Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
autor: Mikulík Jarda , publikováno 21.11.2003
Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
Po seznámení s distribucemi Linuxu, přišel čas si Linux vyzkoušet. "Špatná" zpráva je, že pokud jste si pro své první linuxové krůčky po úvodním článku vybrali jinou distribuci než Debian nebo Mandrake, budou vaše začátky trochu složitější, protože právě těmto dvěma distribucím se budeme věnovat. Možná vás napadne otázka: Proč dvě a ne jedna? Snažil jsem se vybrat tak, abych uspokojil ty, kteří chtějí získat komfort v podobě instalátoru, který detekuje HW, umí přerozdělit disk, aby Váš(e) stávající OS zůstal(y) nedotčen(y) a obsahuje pokročilé konfigurační nástroje - tím je Mandrake, pro tyto vlastnosti je často doporučován stávajícím uživatelům Windows pro nejjednodušší přechod na Linux. Pro ty, kteří se rozhodli do Linuxu proniknout poněkud více, jsem vybral Debian, který nic nebude dělat za vás a veškerou konfiguraci a instalaci ponechá na vaši "inteligenci". Takže jedna distribuce by byla samozřejmě málo. Možná se teď ptáte: Proč jen dvě? Bylo by asi nad moje síly v rozumném čase se věnovat podrobněji více než dvěma linuxovým distribucím. Takže víc než dvě jsou až moc. {mospagebreak title=Úvod}

 

Jak si zajistit instalační média? Všech 7 ISO CD obrazů Debian Linuxu (stabilní verze je 3.0 revize 1) nebo "jen" obrazy instalačních disket (Debian je možné instalovat jednoduše ze sítě) si můžete stáhnout přímo z domovského serveru http://www.debian.org nebo si je objednat z nějaké zásilkové firmy (i v ČR je jich dostatek), také můžete poprosit kamárada o přepálení - je to legální. Pokud jste se rozhodli instalovat ze sítě a nechcete instalovat z disket, stáhněte si pouze první CD, po instalaci jádra a základu OS, můžete instalovat ze sítě, stejně jako u instalace z disket.
Pro poslední verzi Mandrake Linuxu - 9.2 - si myší šlápněte na server http://mandrake.contactel.cz, kde najdete upravenou verzi Mandrake Linuxu s opravami a bezpečnostními updaty. Počet CD se tak zvýšil z původních 3 na 4.

Před vlastní instalací si vysvětlíme pár základních věcí, které by se mohly hodit.

Rozdělení disku: Pro OS Linux se obvykle vytváří na disku jeden nebo více speciálních oddílů typu SWAP (nejsou povinné). Ty slouží jako virtuální paměť. V principu je jedno, kde na disku jsou umístěny a jestli jsou to oddíly primární či rozšířené logické. Nicméně dobrá volba je úplně na začátku disku (i dnešní moderní disky jsou obvykle na začátku nejrychlejší a virtuální paměť je dobré mít co nejrychlejší). Dalšími oddíly jsou již linuxové. Je také zcela irelevantní v jakém pořadí budou na disku umístěny, jestli budou na primárních nebo rozšířených logických oddílech a zda bude jen jeden (pro kořen filesystému) nebo více, které se použijí pro různé části souborového systému jakými můžou být například:

/boot - často používaná část menší velikosti, na starších počítačích blízko začátku pevného disku, jejichž BIOS si neumí poradit s většími disky a není možné nastartovat jádro operačního systému pokud je umístěno za 1024 cylindrem apod.

/ - root neboli kořen souborového systému (dále FS) - Linux nehraje na disky A:, B:, C: atd., jako operační systémy vycházející z DOSu či NT jader držící tuto kompatibilitu s archaickým systémem dodnes, ale vše je součástí kořenu FS značeného lomítkem. Všechny diskové oddíly, diskety, CD, atd. se připojují právě do tohoto kořene (např. /floppy je přípojným bodem pro disketu, což ovšem nebrání připojit disketu kdekoli jinam, zcela podle potřeb), podobně jako umí do adresáře připojovat Windows 2000 a vyšší.

/home - adresář v němž se nalézají domovské adresáře uživatelů, do kterých se ukládají mimo běžných dat uživatele, také veškerá nastavení týkající se dotyčného uživatele (pokud vytvoříte zvláštní oddíl pro tuto část FS, můžete např. operační systém jednoduše smazat a nainstalovat znovu, v případě, že tento oddíl zůstane nedotčen, zůstanou veškerá uživatelská data a nastavení nedotčeny a po reinstalaci se uživateli bude zdát, jako by OS ani reinstalován nebyl). Čestnou výjimkou je superuživatel "root", jehož domovský adresář se nachází v /root.
Dalšími oddíly můžou být např. části pro /var, /usr, atd.
Na linuxovém diskovém oddílu můžou být nejrůznější souborové systémy. Zatímco u Windows jste omezeni na FAT nebo NTFS, u Linuxu existuje spousta FS, na které je možné OS Linux nainstalovat. Z moderních nejznámějších zmíním EXT2 (second extended FS), EXT3 (vlastně EXT2 rozšířený o žurnálování), ReiserFS, XFS, JFS a další.

Značení zařízení: se zařízeními se v Linuxu pracuje v drtivé většině jako se soubory. "Soubory" jednotlivých zařízení jsou uloženy v adresáři /dev.
Příklady značení zařízení:

IDE master harddisk nebo cdrom či jiné zařízení: /dev/hda
IDE slave disk: /dev/hdb
První SCSI disk: /dev/sda
Druhý SCSI disk: /dev/sdb
První SCSI CDROM: /dev/sr0
První disketa: /dev/fd0
První oddíl na IDE slave disku: /dev/hdb1
apod.

Před instalací Linuxu je ještě užitečné zjistit si maximum o veškerém hardware vašeho počítače, žádná detekce HW není dokonalá a proto není zaručeno, že vám veškerý hardware pojede i když použijete nejnovější verzi jakéhokoli OS se sebelepší softwarovou detekcí. V Linuxu neexistuje spousta různých ovladačů pro vlastně stejný hardware jako je tomu u Windows. Má to i dobrou logiku, proč mít např. různé ovladače pro zvukové karty od různých výrobců, které obsahují stejný chip?
V Linuxu je pro ně jeden ovladač či sada ovladačů pro všechny tyto karty. Zaměřte se proto raději na typová označení chipových sad jednotlivých kusů hardware než na "marketingové" názvy hotových výrobků hardware.

