Kauza PRISM: NSA denně projde 1,7 miliardy našich mailů | Kapitola 3
Seznam kapitol
Poslední týden pečlivě sleduji vývoj skandálu kolem amerického sledovacího systému PRISM. Pro jedny je to jasný humbuk, pro jiné jasný důkaz existence Velkého Bratra. Pro mě to je stejné, jako sledovat film Beyond the Black Rainbow: Vidíte, že se děje něco zvláštního, ale máte velký problém to celé interpretovat.
Ano, to je ten drobný detail, kterého si povšimla jenom část světové veřejnosti a Evropský parlament na něj začal reagovat se skoro týdenním odstupem: Virvál nenastal proto, že by NSA lezla bez oprávnění do soukromí lidem, ale proto, že lezla bez oprávnění do soukromí Američanům. Čtvrtý dodatek americké ústavy říká, že vláda nemá co lézt lidem do soukromí a zabavovat jim jejich majetek, pokud k tomu není vydán příkaz, který by navíc měl popisovat, co prohledat či zabavit.
To, že vezmete balík dat a pročucháte ho nějakým automatickým systémem, jako je Narus nSystem, poněkud neodpovídá představě soudu, který „na základě dobrých důvodů“ dává příkaz k vašemu sledování. Ne, je to masivní narušení soukromí, které naopak hledá ony dobré důvody, proč se na vás zaměřit. Mimochodem, poslání NSA není v tom, že by mělo chránit USA před kybernetickými hrozbami, ale sbírat elektronické zahraniční informace, což je v podstatě špionáž. Existuje řekl bych velmi reálné podezření, že mimo sledování teroristických hrozeb a přípravy na kybernetickou válku NSA provádí normální průmyslovou špionáž. Protože projekty NSA jsou tajné, mají i američtí zákonodárci velmi omezenou představu o tom, co přesně NSA dělá. To, že sleduje komunikace amerických občanů, z nich lezlo hodně pomalu a to je dalším důvodem, proč je řada kongresmanů naštvaná.
Jak gigantické operace NSA provádí, ukazuje kupříkladu infografika, která se objevila na Business Insideru. Jen některé z údajů: Denně NSA sleduje 1,7 miliardy emailů, SMS či telefonátů. Využívá k tomu řadu specializovaných datacenter, z nichž například to v Utahu je téměř šestkrát větší, než Kapitol. A má více zaměstnanců, než FBI a CIA dohromady. Není divu, že pro zpracování takového objemu dat je třeba nejen velmi drahý hardware a množství zaměstnanců, ale také řada kontraktorů včetně zahraničních.
Infografika na Business Insideru
Když už případ Edwarda Snowdena neukazuje nic jiného, tak je docela překvapující fakt, že se nevystudovaný 29ti letý člověk, který v historii protestoval proti omezování soukromí, dostane práci u kontraktora a tím pádem přístup k tajným programům. No, při obří velikosti sledovacích programů se tohle muselo stát. Člověka jen šokuje jednoduchost, s jakou dochází k únikům: Vojínu Bradley Mannigovi stačila na odnesení tajných dokumentů fleška.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
