Spire Jewel 350 W (SP-ATX-350WT-PFC): „šperk“ za 500 | Kapitola 10
Seznam kapitol
Dnes se podíváme na další zdroj z low-endového segmentu. Spire Jewel 350 W tam s cenou pod pět stovek zcela jistě patří. Nemá samozřejmě žádnou certifikaci účinnosti, vždyť se nakonec jedná o zdroj verze ATX 1.3. Jediné, co má, je pasivní korekce účiníku.
Měření +5 V stand-by
Regulace napětí a zvlnění tohoto zdroje je OK. Účinnost je docela špatná, horko těžko kolem 60 %. V přetížení se snížila ještě víc a nad 3 A výstupního proudu už i napětí spadlo pod minimum dle ATX. Navíc stejně jako v případě toho zázraku Whitenergy má i tento vysokou spotřebu bez zátěže, 2,25 W. Spire SP-ATX-350WT-PFC tak rovněž neplní nařízení 1275/2008 a nesmí ani být na trhu!
Výkon (W) | Zátěž (A) | Napětí (V)/ zvlnění (mV) | Příkon (W) | Účinnost/ účiník |
0 | 0 | 5,14/8,800 | 2,25 | —/0,434 |
19,36 | 1,91 | 5,00/10,40 | 15,72 | 60,6 %/0,660 |
23,26 | 3,04 | 4,44/10,20 | 23,75 | 56,7 %/0,685 |
Zvlnění +5 V SB (zleva doprava): 0 A; 1,91 A; 3,04 A
Výdrž napětí při výpadku napájení
Měření výdrže chybí, neboť zdroj nezvládl dodat nominální výkon.
Měření kombinované zátěže
Kombinovaná zátěž byla v pořádku až do testu 5 (80 %). Ačkoli i při této zátěži už zdroj příšerně smrdel. S největší pravděpodobností se výrazně přehříval hlavní transformátor a začal se na něm pálit lak. V šestém testu se zdroj vypnul ještě před tím, než dosáhl i jen 300 W. Zatímco tedy opravdu nevybouchnul, nezvládl dodat nominální výkon a jednoznačně tak nemůže projít testy. Nicméně výkon, který dodal, byl ve specifikaci. Regulace napětí byla tak špatná, jak se dá od této topologie čekat.
Výstupní výkon | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3.3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí −12 V | Příkon | Účinnost/ účiník |
7,9 %/ 27,72 W | 0 A/ 5,14 V | 0 A/ 3,46 V | 0,345 A/ 5,15 V | 1,824 A/ 12,03 V | 0,363 A/ −11,04 V | 47,52 W | 58,3 %/ 0,721 |
20 %/ 70,53 W | 0,539 A/ 5,10 V | 1,500 A/ 3,43 V | 2,280 A/ 5,12 V | 3,88 A/ 12,05 V | 0,374 A/ −11,29 V | 99,05 W | 71,2 %/ 0,758 |
40 %/ 140,03 W | 1,028 A/ 5,06 V | 7,01 A/ 3,42 V | 7,63 A/ 5,00 V | 5,60 A/ 12,20 V | 0,375 A/ −11,70 V | 192,0 W | 72,9 %/ 0,752 |
60 %/ 208,98 W | 1,49 A/ 5,06 V | 9,76 A/ 3,42 V | 13,81 A/ 5,00 V | 7,78 A/ 12,20 V | 0,394 A/ −12,21 V | 296,2 W | 70,6 %/ 0,716 |
80 %/ 277,58 W | 1,82 A/ 5,00 V | 12,13 A/ 3,38 V | 16,82 A/ 4,79 V | 11,44 A/ 12,37 V | 0,424 A/ −12,80 V | 430,0 W | 64,6 %/ 0,697 |
83 %/ 292,18 W | 1,79 A/ 5,01 V | 12,11 A/ 3,38 V | 19,85 A/ 4,75 V | 11,48 A/ 12,44 V | 0,400 A/ −12,96 V | 451,2 W | 64,8 %/ 0,700 |
Toto je skutečně skupinově řízený zdroj s kombinovanou zpětnou vazbou větví +5/+12 V. V závislosti na nastavení poměru zátěže +5/+12 V letají napětí v celém spektru. Povšimněte si, že v maximální zátěži než se zdroj vypínal je už větev +5 V na hraně specifikace. Účinnost byla nízká, v průměru 67-70 %, ačkoli v maximu se blížila asi 75 %. To není taková katastrofa, čekal jsem celkově horší výsledek. Nicméně z hlediska dnešních zdrojů stále bída.