{mospagebreak title=Kapitola první: Instalace Debian GNU/Linuxu }

 

Předpokládám, že většina z vás bude instalovat z bootovatelných CD, proto se popis bude vztahovat na tento typ instalace. Po nabootování z CD (boot z disket, jejichž obrazy se také nalézají na CD, či start instalace Linuxu z DOSu z připojeného CD je také možný) se objeví úvodní obrazovka ve znakovém režimu, ze které je možné odstartovat několik různých instalačních jader, funkčními klávesami vyvoláte nabídky s nápovědou a různými možnostmi startovacích parametrů, kterými lze ovlivnit start příslušného jádra, kterých se na prvním CD nalézá několik. Pokud nevíte, které jádro zvolit, je stačí klepnout na klávesu Enter což má být bezpečná (safe) volba, která zavede jádro z názvem idepci (též linux) - instalační jádro řady 2.2. Dalšími možná jádra jsou compact a vanilla, obě založené na jádrech řady 2.2, jediné jádro vycházející z řady 2.4 má na instalačním CD název bf24.

Základní kroky, které je třeba pro instalaci Debianu udělat jsou vlastně jen:

  • rozdělení pevného disku
  • instalace jádra a modulů
  • instalace základu systému (tzv. basesystem)

Instalační program toho samozřejmě umí více, ale to jsou opravdu jen ty nejzákladnější kroky, pro instalaci Debian Linuxu.

Vyberte si tedy nějaké jádro pro instalaci, napište jeho název a klepněte na Enter. Instalace právě začíná...

Po zavedení jádra do paměti, se spustí detekce HW. U Linuxu vždy víte co se se systémem děje, protože se hlášení vypisují na obrazovku nebo do nějakého log souboru. U startujícího jádra je proto jednoduché analyzovat případnou chybu či nedostatek, pokud například start jádra selže. Posledních pár řádků na obrazovce by mělo i začátečníka navést správným směrem, kde hledat problém. Zastavilo se jádro při detekci pevného disku? Problém bude pravděpodobně v něm, nebo v řadiči, apod.

Pokud start jádra proběhl správně mělo by se vám objevit okno s výběrem jazyka,

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

ve kterém bude probíhat instalace (i když je v seznamu čeština, nečekejte u Debianu stoprocentní počeštění veškerých částí instalátoru, pozn. aut.), další je výběr varianty jazyka.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Po té se už otevře hlavní nabídka instalátoru v příslušném jazyce.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Možnost v nabídce umístěná jako první, je v každém kroku instalace ta, která by měla logicky následovat (skrývá se pod volbou další). Není to ale podmínkou, instalační program obvykle nabízí jeden nebo více alternativních kroků (volitelné, volitelné1, atd.), které jsou v dané fázi instalace logicky možné. Po prázdném řádku v nabídce už následuje výčet všech možností, které instalátor umožňuje. Je proto jednoduché, některý krok udělat dříve nebo naopak se k nějakému kroku vrátit, pokud to sami uznáte za vhodné či potřebné. Pokusím se vás provést nutnými fázemi instalace, tak aby jste si byli schopni Debian Linux nainstalovat (sami zjistíte, že to je vlastně jen odklepávání volby další, další, další...).

Proveďte kroky:

  • konfigurace klávesnice
  • rozdělit pevný disk
    po výběru diskové jednotky a informacích o omezení programu Lilo (LInux LOader, viz. dále), se spustí jednoduchý celoobrazovkový program na dělení pevného disku - cfdisk. Instalátor předpokládá volné místo na disku, nebo místo, které může být smazáno a využito pro oddíly Linuxu, pokud chcete již rozdělený disk s daty přerozdělit, použijte program fips, který naleznete také např. na prvním instalačním CD Debianu nebo jiný program, který umí zmenšovat diskové oddíly bez ztráty dat - instalaci Mandrake, PartitionMagic, apod. Začátečníkům bude stačit jeden nepovinný oddíl pro swap a jeden startovatelný (bootable) oddíl pro Linux. Jaké zvolíte pořadí oddílů a typ (primární či rozšířený logický) nechám na vás.

    Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

  • inicializovat a aktivovat odkládací oddíl
    tj. formátování swapovací oblasti, tedy pokud byl takový oddíl vytvořen. Je možné inicializovat s testováním špatných bloků.

    Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

  • inicializovat linuxový oddíl
    pokud jste nastartovali jádro bf24, budete mít na výběr s více souborových systémů: EXT2, EXT3, ReiserFS (pokud by jste chtěli jiný, stáhněte si z Internetu upravenou instalační disketu). U ostatních jader máte k dispozici pouze EXT2. Pokud jste se rozhodl pro žurnálovací FS EXT3 a z nějakého důvodu neinstalujete s jádrem bf24, dá se jednoduše FS EXT2 změnit na EXT3, po nainstalování Linuxu a instalaci nového jádra (opačně to jde samozřejmě také). Po úspěšné inicializaci je nutné linuxový oddíl připojit jako kořenový filesystém, jinak další kroky nemohou být dokončeny, protože by nebylo kam instalovat.

    Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
  • instalovat jádro a moduly operačního systému

    ani na tomto kroku není nic složitého. Vybalí se jádro a ovladače a nakopírují na disk.

    Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
     
  • konfigurovat moduly s ovladači zařízení
    čekáte v téhle fázi první problémy, protože Debian nedetekuje hardware? V tom případě budete příjemně překvapeni, protože pokud tento krok přeskočíte, nestane se, že by se vám Debian Linux po instalaci z disku nerozběhl, protože Linux běží už teď se stejným jádrem :-). Konfiguraci potřebných ovladačů můžete provést kdykoli později příkazem modconf. Přece jen bych upozornil na pár případů, kdy je dobré nějaký ten ovladač zavést. Chcete-li aby vás v dalších krocích instalátor provedl konfigurací sítě, najděte a zaveďte ovladač pro vaši síťovou kartu, pokud není obsažen přímo v jádře. Jestliže potřebujete pro instalaci pracovat se SCSI, zaveďte ovladač pro váš host adapter, atd. (nejvíce ovladačů jako moduly je v instalačních jádrech vanilla a bf24, pozn. aut.). Můžete si odzkoušet, že je možné ovladače nahrávat a zase uvolňovat z paměti.

    Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
  • konfigurace sítě
    pro konfiguraci sítě je nutné nahrát ovladač síťové karty, viz. předchozí krok. Pokud síťovou kartu nemáte, ale přesto chcete používat služby závislé na síťové kartě, nahrejte síťový ovladač dummy, což je jakási softwarová síťová karta. Zadejte jméno počítače; pokud nejste připojeni do sítě, kde je k dispozici server pro automatickou konfiguraci sítě (DHCP nebo BOOTP server), zadejte IP adresu a masku sítě; pokud máte v síti výchozí bránu, zadejte i její IP adresu; název domény; adresy DNS serverů jestliže v síti nějaké máte.

    Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

    Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

    Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

    Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
{mospagebreak title=Kapitola druhá: Instalace Debian GNU/Linuxu }

 

  • instalovat základní systém
    v tomto kroku se nainstalují nezbytné programy pro funkčnost Linuxu po restartu.

    Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
  • nastavit systém startovatelný
    instalátor dává možnost nainstalovat LILO do MBR (master boot record) disku nebo do boot sektoru oddílu, který jsme nastavili při rozdělování disku jako startovatelný. Některé verze Windows (ty s NT jádrem), se zlobí, pokud nenajdou MBR od Microsoftu. Pokud máte nainstalovány na pevném disku i takové Windows nebo chcete instalovat pokročilý MBR dodávaný s Debian Linuxem, zvolte raději instalaci do boot sektoru. Zvolte výchozí OS, který bude startovat z nabídky programu LILO.
    Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

    Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
     
     
  • vytvořit startovací disketu
    tento krok můžete vynechat, jestli jste si jisti, že jste nakonfigurovali systém startovatelný. Pokud jste ale nechtěli měnit již nakonfigurované startování z disku, disketu vytvořte, Linux bude startovat s její pomocí.


  • restartovat systém

Jednotlivé fáze instalace se mohou lišit v závislosti na konfigurace vašeho počítače (byl nalezen další OS, byla nalezena podpora PCMCIA, apod.)

Toto vše až sem, trvá na dnešních počítačích doslova pár minut (nepočítaje v to prostoje).

Po restartu by vám již měl startovat Debian Linux z disku. Nejprve se zavede jádro a spustí startovací skripty. Nevýhoda je, že ačkoli instalace byla v českém jazyce, první start je v angličtině, protože jak jsme si řekli dříve, Debian Linux nedělá nic navíc a proto není podpora češtiny momentálně nainstalována a musí se explicitně nainstalovat.
Než bude možno dále pokračovat, je nutné projít ještě několik konfiguraci základního systému.

Po úvodní gratulaci, že jste úspěšně nainstalovali Debian :-), je třeba nastavit časovou zónu. Konfigurátor se kromě časové zóny zeptá nejprve zda v hardwarových hodinách má být uložen GMT čas (typické pro linuxové systémy) a lokální systémový čas bude přepočítáván podle časové zóny nebo má být v hardwarový hodinách uložen lokální čas - vhodné pokud máte na disku i DOS nebo Windows, které to dělají stejně.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Jako další se konfiguruje systém šifrování hesel. Je možné zapnout šifrování hesel pomocí MD5 hash algoritmu (novější bezpečnější způsob, umožňující hesla delší než 8 znaků, zpětně kompatibilní) nebo ponechat šifrování hesel starším algoritmem crypt, který je vhodný, pokud chcete sdílet soubory s hesly se staršími systémy nebo budete chtít hesla propagovat pomocí systému NIS. Pak se ještě konfigurátor ptá jestli chcete zapnout "shadow password". To je systém, kdy jsou hesla uložena odděleně od seznamu s uživateli, soubor s hesly má právo číst jen root, proto je tento způsob bezpečnější a doporučovaný.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Dalším krokem je zadání hesla superuživatele root. Pokud chcete můžete ještě přidat běžného uživatele (přihlašovací jméno, plné jméno, heslo).

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Nemáte-li počítač s PCMCIA, instalátor se zeptá, jestli chcete odinstalovat balíčky s její podporou. Jestliže chcete instalovat systém přes dial-up, můžete nakonfigurovat PPP.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Dále nabídne konfigurátor "naskenování obsahu" CD s Debianem, které máte k dispozici, vytvoří se databáze dostupných balíčků (pokud bude chtít přidat do balíčkovacího systému další CD někdy později, učiňte tak příkazem apt-cdrom add). Po naskenování posledního CD, můžete přidat další zdroje pro balíčkovací systém APT a také zdroj s bezpečnostními updaty z internetového serveru Debianu (pokud máte v tého fázi přístup k internetu je vhodné tak učinit).

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Tím je konfigurace základu systému hotova (dá se provést kdykoli znovu příkazem baseconfig).

Nyní se spustí pokud to chcete program tasksel, který umožní výběr skupiny sofwarových balíčků (např. se nainstaluje celé desktopové prostředí a/nebo balíčky pro vývoj, atd.).

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Po tasksel je možné spustit dselect, což je nástroj pro výběr jednotlivých balíčků (jedněmi je tento nástroj vychvalován, jinými zase zatracován - druhá skupina používá obvykle nástroj aptitude).

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Protože se vám budu snažit maximálně zjednodušit instalaci a pomůžu vám v prvé řadě přednostně doinstalovat češtinu, opusťte nápovědu programu dselect mezerníkem a výběr balíků potvrďte klávesou ENTER. Přidají se k instalaci tzv. standardní balíčky. I tento krok se může vynechat (dá se provést později). Jestliže instalujete, bude se systém vyptávat u některých balíčků na konfiguraci. Pokud nevíte, zvolte zatím nainstalovat nebo potvrďte jednoduše výchozí či nabízené hodnoty, většině uživatelů to tak bude vyhovovat.

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
{mospagebreak title=Kapitola třetí: Instalace Debian GNU/Linuxu }

 

Po instalaci (nebo přeskočení instalace) a poděkování za to, že jste si vybrali Debian :-), se už můžete přihlásit.

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Přihlašte se do systému jako uživatel root, doinstalujeme přednostně češtinu, včetně fontů na konzole. Spusťte tyto příkazy (znak # označuje prompt - příkazový řádek):

# apt-get install localeconf fonty

Tím se doinstaluje podpora lokalizace a podpora fontů na konzole. Při instalaci balíčků si systém vyžádá případné konfigurační dotazy. U konfigurace balíčku fonty vyberte iso02 (Central European) na 6ti terminálech a u balíčku localeconf lokalizaci cs_CZ ISO-8859-2. Další možnosti ponechte prázdné.

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Pokud jste udělali vše jak je popsáno a jak je vidět na screenshotech, po odhlášení (příkaz logout) a opětovném přihlášení, by s vámi měl Debian komunikovat česky (ani tady nečekejte 100% počeštění). Odzkoušet můžete spuštěním programu pro správu balíčků dselect. Zvolte "Vyber", objeví se vám nápověda programu (tentokrát v češtině). Doporučuji její nastudování.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

V dalším popisu se předpokládá, že umíte vybrat balíky, odebrat, víte co se stane, když vzniknout závislosti mezi balíčky a dselect dá na výběr balíky, které jsou nutné pro instalaci zvolených, atd. Prozkoumejte si proto i dodávané balíčky. Na dodávaných sedmi CD je jich bezmála 9000!

