Casemoddding: Plexisklo - průhledný zázrak? | Kapitola 2
Seznam kapitol
Další článek ze série o casemoddingu se zaměřuje na materiál, který zná skoro každý. Jedná se o polymetylmetakrylát, tedy lidově řečeno plexisklo, nebo také akrylátové sklo. V casemoddingu ho můžeme použít na spousty různých úprav a není výjimkou i kompletní case vyrobená právě z plexi, kterou je možné i normálně koupit. Nejdříve ale nějaké základní informace…
V případě řezu je nutno nejdříve určit, zda-li se bude jednat o přesný rovný řez, nebo nějaký složitější tvar (ať už obyčejný kruh – otvor pro ventilátor, nebo např. nápis).
Rovné řezy:
Pokud nám jde o vyřezání přesného obdélníku nebo čtverce, např. pro okno do bočnice, je nejlepším nástrojem flexa, neboli úhlová bruska. Samozřejmě v kombinaci se slabým řezným kotoučem. Většinou používám 1,6mm silný kotouč, ale je možné sehnat i 1,2mm. Silnější bych nedoporučoval kvůli zbytečnému plýtvání s materiálem. Deska je ve většině případů opatřena na obou stranách ochranou folií, na kterou si můžeme předkreslit požadovaný tvar a udržet pak flexu v rovném řezu podle předkreslené čáry už je pouze věcí zkušeností a pevné ruky. Pokud máme opravdu kvalitní materiál, tak ani při tak vysokých otáčkách nedochází k tavení materiálu. Pouze máme hromadu jemných plastových pilin. Pokud se plexi taví, tak se evidentně jedná o nekvalitní materiál a jeho zpracování je pak výrazně náročnější. Na fotografii pak můžete vidět přesnost řezu a jeho kvalitu na hraně.
Důrazně doporučuji při tomto způsobu řezání opravdu pevně přichytit řezanou desku plexiskla. Pokud totiž chceme přesný rovný řez, není možné jednou rukou držet flexu a druhou desku. Proto je výhodné použít nějaký rovný stůl, kde můžeme v klidu desku upevnit dílenskými rychloupínáky a místo řezu nechat podél hrany – samozřejmě s nějakým přesahem. Pak již oběma rukama držíme flexu a naprosto bez problémů jsme schopni řezat přesný rovný řez.
Členité řezy
V případě, že však chceme složitější tvar, doporučuji již šáhnout po přímé brusce. Pokud jste si jí nepořídili kvůli opracování plechu, pro plexisklo bych jí doporučil ještě důrazněji. Právě na tento materiál je to výborný pomocník, bez kterého si v některých chvílích nedokážu práci představit. Já osobně využívám pro řezání různých tvarů (i obyčejných kulatých otvorů pro ventilátory) 3mm vrtáku, který většinou dostanete přímo mezi příslušenstvím u brusky. Sklíčidlo brusky dovoluje nasazení pouze 3mm průměru, což může někdy být zbytečně moc. Proto je možné ještě vyměnit sklíčidlo a použít pak 2 nebo 2,5mm průměr vrtáku. To už záleží na vás. Při řezu se především nesmí spěchat. Vrták materiálem prochází poměrně rychle, ale není to řezný kotouč. Při netrpělivosti a příliš vysokém tlaku na vrták může dojít k jeho zalomení nebo k poškození materiálu.
Vložky originálního sklíčidla různého průměru a dokoupitelné univerzální skličidlo.
Řezný kotouč, řezný vrták a standardní vrtáky různých průměru.
A teď ještě k postupu řezání. Opět doporučuji nejdříve si veškeré tvary nakreslit na ochrannou folii, abychom měli dobrý přehled, kde se má řezat a kde ne. Podobně jako v prvním případě je nutné pevné uchycení materiálu, aby nedocházelo k jeho posunu, velice špatně se vyřezává složitější tvar, pokud materiál držíte v ruce – ale jde to. Na začátku bruskou za pomoci vrtáku navrtáme vstupní otvor a pak už jednoduše a pomalu postupujeme podél čáry požadovaného tvaru. Důležité je si uvědomit, že řez je nějak široký a to musíte brát v potaz např. při vyřezávání písmenek. I v případě kvalitního materiálu na jedné straně řezané hrany zůstává trocha nataveného materiálu. K jeho odstranění stačí, abychom celou délku řezu ještě rychle projely vrtákem, a materiál se vybrousí.
Ukázka hrany po vyřezání 3mm vrtákem přímou bruskou - bez broušení.
Nakonec ještě ukázka vyřezaných písmen za pomoci 3mm vrtáku, nápis asi poznáte podle minulého kola Pimp my Computer (v tomto případě je broušena i plocha).
Nápis z plexi - v detailu je vidět, že by bylo potřeba ještě jemné dobroušení pilníkem.
Ještě jako další alternativu musím zmínit přímočarou pilu. Hodně lidí jí využívá právě pro řezání plexi. Je to samozřejmě možné, ale osobně se mi tento způsob příliš neosvědčil. Asi bych ho doporučil v případě, že nevlastníte přímou brusku a nechcete jí kvůli jednomu kusu plexi do bočnice kupovat. U přímočaré pily je opět nutné opravdu pevné držení materiálu. Pilový list by měl být hodně jemný (na železo, nebo speciální na plasty) a otáčky nízké, aby nedocházelo k tavení materiálu. Já musím zmínit moje nepříliš kladné zkušeností s tímto způsobem – většinou totiž docházelo k odštipování malých kousíčků materiálu na hraně plexi. To samozřejmě nevadí, pokud se jedná o okno do bočnice, které se bude vlepovat zevnitř. Pokud bude ale hrana vidět, tak to moc dobře nevypadá a zbytečně ubrušovat dále 1mm z hrany mi připadá dosti neefektivní. Ale jak už jsem zmiňoval, mnoha lidem tento způsob naopak naprosto vyhovuje a tyto problémy nemají. Takže můžete zkusit…
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
