Lords of the Fallen: takovou grafiku měl mít Dark Souls II | Kapitola 7
Seznam kapitol
Od vydání Dark Souls II uteklo více než půl roku, takže hardcore jádro, které se kolem něj vytvořilo nemá do čeho „píchnout“. Mezeru na trhu s obtížnými akčními RPG hrami by měla vyplnit hra Lords of the Fallen. Podařilo se jí to, nebo tvůrci vyměkli a přiblížili ji běžnému hráči? Naše dnenší recenze vám na tuto otázku důkladně odpoví.
Každý nepřítel má slabé místo, které je dobré najít. Jakmile se vám to podaří (a týká se to hlavně bossů), bude se vám žít o poznání líp. Teprve poté můžete své protivníky začít pomalu pitvat a jejich ranám přesně uhýbat.
Soubojový systém je pestrý a nekompromisní. Vedle chůze a běhu můžete využívat úskoky vpřed, úskoky stranou, skok zakončený ranou, poodstoupení, slabší rychlejší ránu i silnější pomalejší výpad, krytí zbraní i štítem a odražení. Pakliže budete šikovní, s tímto arzenálem nakonec můžete vytvářet komba (dvě slabé rány zakončené jednou silnou atd.), která jsou silnější a tudíž žádaná. I přesto, že se hra snaží jít na ruku i méně zkušeným hráčům, pro jedince, kteří jsou v boji zvyklí mačkat pořád dokola jen jednu jedinou klávesu, tu místo prostě není.
Na variabilitě soubojů se podílí i možnost vybavit svou postavu jinou zbraní. Zbraní je ve hře dostatek, každý nově získaný kus s vámi navíc putuje až do konce hry, takže můžete arzenál měnit a zkoušet do zblbnutí. V některých případech je změna navíc žádaná, jakmile se totiž nemůžete dostat na kobylku některému bossovi, může to vyřešit právě změna zbraně nebo brnění a tudíž i změna bojového stylu, respektive rychlosti, s níž se váš hrdina po bojišti pohybuje. Díky tomu jsem uspěla právě u druhého bosse – těžký meč získaný v boji s bossem číslo jedna jsem vyměnila za rychlou mnišskou hůl a bylo po problémech.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