 

Avizovanou vlastností Debianu je jeho jakási konzervativnost ve jménu stability. Proto ve stabilní verzi 3.0 nenajdete např. nejnovější verzi XFree86, KDE, Gnome, atd. Protože na desktopu to může být problém, doporučuji vám zajistit si připojení k internetu, nebo si nechat stáhnout balíčky s nejnovější verzí KDE 3.1.4 (stahujte např. přímo ze serveru http://www.kde.org) a případně novější verzí XFree86. Dobrý začátek v češtině je na serveru http:/www.malyjarda.cz. Přidejte si proto takové zdroje do souboru /etc/apt/sources.list (link ke stazeni upraveneho souboru). Pravda, nevíte nejspíše jak soubor naeditovat :-). Použijte např. jednoduchý editor nano (nebo editor programu mc, viz. další odstavec):

# nano /etc/apt/sources.list

Nebo si zde stáhněte soubor a na disku přepište (možná se vám bude hodit balíček wget se stejnojmennou utilitou a také program pro správu souborů mc - Midnight Commander, nápadně podobný starému známému programu Norton Commander, který pomocí dselectu nainstalujete).

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Pokud nemáte přístup do Internetu a aktualizované balíčky jste si nakopírovali někam na disk, stačí příslušné zdroje v sources.list upravit přepsáním http:// či ftp:// na file:/// (to není překlep, lomítka jsou opravdu 3, poslední značí root filesystému) s příslušnou cestou. Aktualizujte databázi dostupných balíčků zvolením "Aktualizuj" v programu dselect a ve výběru najděte balíček kernel-image-verze-typ-CPU, pokud máte procesor AMD Duron/Athlon zvolte např. balíček s jádrem kernel-image-2.4-k7, jestli máte Pentium III zvolte balíček kernel-image-2.4-686 určený pro procesory Pentim PRO, Pentium II, Pentium III a Pentium IV. Pokud instalujete na počítač s víceprocesorovou architekturou vyberte jádro multiprocesorové (např. kernel-image-2.4-686-smp). Při instalaci se doinstalují i aktualizované verze balíčků, pokud byly nějaké nalezeny.

Při instalaci výše zmíněného jádra je nutné odmítnout nabízené zastavení konfigurace (špatně nakonfigurovaný start jádra znamená nefunkčnost systému). Jádro obsahuje obraz ramdisku, ze kterého se nahrávají ovladače nezbytné pro připojení root FS (ovladač řadiče disku, ovladač filesystému apod.), proto se musí připsat do souboru /etc/lilo.conf dopsat volba, která zajistí, že program LILO při startu nahraje nejen jádro, ale i obraz ramdisku s ovladači. Aby jste nemuseli přerušovat konfiguraci jádra, můžete se přepnout na další konzolu (ALT+Fn), přihlásit se, dopsat příslušnou volbu do lilo.conf a pak se zase vrátit na konzolu, na které probíhá instalace. Způsobů je více. Můžete projít konfigurací, dopsat řádek a pak spustit příkaz lilo, kterým se aktualizuje zavaděč systému. Nebo přerušit program dselect zkratkou CTRL+Z, spustit editor, nakonfigurovat soubor zavaděče lilo a pak se vrátit k odloženému programu dselect příkazem fg :-). Podařilo se vám správně nakonfigurovat jádro? Měli by jste mít v kořenovém adresáři aktualizované symbolické linky vmlinuz (odkazující na nový soubor jádra v adresáři /boot) a nový symbolický odkaz initrd.img odkazující na soubor s obrazem ramdisku.

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Posledním krokem, po kterém zajisté toužíte je instalace grafického prostředí X Window System (kdo neví, pomůže balíček x-window-system) a desktopového prostředí. Nainstalujte si např. KDE (pomůže balíček kdebase). Pokud nemáte aktualizované balíky, je k dispozici pouze verze 2.2 (balíček kde). Důležité je také nainstalovat fonty (pro češtinu i s kódováním UNICODE a ISO-8859-2), atd. Pokud začínáte tápat, pokusím se vám to opět maximálně usnadnit. Připravil jsem vám soubor, pomocí kterého můžete jednoduše nainstalovat X Window System, desktopové prostředí KDE 3.1.4, různé programy... Stáhněte si soubor debian-instalace-pctuning.txt, který obsahuje předpřipravený výběr balíků, proveďte příkaz:

# dpkg --set-selections < cesta_k_souboru-instalace-pctuning.txt

To způsobí výběr balíčků podle souboru, takže nemusíte výběr provádět ručně. Pak jen spusťte instaci v programu dselect. Zastavím se u konfigurace dvou důležitých věcí, pro ostatní platí již dříve řečené, pokud nevíte odklepněte nabízenou volbu nebo vyberte nekonfigurovat.

Konfigurace debconf. Jak už víte, balíčkovací systém si při konfiguraci některých balíčků vyžádá interakci správce. Často se pro konfiguraci používá rozhraní debconf, které bylo vyvinuto právě ke konfiguraci balíčků. Debconf je schopen nastavit několik věcí. Např. od jaké úroveně důležitosti konfiguračních otázek se bude systém dotazovat (otázky s nižší úrovní se nastaví na výchozí hodnoty. Nebo jaké rozhraní pro konfiguraci systém použije - celoobrazovkový (Dialog), řádkové (Readline), neinteraktivní (Noninteraktive), otevřít konfigurační soubor v editoru (Editor) nebo v X Window Systému pomocí rozhraní používající knihovny Gnome. Pokud chcete pěkné dialogy v grafickém režimu zvolte Gnome, nebojte, nepřipravíte se tak o možnost instalace a konfigurace na konzole, když systém zjistí, že neběží X server, použije rozhraní Dialog.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Jakýkoli balíček používající konfigurační rozhraní debconf můžete kdykoli jednoduše překonfigurovat spustěním příkazu dpkg-reconfigure. Například

# dpkg-reconfigure etherconf

spustí znovu konfiguraci sítě (balíček samozřejmě musí být nainstalován).

Další je konfigurace grafického systému XFree86 (řada 4). Při instalaci balíčku jste dotázáni, jestli chcete konfigurovat přes debconf.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Jiná možnost je spustit automatický grafický konfigurátor xf86cfg, který si nadetekuje hardware a spustí X server a v něm jednoduchou konfigurační utilitu. Pokud vám dělá problém konfigurace pomocí debconf, zkuste xf86cfg a nebo spusťte konfiguraci znovu (dpkg-reconfigure xserver-xfree86) :-).

Pro začátečníka je to nejspíš mnoho informací najednou, ale věřte, že instalace Debianu není nijak složitá. Stačí trocha šikovnosti a hlavně nebát se zkoušet a studovat dostupné informační zdroje.

