Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Fake problémy s fake news: Když profíci ohýbají realitu
Fake problémy s fake news: Když profíci ohýbají realitu
autor: Michal Rybka , publikováno 17.3.2017
Fake problémy s fake news: Když profíci ohýbají realitu

V poslední době se řeší tak zvané problémy s fake news. V nejjednodušším chápání jde o problém s informacemi, které neschválila oficiální propaganda. Tento problém ale není ani nový, ani unikátní. Dnes je existence propagandy a countepropagandy exponována proto, že oficiální propagandě už věří jen málokdo.


Problém je v tom, že dezinformace se používají velmi často. Jen totalitní režimy mají ten luxus, že si můžou dovolit otevřeně lhát a publikovat úplné nesmysly, jako jsme nacházeli například v Rudém právu. V totalitním režimu si může propaganda dovolit lhát hloupě, protože se nenajde nikdo, kdo by si ji dovolil veřejně zpochybnit. S rostoucí úrovní hlouposti samozřejmě důvěra odběratelů k informacím klesá, ale oficiální lži jsou stále jasně čitelné.

Horší je to u inteligentní propagandy, která vstoupí do pološera, kde koncept dobra a zla není úplně jasný. Pološero je matoucí i pro inteligentního čtenáře, protože se dostává na samou hranu pravdy. Inteligentní propaganda vychází z reality, pouze ji zkresluje, přibarvuje, něco k ní přidává či ubírá. Nezřídka souvisí i se zpravodajskými hrami, jako bylo například přepadení vysílačky v Gliwicích (1939).

Fake problémy s fake news: Když profíci ohýbají realitu
Autor: WikipinVlastní dílo, Volné dílo, Odkaz

To se skutečně odehrálo, ale šlo o zpravodajskou hru, tak zvanou false flag operaci, která měla vyvolat dojem, že německá agrese proti Polsku je pouze odvetnou operací.

Do podobné kategorie zpravodajských her patří potopení RMS Lusitania (1915), který představoval propagandisticky cennou událost, která napomohla vtáhnout USA do První světové války. Němci argumentovali tím, že Lusitania pašovala munici a byla tedy legitimním cílem, což se později ukázalo jako pravda. Potopení Lusitanie bylo nicméně využito jako americký casus belli proti Německu. Tento případ ukazuje, že manipulace a částečné lži jsou taktikou, které využívají všechny strany.

Nepříjemnou vlastností pravdy je to, že je komplexní, není jednoduchá. Hranice mezi dobrem a zlem tam mizí a objevuje se cosi, co nazývám hrou. Ani jeden hráč sám sebe nevnímá jako zlo, naopak vidí se jako pozitivní faktor. Problém světa není boj dobra se zlem, ale dobra s dobrem. Pilát Pontský viděl Ježíše jako pomatence, ale ne jako nebezpečí. Kněží, žádající Ježíšovu likvidaci, to dělali proto, aby se zbavili rebela a zachovali klid a bezpečí pro svůj národ, protože revolta proti Římu by přinesla zkázu. A tak dále a tak dále.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
87 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 35.5Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.