Zvlnění kombinované zátěže
Výsledky zvlnění jsou překvapivě slušné. Vysokofrekvenční šum je nízký, ale na snímcích můžete vidět 100Hz zvlnění kvůli malé kapacitě vstupních kondenzátorů. Přemýšlím, jakou roli v tak nízkém zvlnění hraje fakt, že zdroj nemá aktivní PFC. Je docela dobře možné, že zvlnění u mnoha zdrojů v minulosti bylo zapříčiněno právě aktivním PFC, speciálně s malými vstupními kondenzátory. Myslím, že v této oblasti udělám trochu výzkum…
Výkon % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění+3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění −12 V |
7,9 | 12,00 mV | 9,200 mV | 7,600 mV | 19,60 mV | 32,00 mV |
20 | 11,60 mV | 5,200 mV | 10,80 mV | 18,40 mV | 31,20 mV |
40 | 11,60 mV | 7,600 mV | 12,00 mV | 15,60 mV | 32,80 mV |
60 | 12,00 mV | 7,60 mV | 9,200 mV | 16,40 mV | 41,60 mV |
80 | 12,80 mV | 8,000 mV | 15,60 mV | 19,60 mV | 42,40 mV |
83 | 14,40 mV | 8,000 mV | 11,60 mV | 18,80 mV | 44,80 mV |
Zvlnění 4,7% zátěže (zleva): +5 V SB; +3,3 V; +5 V. Druhý kanál je trvale připojen k +12 V.
Zvlnění 100% zátěže (zleva): +5 V SB; +3,3 V; +5 V. Druhý kanál je trvale připojen k +12 V.
Crossloading, přetížení
Testy crossloadingu byly asi tím nejhorším, což se dá od takové topologie očekávat. Selektivní zátěž vetvě +3,3 V a dokonce i +12 V dopadla dobře. Ale u zátěže +5 V se ukázalo to nejhorší. S méně než 25 A na této větvi napětí kleslo na 4,60 V, zatímco na +12 V vystoupalo až na 12,94 V. To není ani v souladu s ATX 1.3 (tedy alespoň pro 300W zdroje). Nicméně jsem šel i dál a navýšil odběr ze 12 V až na více jak 70 W. Napětí byla stále mimo specifikaci. Prostě krám.
Výkon | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3,3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí −12 V | Příkon | Účinnost/ účiník |
26 %/ 92,90 W | 0,531 A/ 5,10 V | 16,55 A/ 3,36 V | 1,544 A/ 5,07 V | 1,834 A/ 12,17 V | 0,391 A/ −11,35 V | 145,8 W | 63,7 %/ 0,770 |
43 %/ 150,04 | 0,539 A/ 5,10 V | 1,462 A/ 3,43 V | 24,5 A/ 4,60 V | 1,922 A/ 12,94 V | 0,384 A/ −12,26 V | 223,3 W | 67,2 %/ 0,743 |
48 %/ 167,59 W | 0,536 A/ 5,10 V | 1,464 A/ 3,43 V | 1,596 A/ 5,23 V | 12,65 A/ 11,62 V | 0,386 A/ −11,65 V | 228,5 W | 73,3 %/ 0,745 |
Účinnost v crossloadingu +3,3/+5 V byla strašná, ani ne 70 %. Přetížení nebylo možné, jelikož se zdroj tedy vždy okamžitě vypínal pod 300 W. Zatímco tedy ochranu proti přetížení má, má vlastně tak nějak i ochranu proti zatížení když nedodá ani specifikovaný výkon. Ochrana proti zkratu funguje.
Zvlnění křížové zátěže, přetížení
Zde bylo zvlnění rovněž v pořádku.
Výkon % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění +3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění −12 V |
26 | 12,40 mV | 21,60 mV | 15,60 mV | 20,80 mV | 35,20 mV |
43 | 12,40 mV | 8,400 mV | 15,60 mV | 21,60 mV | 37,60 mV |
48 | 14,40 mV | 8,800 mV | 15,60 mV | 21,60 mV | 38,00 mV |
Rychlost ventilátoru, hluk a teploty
Ventilátor ve Spire SP-ATX-350WT-PFC se začal točit ihned. A jak jsem očekával, běžel stále na plnou rychlost. Ani jsem neměřil hlučnost jelikož je jasné, že hlučný prostě je. Navíc je to nebezpečný šrot, tak nemyslím, že by to někdo chtěl, proč tedy plýtvat časem…
Zátěž % | Rychlost (ot./min.) | Teplota vstup/ výstup | Hluk (dBA) |
7,9 | 1770 | 28 °C/ 31 °C | - |
20 | 1770 | 29 °C/ 2 °C | - |
40 | 1782 | 30 °C/ 34 °C | - |
60 | 1794 | 30 °C/ 4 °C | - |
80 | 1798 | 32 °C/ 53 °C | - |
100 | 1800 | 32 °C/ 59 °C | - |
CL 19 | 1770 | 31 °C/ 41 °C | - |
CL 20 | 1842 | 31 °C/ 41 °C | - |
CL 94 | 1732 | 31 °C/ 41 °C | - |
Při maximální zátěži, kterou zdroj zvládl, byl i s ventilátorem běžícím naplno poměrně dost hlučný. Většina tepla proudila od střední části a zdroj pak rovněž příšerně zasmrádal. Předpokládám, že se přehříval hlavní transformátor, přičemž se pálil izolační lak. Zdroj není bezpešný pro nic moderního, nejlepší, co by se s tím dalo napájet, je tak Pentium III. Athlon XP bez dedikované grafické karty nanejvýš. Pokud by tedy nebyl nebezpečný kvůli těm Y kondenzátorům…