{mospagebreak title=Kapitola čtvrtá: Instalace Mandrake Linuxu}

 

Stejně jako Debian můžete Mandrake instalovat i z jiného zdroje, např. ze sítě. Umožňuje kromě grafické instalace i instalaci v celoobrazovkovém znakovém režimu. Po nastartování z CD zahájíte instalaci stiskem klávesy Enter (případně několik sekund počkejte) nebo pro rozšířené volby (výběr jiného jádra, instalaci v textovém režimu, atd.) stiskněte na úvodní obrazovce klávesu F1. Většina z vás bude nejspíše instalovat pohodlně v grafickém režimu z CD, proto se popis bude vztahovat k tomuto typu instalace...

Po úspěšném startu jádra se spustí grafický instalátor...

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Stačí vybrat češtinu a kliknout na NEXT, pak už bude s vámi Mandrake hovořit hezky česky. Pokud chcete máte možnost v různých krocích instalace kliknou na tlačítko "Advanced" (Rozšíření), aktuální dialog se přepne do pokročilejšího nastavení. V případě výberu jazyka je to možnost nainstalovat i jiné jazyky než jeden, mezi kterými je možné se přepínat nebo může každý uživatel používat jazyk jaký chce.

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

U Mandrake Linuxu se neubráníte častému srovnávání s Windows. Už u instalace lze pozorovat snahu maximálně možně přiblížit instalaci uživatelům, kteří znají právě instalace systémů od Microsoftu, proto naleznete velmi mnoho podobného, např. potvrzování licence, apod.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Díky rozdílné filozofii Linuxu a taky díky tomu, že Linux neběží jen na procesorech x86, není (zatím) možné např. zcela správně nadetekovat typ myši. Nejděte si proto přesně svůj typ myši a pokračujte...

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Jestliže instalátor zjisti na disku existující instalaci Linuxu, je možné vybrat mezi aktualizací nebo novou instalací.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Dále je na výběr nastavení rozložení klávesnice, při zapnutí režimu "Rozšířené" je možné vybrat více klávesových map.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Výběr úrovně zabezpečení... To je věc z Windows nezvyklá ;-), pokud si pečlivě pročtete komentář u tohoto kroku, zajisté budete vědět jakou úroveň. Rád bych ale upozornil předem, že pokud někdo vybere paranoidní zabezpečení (a sám neví proč), posléze mu něco nepojede nebo se nebude chovat stejně jako v našich příkladech a nebude vědět co s tím, může poděkovat především sám sobě :-D. Já jen abych měl případné alibi. Já si podle rad zvolil "Standardní".

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Instalace pomalu přichází do fáze, kdy je nutné rozdělit disk. Ještě před vlastním rozdělením, je možné zvolit typ řešení, jakým se disk rozdělí. Protože chci ukázat vyspělost dělícího programu v instalátoru Mandrake a taky proto, že nemám rád, když mi do takových věcí "kecá" počítač, volím vlastní rozdělení disku.
V dělícím programu je možné jednoduše naklikat požadované rozdělení disku. I v tomto dialogu je možné se přepínout do rozšířeného režimu, ve kterém je více voleb a možností. Předpokládám, že pokud jste dali také vlastní rozdělení disku, budete z první kapitoly vědět, jaké oddíly vytvořit. Po ukončení práce s dělícím programem, se nově vytvořené oddíly naformátují.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Jako další už je možnost výběru software. Podobně jako u Debianu je možné vybírat předvybrané skupiny software a/nebo po zaškrtnutí kolonky "výběr jednotlivých balíčků" se v dalším kroku dájí vybírat balíčky podrobně.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Pokud byly při instalaci vybrány nějaké serverové aplikace bude se instalátor ptát, jestli je chcete aktivovat při startu. Nenechte se splést. I pokud jste nevybrali nic ze serverových skupin, můžou být nějaké servery nainstalovány. Typicky webmin, což je efektivní systém umožnující konfiguraci systému přes WWW prohlížeč.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Po výběru sofware, následuje jeho instalace na disk...

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace
{mospagebreak title=Kapitola pátá: Instalace Mandrake Linuxu}

 

Kdykoli v průběhu instalace, je možné se přepnout na některou z textových konzol (pokud jste v grafickém režimu, tak klávesami Control+Alternate+Fn - kde n je číslo konzoly - pokud jste v textovém režimu, tak jen Alternate+Fn). Grafický instalátor běží standardně na konzole číslo 7.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Mezitím už instalace doběhla a narozdíl od Debianu se konfigurace provede automaticky bez dotazů na výchozí hodnoty.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Pak už jen nastavit heslo supeuživatele root, případně také vybrat kde se budou hesla ověřovat - např. v doméně Windows NT apod. - přidat běžného uživatele nebo více uživatelů.
Další přiblížení k Windows je patrné z přednastavené (!!!) možnosti automatického přihlášení přidaného uživatele. Nevím jak vy, ale já tohle velmi rychle vypnul :-).

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Před konečným shrnutím se konfiguruje zaváděcí program (LILO). Možnosti a případné problémy byly vysvětleny dříve u Debianu, tady je to to samé v "bledě modrém".

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Slibovaný souhr... Řada z vás si určitě projde (když už pro nic, tak ze zvědavosti) jednotlivé části souhrnu. Zjistíte, že instalátor se snaží vybrat logické věci sám (přednastavená časová zóna, apod.) a také nadetekovat hardware (např. zvuková karta).
Pozorní si jistě všimli, že nastavení grafického rozhraní instalátor neprovedl v pořádku. To je nejspíše díky mé grafické kartě ze stáje NVidia, ty jsou známé chybami při detekci PnP monitorů pomocí VESA DDC. Pokud se vám stalo něco podobného není nic snažšího, než si kliknou u položky "Grafické rozhraní" na tlačítko "Nastavit" a nechat se instalátorem vést nastaveními: vybírám typ monitoru, grafickou kartu (pokud nevíte jestli vaše karta je podporována nebo máte nějakou nestandarní či příliš novou, můžete si pomoci výběrem ovladače využívajícího standard VESA, který podporuje většina karet a chipsetů). Dále se vybírá verze Xserveru (pokud nemáte vážný důvod dát starší typ řady 3.x.x, ponechte nejnovější verzi řady 4.x). Vyberte rozlišení obrazovky a počet barev, vyzkoušejte nastavení. Zvolte automatické spouštění grafického režimu po startu systému pokud nechcete po startu pracovat pouze na konzole a XFree spouštět pouze příležitostně...

