Hlavní stránka Hardware Základní desky Gigabyte GA-X58A-OC – oranžový ďábel jen pro taktování
Gigabyte GA-X58A-OC – oranžový ďábel jen pro taktování
autor: Z. Obermaier , publikováno 5.5.2011
Gigabyte GA-X58A-OC – oranžový ďábel jen pro taktování

Dnešní recenze už zcela finálně uzavře éru platformy Core i7-900 a čipsetu X58 Express. Tohle je ta úplně poslední deska určená pro patici LGA 1366, která se dostane na trh. Byla navíc vytvořena taktovači pro taktovače, takže jsme si vyzkoušeli extrémní taktování. A zcela poprvé vám ukážeme vlastní průběhy z osciloskopu.


Gigabyte GA-X58A-OC – oranžový ďábel jen pro taktování

V předposlední kapitole si musíme porovnat výbavu a možnosti všech dnešních desek používaných k extrémnímu taktování. Deska nepodporuje 4-Way SLI a tudíž je běžného ATX formátu jako i ostatní její soupeřky. Disponuje čtyřmi PCI-E sloty stejně jako Asus Rampage III Black Edition, více slotů mají desky MSI, model UD9 od Gigabyte a EVGA. Patici pro procesor používají všichni výrobci stejnou Lotes, jen EVGA piny krapet údajně více pozlatil pro lepší kontakt a menší odpor. Všechny dnešní desky také disponují dvěma 12V konektory.

Teoreticky nejmohutnější napájení ze všech má UD9 od Gigabyte. Jejích 24 mosfetů dokáže do CPU dodat až 840 A, limitem jsou zde cívky s maximem 20 A tedy bude reálný proud poloviční. Maximum zde je pouze 480 A, víc zkrátka přes cívky nedostanete. Tím se přibližujeme k parametrům dnes testované desky, ta není limitována cívkami a maximální proud je tedy +/- 420 A. Více zvládají desky MSI a Asus. Napájecí kaskády jsou ale u všech desek excelentní, zde větších rozdílů není. Všechny používají moderní kontroléry a plně digitální řízení. Také kondenzátoy osadili všichni výrobci velice kvalitní, snadnější izolování ale nabízí nová deska Gigabyte a nebo MSI, jsou zde použity PosCap kondenzátory. Gigabyte je použil na celé desce.

Také počet fází napájení pamětí, unCore a severního můstku mají většinou desky podobný. Asus používá i zde digitální řízení, stejně jako MSI. Gigabyte se zde spoléhá na klasické analogové řešení. Nový model konečně také přináší měřící body napětí, starší deska je postrádá. Záporné body ale patří nemožnosti jakkoli desku ovládat nebo sledovat externě. Naopak velice pozitivně jsou umístěna tlačítka na taktování. Výhradu mám jen k umístění tlačítka na mazání paměti BIOSu. Dvojí BIOS je dnes už téměř samozřejmostí, stejně tak jeho přepínání.

U desky Gigabyte zamrzí ale nemožnost vypínání PCI-E slotů, tato featura je hodně dobrá a často se hodí. Také absence tlačítek posouvající Cold Bug výše zamrzí, všechny konkurenční desky je mají a mají skutečný dopad na taktování. I desce Gigabyte by se hodily, Cold Bug byl celkem znatelný a dosáhl jsem ho brzy. Maximální hladiny napětí jsou napříč deskami podobné, zde není co vytknout. Škoda nemožnosti ovládat OCP nastavení, jiné desky tuto možnost mají.

Kladné body přiděluji za možnost změny frekvence napájení CPU, odebírám je ale za nemožnost se v BIOSu podívat, jaké jsou aktuální hodnoty napětí desky. To je opravdu hodně frustrující a v podstatě vás to nutí spustit monitorovací software v operačním systému nebo připojit pokaždé voltmetr. To je nepohodlné. Dále pak chválím za možnost ovládat ventilátory, ukládání profilů, výbavu novými rozhraními. Opravdu rozezlen jsem ale za použití plastových kolíků u chladiče mosfetů – to je naprosté diletantství.

Když bych měl desku shrnout z pohledu extrémního taktování, je vybavena hodně solidně. Ovládací tlačítka jsou naprostá bomba, hlavně to na vyšší násobič CPU. Naopak mi chybí vypínání PCI-E slotů, zobrazení aktuálního napětí v BIOSu, mazání BIOSu je také na hodně špatném místě. Kvalitní je ale napájení CPU a celkové vyladění kaskády k extrémům.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
39 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 14.7Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.