Hlavní stránka Multimédia Hry a zábava Kam s ním, aneb o chytrých zařízeních s blbými rozměry
Kam s ním, aneb o chytrých zařízeních s blbými rozměry
autor: Michal Rybka , publikováno 1.5.2015
Kam s ním, aneb o chytrých zařízeních s blbými rozměry

Chytré telefony se nám utěšeně zvětšují. S tím, jak jejich rozměry pozvolna rostou, se výrazně zhoršuje jejich skladnost. Nejde jenom o to, že jsou čím dál tím větší, ony jsou taky čím dál tím plošší, což znesnadňuje jak jejich přenášení, tak i manipulaci. A naskýtá se otázka: Jak je máme vlastně nosit? A v čem?


K volbě opravdu velkého telefonu můžete mít různou motivaci. V dávné minulosti byl základním důvodem fakt, že malé mobily prostě neexistovaly. Takže jste si šli koupit macka typu Motorola TX770, který po nasazení trojúhelníkovité baterie vypadal jako pěstní klín a traduje se, že v případě nouze šel i jako pěstní klín použít. V té době jste příliš neřešili, tam telefon dát, protože to nejlepší místo, kde jste ho mohli mít, byla ruka. Národ prostě měl vidět, že „máte mobil“, což vám dávalo pocit důležitosti tak velký, že ho ve vypjatých situacích manažeři nosili v ruce jenom proto, aby bylo vidět, že jsou důležití a něco významného řeší.

Kam s ním, aneb o chytrých zařízeních s blbými rozměry

Motorola Associate 2000 – telefon do ruky (doslova, nalevo od sluchátka je ucho) z pravěku mobilních sítí u nás

Dnes má mobil i potěr a důchodci. V ruce nosíte mobil převážně tehdy, když jste právě přijeli do Evropy z rozvojové země a vychutnáváte si svoji vlastní malou verzi první poloviny 90. let. Případně vám první mobil koupila babička s dědečkem a vy si ve svých šesti rovněž vychutnáváte svoji vlastní malou verzi první poloviny 90. let. Je to prostě taková vývojová fáze. Nikdo normální mobil v ruce nenosí. (Ano, najdeme nešťastníky trpící dependentia facebookialis, kteří nejsou schopni přestat kontrolovat statusy ani ve chvíli, kdy padají do kolejiště metra anebo do výkopu na ulici, ale ti nejsou normální.)

Normální člověk nosí telefon v kapse anebo u pasu anebo na krku anebo někde jinde. S rostoucími rozměry a mizející hloubkou smartphonů se ale snižuje počet bezpečných míst pro nošení. Víte, taková Motorola TX770 anebo Philips Fizz nemohly trpět bendgate, protože kolem nich jste se spíše ohnuli vy sami.

Při jejich pádu navíc spíše hrozilo, že vám zlomí prst na noze, než že by utrpěly fatální poškození samy. Ericssony měly téměř nerozbitnou hořčíkovou konstrukci a dokázaly přežít i mrštění ve vzteku proti zdi (viděl jsem na vlastní oči). Jiné telefony se po páru pouze rozdělily na kryt, baterii a zbytek – v tom scény z webseriálu Kancelář Blaník věru nelžou.

Kam s ním, aneb o chytrých zařízeních s blbými rozměry



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
109 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 33.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
TOPlist
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.