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Operační systémy: První linuxové krůčky: InstalaceOperační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Pak už by souhrn měl být v pořádku, bez varovných červených hlášení :-). To vám ale nebrání cokoli změnit, v podrobném nastavení v příslušné sekci. Ti co si souhrn prošli, zjistili, že nastavení je opravdu požehnaně.
Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Posledním krokem před restartem, je možnost nahrát aktualizace z Internetu.

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

A hotovo...

Operační systémy: První linuxové krůčky: Instalace

Po restartu by vám už měl Mandrake hezky naběhnout z disku do výchozího desktopového prostředí KDE (pokud jste nevybrali jiné nebo nevypnuli automatické spouštění grafického režimu při startu).
Po přihlášení můžete, ale nemusíte projít průvodcem uživatelských nastavení. To už nechám na vás, určitě se zdárně proklikáte :-). Nevím jak vám, ale mně i přesto, že se nadetekovala správně, vydávala zvuková karta při startu jen jakési prskání a šumy. Když jsem se zamračil zjistil jsem rychle, že řešení spočívá v pár kliknutích. Ale o tom až příště...

{mospagebreak title=Kapitola šestá: Pár slov na závěr}

 

I přes odlišný přístup obou distribucí, je lehké vypozorovat, že instalace jsou v principu stejné a neexistují zásadní rozdíly. Jsou to prostě jen rozdílné distribuce stejného operačního systému. Nejzřetelnější asi je, že Debian nainstaluje na disk nezbytné minimum a zbytek konfigurace a instalace dalšího software probíhá již v "žijícím" OS, nastartovaného z disku. Kdežto Mandrake nainstaluje množství software, aby po restartu byl OS již plně k dispozici. Oba způsoby mají své výhody, záleží co se kdy hodí.

Doufám, že jste se "ve zdraví prokousali" na závěr tohoto článku :-). Další články bychom rádi s PCtuningem udělali tak trochu na vaše přání. Pokud jste tedy měli nějaký nepřekonatelný problém s instalací nebo vám nefunguje nějaká část hardware (zvuková karta apod.) napište to do diskuze, v dalším článku se pokusíme vám poradit. V příštím pokračování se už můžete těšit na rozjetí 3D akcelerace u dvou nejvíce zastoupených skupin grafických karet - s chipy firem NVidia a ATI.
Za domácí úkol si projděte možnosti nastavení u obou distribucí (ovládací centrum KDE, grafický nastavovací program u Mandrake, webmin - u Debianu doistalujte příslušné balíčky, systém linuxconf - opět doinstalujte pokud jste tak již neučinili). Zjistíte, že spoustu věcí si dokážete nastavit v Linuxu pomocí různých "udělátek" bez toho, aby jste museli editovat textové konfigurační soubory, jak se často spousta začátečníků bojí (i když věřte nebo ne, je to velmi efektivní a rychlé a navíc díky tomu máte v OS opravdu přehled). Nicméně neuškodí, když se podíváte do adresáře /etc, kde jsou tyto konfigurační soubory uloženy. Nápovědu k jednotlivým souborům vyvoláte příkazem man spuštěním na konzole nebo v terminálu. V KDE stačí napsat např. do řádku v Konqueroru znak # a za něj příkaz či soubor, ke kterému požadujeme manuál, např. man bash nebo #bash.

Pokud to s Linuxem myslíte vážně, určitě budete ochotni věnovat čas do svého vlastního růstu. Nečekejte, že Linux je nějaká náhražka Windows, stejně jako Windows nejsou náhražkou Linuxu. Jsou to OS s různou filozofií a u každého se budete muset v začátcích učit, učit a zase učit :-).

Jarda (ByCzech) Mikulík

 
Komentáře k článku
RSS
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
21.11.2003 11:00:36   0.0.0.xxx 5045
... tohle musi zvladnout nainstalovat kazdy. tak podrobny postup instalace jeste nikdo nikdy neudelal a tim nikdo nikdy myslim i publikace zamereny na linux.
21.11.2003 11:08:45   0.0.0.xxx 4547
souhlas s predchozim prispevkem velmi dobry popis vseho co zacatecnik potrebuje aby si nainstaloval spis mandrake(pro ty co prech. z windows) nez debian. jen vice takovych clanku, je to jen pro dobro linuxu.
jen mala poznamka. kdyz pctuning dela recenze na notebooky a pouziva je stale vice lidi, co takova instalce na notebook, spojena napr. s rozchozenim ACPI? dost lidi se na to pta a vetsinou jim to nefunguje aspon tem mene zkusenym mezi ktere se pocitam.
pavel
21.11.2003 11:08:50   0.0.0.xxx 4644
Kdyz bude hodne dilu, tak je to jen ku prospechu. Pokud by melo byt 5 dilu tak by bylo lepsi ne tak podrobne.
21.11.2003 11:11:47   0.0.0.xxx 4445
Jelikož se mj. takovými instalacemi živím a mám i starší notebook Dell, pokusím se poradit: Zkuste např. nejnovější jádro (momentálně 2.4.22) a patchi Alana Coxe (momentálně -ac4). A nainstalujte si acpid.
21.11.2003 11:14:13   0.0.0.xxx 4546
Vypada to na dobrej navod mozna to i pochopim :-)
zatim sem to jen tak prolitnul a doma to urcite musim zkusit jen si budu muset jeste toho linuxe nekde stahnout :-)
Jinak by se hodil pak jeste navod na naky emulatory aby tam sli pustit naky veci z Windows jako sou Wine atp.
Diky
21.11.2003 11:26:27   0.0.0.xxx 4444
dopoledne jsem si rozečetl test chladičů a teď jsem se k němu chtěl vráti a článek nikde ????
nebo je chyba někde u mě ?
21.11.2003 11:34:46   0.0.0.xxx 4344
ano, take se pridavam, kam zmizel clanek o chladicich? Tenhle je take zajimavej, ale ty chladice byly take celkem dulezite..
21.11.2003 11:36:04   0.0.0.xxx 4446
Ne chyba opravdu neni u Vas. Omlouvame se ale byl docasne stazen kvuli upravam a dalsimu rozsireni. Budte tedy prosim trpelivi, specialitky typu zalman 7000 ci 6000 a dalsi vas neminou.
21.11.2003 12:04:48   0.0.0.xxx 4545
>IDE master harddisk nebo cdrom či jiné zařízení: /dev/hda
>IDE slave disk: /dev/hdb
>První SCSI disk: /dev/sda
>Druhý SCSI disk: /dev/sdb
>První SCSI CDROM: /dev/sr0
>První disketa: /dev/fd0
>První oddíl na IDE slave disku: /dev/hdb1

to si priam pyta opravu a doplnenie
/dev/hda je Primary master
/dev/hdb je Primary slave
/dev/hdc je Secondary master
/dev/hdd je Secondary slave
/etc/hde a dalej az po z su dalsie IDE disky - teda ak mate moznot pripojit ich viac napr. ATA+SATA (4+2 atd.) Pre uplnych neznalcov oba Primary su na rovnakom kabli, ktory je rozdielny od toho na ktorom su secondary vid. BIOS.

