v hluku bitvy psi nepoběží hrdinsky vyhazovat německé tanky, ale naopak že se zkusí schovat pod těmi sovětskými.