Hlavní stránka Hardware Procesory, paměti Nárůst výkonu CPU za posledních devět let – AMD vs. Intel
Nárůst výkonu CPU za posledních devět let – AMD vs. Intel
autor: Z. Obermaier , publikováno 27.3.2017
Nárůst výkonu CPU za posledních devět let – AMD vs. Intel

První CPU Core i7 (Nehalem) byl uveden před devíti lety, Phenom II X6 od AMD před sedmi. Jak se zvýšil výkon procesorů obou výrobců od roku 2008 do roku 2017, a jak by na tom jednotlivé architektury byly při stejných taktech či počtech jader, se podíváme v aktualizovaném srovnání architektur. V psledním roce jsme přidali Zen a Kaby Lake.


Blýská se konečně na lepší časy?

Nárůst výkonu CPU za posledních devět let – AMD vs. Intel

Jsou tomu už čtyři roky, co jsme vám přinesli první článek, v němž jsem se zabýval nárůstem výkonu procesorů Intel a AMD za (tehdy) posledních pět let. V tomto, dnes už historickém článku jsme porovnávali výkon prvního Nehalemu až do tehdy nejmodernější architektury Ivy Bridge. Poté Intel uvedl Haswell a náš test bylo nutné aktualizovat, původní čtveřici čipů jsem doplnil dvěma novými – Haswell DT (Core i7-4770K) a Ivy Bridge-E (Core i7-4930K). V roce 2016 jsem tento článek opět aktualizoval o další dvě nové architektury. Byly to samozřejmě Broadwell-E (Core i7-6900K) a Core i7-6700K (Skylake-DT). Čas se ale opět posunul kupředu a na trhu je už nějaký měsíc Kaby Lake (Core i7-7700K) a také zbrusu nový počin od AMD, architektura ZEN (Ryzen 7). Hlavně u AMD se výkon notně navýšil, musíme ho tedy do srovnání zařadit.

Default a „Takt na takt“

První, méně důležitá část, bude srovnání výkonu nepřetaktovaných procesorů. Tato část bude jen doplňující, každý čip má jiné takty a Turbo. Ukáže nám ale, jak se v čase navýšily frekvence procesorů. Ta druhá bude zajímavější, srovnáme totiž devět procesorů Intel a pětici AMD čipů s naprosto stejným nastavením. Budou mít stejný počet jader, Hyper-Threading a stejný takt procesoru i pamětí. Měřit budeme v aplikacích, jež zatíží hlavně procesor a nejsou tak závislé na pamětech a jejich propustnosti, tam mají totiž platformy X58, X79 a X99 Express jasnou výhodu. Omezovat jejich výkon osazením dvou modulů jsem nechtěl, není to v reálu běžné. Podívejme se, jak šly architektury po sobě...

Nehalem – Kaby Lake

Nárůst výkonu CPU za posledních devět let – AMD vs. Intel

Intel až do roku 2006 marně bojoval s výkonem procesorů AMD, jež nabízely lepší spotřebu a výkon. Zvrat nastává v létě 2006 s příchodem architektury Core 2. Intel dal do vývoje vše, a co tomuto kroku předcházelo, jsme už probírali mnohokrát.

Od zmíněného roku vládne trhu procesorů Intel a až dosud ani jednou nezaváhal, snad jen Ivy Bridge/Haswell mohly být nakonec lepší, než bylo uvedené (horší taktování, malý nárůst výkonu). Ale větší excesy Intel od roku 2006 neprovází, vše jede jako „na drátkách“. I když Core 2 bylo po stránce výkonu skvělé, stejně tak i z pohledu spotřeby a dalších vlastností, skutečná revoluce přichází až později. Samozřejmě hovořím o roku 2008 a vylepšené architektuře Core 2, neboli Nehalem.

Nehalem byl vskutku revoluční ve všech směrech. Jedno bylo a je jasné, Intel vzal ty nejlepší myšlenky svých vývojářů a spojil je s nejlepšími myšlenkami AMD vývojářů, které si ale vzal bez jejich svolení. Vznikla architektura jež vládne desktopu dodnes a každý rok je pouze vylepšovaná, nikoliv od základu překopaná – není to ani potřeba vzhledem k její efektivitě a dosud chybějící konkurenci.