za druhe /dev/hda1,/dev/hda2, /dev/hda3 a /dev/hda4 su primarne partcie, takou je aj extended DOS a /dev/hda5 a dalsie su logicke particie, ktore su sucastou nejakej primary particie DOS/Win poznaju len jednu botovatalenu primary particiu a jednou exeted particiu vktorej su logicke particie- teda disky.
Cize ak mate vo WIN pre instalciou Linux-u C,D a E tak v Linux-e ich vidite pre prikaz pripajajuci do Linux-u -da sa nastvit aby pre niektore alebo vsetky disky zbehol pri starte Linux-u a byva to default- /dev/hda1, /dev/hda5 a /dev/hda6 a linux particie budu /dev/hda3 (/) a /dev/hda4 (swap) alebo a to zavisi od sposobu instalacie /dev/hda7(/) /dev/hda8(swap). Na to pozor. bez problemov mozete mat aj /dev/fd10 a viac ak mate v systeme dostatocny pocet FDD radicov a mechanik. A co sa tyka a CD-R/RW koli nim treba zapnut emulaciu IDE zariadenia ako SCSI, lebo Linux vie napalovat len na SCSI ale ak je IDE emulovane ako SCI tak ide napalovat a v madrake je link na emulovanu ako/dev/cdrom
Len tolko



apod.
21.11.2003 12:10:30   0.0.0.xxx 4544

;-) Autor je buh ;-)))))))

21.11.2003 12:37:43   0.0.0.xxx 4644
Co se týká IDE disků, tak vy i já to máme správně, já psal pouze příklady ne nějaký celistvý seznam a navíc, není daleko doba minilá, kdy v PC byl obvyklý pouze jeden IDE kanál neoznačoval se tedy jako primary...
U SATA už pravdu nemáte, protože SATA není IDE! V Linuxu je to pod SCSI (má to k němu mnohem blíže než k IDE). V PC mám Debian se SATA na VIA KT600 a je to tak :-)
21.11.2003 12:39:07   0.0.0.xxx 4747
Ale udelal. Pokud si poridite mandrake GPL set (na www.mandrake.cz) tak dostanete 4x CD a instalacni a uzivatelskou prirucku. V me prirucce pro GPL 9.1 je instalace rozepsana na 31 stranach formatu A5.
Prirucku lze rovnez stahnou z www.mandrake.cz v PDF formatu.
21.11.2003 12:44:02   0.0.0.xxx 4644
za upresnenie
21.11.2003 12:47:56   0.0.0.xxx 4445
Diky za info. Na toho Zalmana se opravdu moc tesim!!
21.11.2003 13:54:38   0.0.0.xxx 4645

Mám MB MSI K7N2 delra s Serial ATA řadičem s podporou RAID 0 nebo 1 pole Promise 20376, který me linux mandrake 9.1 nepoznal, dalo-li by se poradit jak nainstalovat, popř. kde najít ovladače pro linux atd.


Dík

21.11.2003 15:15:29   0.0.0.xxx 4545
Tak jsem si chtel nainstalovat Debiana a narazil jsem hned na zacatku. Proste nerozeznal muj S-ATA disk. Na diskusich jsem se docetl, ze jadro 2.6 uz ma nutne ovladace v sobe, ale co je na tom pravdy a kde takovou instalaci sezenu, to nevim. Mate s tim nekdo zkusenost?
21.11.2003 15:59:43   0.0.0.xxx 4746
nice, po přečtení sem se rozhodl zkusit mandrake linux nainstalovat. Jen jeden dotaz: existuje nějaký program jako náhrada za word, excel a acrobat reader? (pochopitelně aby byly pak všechny dokumenty kompatibilní), to je vlastně jediné co potřebuju aby mě v novém OS fungovalo. dík, zdar.
21.11.2003 18:02:59   0.0.0.xxx 4544
nemuzu rict ze by to fungovalo vzdy stoprocentne ale zkus OpenOffice, jako word samostatne treba Abiword a misto excelu Gnumeric
jinak nahrady za programy z woken treba zde:
http://www.abclinuxu.cz/clanky/ViewRelation?rid=14665
21.11.2003 18:04:10   0.0.0.xxx 4644
OpenOffice 1.0.2, KOffice 1.2.1
a acrobat rader je snad pri lin taky nebo ne?
21.11.2003 18:49:19   0.0.0.xxx 4745
Já mam HDD na SATA jako /dev/hde pod Slackem 9.1 :-)

Z.
21.11.2003 19:46:10   0.0.0.xxx 4645
Jako nahradu MS Office muzete pouzit OpenOffice.org 1.1, ktery dokaze i export do formatu PDF. Soubory PDF muzete prohlizet bud v Acrobat Readeru pro Linux nebo v xpdf, gv, ggv. Posledni dva zminene pracuji take s PostScriptem *.ps. Na obrazky pouzivam gqview na prohlizeni a na editaci gimp.

UncleFido
unclefido at seznam cz
22.11.2003 08:09:33   0.0.0.xxx 4647
DObry, ale podporuje mandrake 9.2 Ati9800?
22.11.2003 09:10:41   0.0.0.xxx 4646
Zajímavý dotaz, velmi častý u zákazníků, ale řekl bych, že špatně položený hned ve dvou rovinách:
1) Měl by jste se ptát na Linux ne na Mandrake :-)
2) Měl by jste se ptát, jesli ATI podporuje Linux a ne opačně :-)

Odpověď by pak byla jednoduchá:
http://www.ati.com/support/drivers/linux/radeon-linux.html?type=linux&prodType=graphic&prod=productsLINUXdriver&submit.x=10&submit.y= 13&submit=GO%21
22.11.2003 09:21:58   0.0.0.xxx 4646
Ano i to se může stát, ale podle vývojářů jádra je tohle obsolete, všechny ovladače SATA by měly skončit nakonec ve SCSI nebo je to modul, který je mimo běžné jádra (tzn. např. od výrobce, který jsi to udělal podle sebe). Nejspíš to je i váš případ?!,Promise má pro Linux podporu přímo na svém Webu. Zkuste pohledat tam...
22.11.2003 11:27:53   0.0.0.xxx 4646

