Proč AI nerozumí lidem aneb o problémech s významem sdělení

V komentářích, na které narážím, jsem si povšiml úsměšků profesionálních překladatelů o tom, jak je na tom blbě strojový překlad s uměleckými texty. No, umělecké texty byly vždycky problém – a to nejen pro stroje, ale i pro lidi. Klasické překladatelské vtípky zahrnují kousky typu „Dva největší generálové jsou generál Electric a generál Motors,“ ale něco podobného ujede i profesionálům.

Velmi si vážím Františka Fuky, ale i jemu se povedla v jeho počátcích výtečná chyba, když v osmdesátých letech překládal Aliens. V okamžiku, kdy dropship opustí USS Sulaco, pilotka konstatuje „We're in the pipe five by five," což přeložil jako „Jsme na dráze pět krát pět.“ Ve skutečnosti jde o slangový obrat znamenající něco jako „Letíme ťip ťop“ či „Jsme přesně na dráze sestupu.“ Slovo „pipe“ označuje sestupový koridor a obrat „five by five“ může znamenat například to, že odchylka je menší než pět krát pět stop nebo sáhů anebo metrů (protože u Vetřelců není jisté, zda na Zemi zvítězil metrický anebo imperiální systém), rozhodně to ale znamená, že odchylka od kurzu je minimální. 

Pokud sledujete kanály s vojenským humorem (jako je Disgruntled Vets), tak víte, že speciálně vojáci používají slang a argot, který není úplně běžně srozumitelný, protože vychází ze zkratek, kódů anebo slangových obratů označujících vojenské procedury a operace. Vojáci navíc rádi používají i běžnější slang, který s tím kombinují – například obrat „the kid who ate glue“ označuje blbečka, někoho duševně mdlého, takže když se to proloží, máte opravdu špatně pochopitelný výrok anebo vtip, kterému se obvykle smějí jen veteráni.

To není nic nového pod sluncem neboli „nihil novum sub sole“ (což je doslovný překlad). Problém s překlady starých textů je v tom, že se často kompletně vytrácí jejich kontext, což ve finále znamená, že sice umíme text přeložit, ale nedokážeme ho pochopit. Jeden z nejstarších známých sumerských vtipů zní takhle: Pes vejde do baru a říká: „Nic tu nevidím. Otevřu tohle.“ Archeologům se podařilo pochopit, že to je vtip, ale nikdo netuší, co je jeho pointou, zda to je narážka na to, jak tehdy vypadaly knajpy anebo něco osobního, například hříčka se jménem hostinského nebo, co já vím, třeba narážka na to, že od kouře z ohniště tam nebylo nic vidět.

Jiné vtipy jsou srozumitelnější, jako například ještě starší sumerský, který říká: Jedna věc se od začátku světa nikdy nestala: Že by si uprdla novomanželka sedící na klíně svého muže. Tomu rozumíme všichni, prdění je univerzální lidská zkušenost – a to, že se před cizími a neznámými stydíme, je univerzální zkušenost taky. To, že před někým prdíte, je výrazem familiérnosti a důvěrnosti, s čímž souvisí například naše rčení „Už před sebou prdíte?“ – což je vlastně dotaz na to, jak se vyvíjí váš partnerský vztah. 

Chápete, jak obrovský problém je správně pochopit něco takového, když nemáte sdílenou zkušenost?