Hlavními novinkami Nehalemu byla integrace paměťového řadiče do procesoru, a to dokonce tříkanálového, zcela jiná komunikační sběrnice se systémem místo zastaralé a pomalé FSB, vylepšený Front-end, Hyper-Threading, nový Out-of-Order engine, větší a vylepšená cache, správa energie, Turbo režimy atd. Intel tehdy hrál vabank a vše vsadil na jednu kartu (uvedl serverový čip do desktopu), jak se později ukázalo měl v ruce trumfy. Nehalem byl čistokrevný serverový čip a jeho pozice v klasickém desktopu byla velkým riskem, ten ale vyšel. O stejný postup se později AMD pokoušelo s architekturou Bulldozer, bohužel bez úspěchu, trh se od té doby totiž změnil. Více si o architekturách Intelu povíme v další kapitole.

Za zmínku ale stojí změna strategie Intelu v uvádění produktů. Roky zaběhnutý model Tick-Tock se prostě musel zadrhnout, jelikož už není kam zmenšovat výrobní procesy, a stojí to čím dál více peněz a vývoje. Fáze Tock vždy přinášela novou architekturu, tedy spíše mírně vylepšenou tu předchozí. Tick pak jen převáděla na menší výrobní proces. Mezi tyto dvě fáze vloží Intel od příští generace ještě jednu – optimalizaci. První fází je nyní výrobní proces (Tick), poté přijde nová architektura (Tock) a na stejném procesu ještě třetí fáze Optimalizace. Prvním čipem ve fázi optimalizace je Kaby Lake, nástupce Skylake. Architektura je stejná, výrobní proces byla ale notně vylepšen, hlavně co do frekvencí čipů.

Deneb – Zen

Nárůst výkonu CPU za posledních devět let – AMD vs. Intel

Osud AMD je také dobře znám a zmapován, problémy má totiž už nejméně osm let. Prvním velkým průšvihem bylo uvedení prvních Phenomů X4 s jádrem Agena (rok 2008). Ty byly absolutním propadákem. Nízké frekvence, vysoká spotřeba, TLB problém, neodladěná výroba, špatná prodejní strategie. Tohle všechno dokonce v roce 2008 postavilo firmu nejblíže krachu a prodeji ve své historii. I když Intel všechny důležité znaky Phenomů od AMD okoukal, uměl je prodat zkrátka lépe.

Chvíli to trvalo, ale uvedení Phenomů II s jádrem Deneb bylo naopak téměř zázrakem. Svěží čipy s vysokými frekvencemi, solidním výkonem i spotřebou. Škoda, že takhle nevypadal první Phenom, Intel mezitím totiž utekl dál, než bylo schopné AMD dohnat. Phenomy II byly ale hodně dobré, stejně jako později uvedená šestijádra s jádrem Thuban. To je i dnes solidní procesor s dobrým výkonem. Jeho nástupce byl ale zklamání, aféra Bulldozer opět AMD téměř zlomila vaz.

Všichni čekali vysoký výkon, novou architekturu modulů, úspornější a efektivnější návrh čipu. Na papíře vypadal Bulldozer skvěle, a AMD se do poslední chvíle před uvedením snažilo jeho obraz takový udržet. Pak bublina splaskla, neúspěch FX založených na Bulldozer stál místo spoustu vysokých manažerů, dokonce i ředitele. Tisíce lidí přišly o místo, situace vedla k tomu, že FX založené na jádru Vishera byly na několik let posledním highendovým čipem AMD v desktopu. I když nástupce Bulldozeru s jádrem Piledriver napravil reputaci prvních FX, z procesorové bídy už AMD nevytáhl.

Také APU na bázi Steamrolleru a poslední model s jádrem Excavator se neprosadila. V noteboocích mají slabý výkon a vyšší spotřebu než konkurence, a najdete je pouze ve zlomku modelů. V desktopu jde o několik let mrtvou platformou se zastaralými deskami.

Chtělo to zkrátka změnu, a ta přišla letos. V roce 2017 uvedlo AMD první čipy ZEN, neboli desktopové Ryzeny. Po nich budou následovat také APU a procesory do notebooků. V plánech AMD jsou na bázi ZENu postavené desítky modelů pro všechna možná použití.

Dnes už známé výsledky testů ukázaly, že se AMD návrat do highendu podařil a výkon Ryzenů je solidní, krapet skřípe výkon ve hrách a rezerva pro taktování u vyšších modelů je vysloveně bída, ale jinak jde o solidní procesor za dobrou cenu.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
138 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 57Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.