Vzhledem k tomu ze jsem mene zkuseny az nezkuseny tak jsem nejdrive zkusil update jadra na 2.4.21-0.25mdk a nainstaloval jsem acpi, acpid a kacpi. Pri vypisu dmesg mi hlasi ACPI-1121 error: method execution fail (k tomu jsem na webu taky neco nasel, ale spis jen stejne dotazy, odpovedi zadne). Pomuze aplikace patche nebo musim pouzit nove jadro a nebo kompilovat? ten patch jsem nenasel, nasel jsem akorat email na A.Coxe a misto kde pracuje. :-( Poradite? Ja vim ze uzivatele linuxu musi vyuzivat hlavne google :-)) ale ten patch - zatim se nechytam (nenasel jsem ho). :-( diky

22.11.2003 13:22:59   0.0.0.xxx 4346
predpokladam, ze SATA radic bezi v legacy modu
22.11.2003 14:40:37   0.0.0.xxx 4645
Super clanek. Prosim autora aby to hodil do jednoho archivu.
22.11.2003 17:16:37   0.0.0.xxx 4449
Tento článek dokazuje, že pro běžné uživatele není Linux nic jiného než nacházení a řešení(v horších případech i hledání) problémů. To, co je u Windows zcela samozřejmé, o tom lze napsat takto dlouhý článek. Krom toho si nejsem tak docela jistý, jestli bude čzenáře pctuningu takový článek zajímat...., ale to je věc názoru.
22.11.2003 17:33:30   0.0.0.xxx 4744
Zdravím autora a všechny diskutující, nedávno (po uvedení článku o distribucích linuxu) jsem si stáhnul z netu distribuci Madrake Linux 9.2. (Taky diky tomu, ze jsem se stal cerstvym majitelem pripojeni 512/128 od jedne kabelovky). Instalace probehla v pohode v podstate podle tohoto navodu. Mam 17" monitor Adi (zvlada 1280x960 @85Hz) a GK NV GF4. Detekce karty v pohode, monitor jsem musel nastavit manualne. No a ted k problemu: Nevim jak nastavit refresh rate. Pri 1024x768 to jede spravne na 85Hz, ale kdyz zvysim rozliseni, klesne frkvence. Kdyz nastavim vlastni typ monitoru - ktery zvlada od 85Hz do 100Hz, tak pri 1280 x 960 sice jedu na 85Hz ale jedna se o 1024x768 a okolo je virtuální plocha - prostě nevidím celou polochu najednou. Nevite nekdo jak to spravne nastavit? Predem dik za radu, pripadne budu rad, kdyz se rady tohoto typu budou vyskytovat v daslich clancich.

Dale jsem mel problem nainstalovat nejnovejsi Mozillu (1.5) - no proste se zatim v Linuxu moc neorientuju. A taky jsem si vsimnul ze nvidia vydala ovladace pro linux, tak jsem je stahnul, ale taky se me je nedari nainstalovat.

Takze se tesim na dalsi diskuzi a na dalsi clanky o teto problematice.

Linux RULEZZZ

22.11.2003 19:34:44   0.0.0.xxx 4645
prosím redakci PCT - věnujte se jen hardware.Já linux nechci.Pro toho kdo o něm číst chce at jde na stránky specializované na tučnáka.thx
22.11.2003 20:18:38   0.0.0.xxx 4646
Takto nečti! Díky PCTuningu se spousta lidí dozví užitečný informace o Linuxu, který by jinak museli dlouho a pracně hledat na různejch, třeba i anglickejch serverech.

PCTUNING RULEZZZ, LINUX RULEZZZ
22.11.2003 20:37:04   0.0.0.xxx 4847
Omyl. Tento článek dokazuje, že Linux lze na rozdíl od Windows libovolně měnit, nastavovat a upravovat a dává uživateli téměř absolutní svobodu. Což je besporu velká výhoda, kterou zřejmě vy nejste schopen docenit.

Co se woken týček, tak instalaxe XP je nepoměrně složitější (např. je tam nepochopitelný dialog, který vyzívá k zadání jakého si čísla...) ve srovnání s instalací Mandrake 9.2. To je moje aktuální zkušenost.

Rency
22.11.2003 20:40:00   0.0.0.xxx 4444
P.S.: Nechme hodnotit čtenáře, zda je článek zaujal. Na svůj názor máte zajisté právo, nicméně zatím to spíš vypadá, že se článek setkává s velkým ohlasem a nadšením.
22.11.2003 22:04:23   0.0.0.xxx 4444
Instalace Linuxu je slozitejsi, znacne neintuitivni a vyzaduje pomerne jasnou znalost toho co delam. Nicmene problem neni v tom, ze by byl Linux spatny, Linux proste pro desktop pro lidi jen matne tusici ktera bije, narozdil od windopws neni vhodny (prototze vyzaduje vetsi obecne znalosti o PC). Doufam ze tenhle serial neumre na par pomerne zakladnich vecech okolo instalace, cekal bych neco o instalaci ruznych programu, jejich kompilovani, kompilovani noveho jadra, prikompilovavani ruznych ovladacu a dalsich ficurek atd. To je tema malo probirane z uzivatelskeho hlediska a casto preskakovane.
22.11.2003 23:38:58   0.0.0.xxx 4543
Článek se mi líbil, ale do konce jsem ho nedočetl. Spíš by stálo za to vysvětlit na začátku, že práce s Linuxem je jiná než s Win, co to jsou balíčky, moduly... (nebýt na Installfestu, tak se to nikdy nedozvím).
Můj pokus o instalaci Linuxu krachnul na IDE RAID řadiči HPT 372. Mandrake 9.2 (jinou distribuci jsem zatím nezkoušel) mi rozbil RAID0, ani JBOD se mu nelíbil. Takže to asi skončí instalací na /hda a až se do toho trochu víc dostanu, zkompiluju si jádro s příslušnými ovladači a spustím z RAID
23.11.2003 12:11:22   0.0.0.xxx 4346
Jsem blbec, hledam vsude mozne ac4, ale na www.kernel.org jsem se nepodival! :-))
23.11.2003 12:50:21   0.0.0.xxx 4445
zkus se podivat do /etc/X11/XF86Config-4

a najdes tam neco podobneho jako tam mam ja:

Section "Monitor"
Identifier "Generic Monitor"
HorizSync 30-70
VertRefresh 50-160
Option "DPMS"
EndSection

enjoy
23.11.2003 14:04:51   0.0.0.xxx 4444
Obecně platí, že instalace většiny distribucí Linuxu je složitější. Ale zkusil jste si někdy instalovat Mandrake Linux 9.2? Pokud vyberete grafické prostředí a nemáte nějaké nestandartní nároky, pak si troufám říci, že instalace tohoto je skutečně jednodušší, než instalace woken. V tomhle směru skládám velkou distribuci Mandrake velkou poklonu!
23.11.2003 15:35:11   0.0.0.xxx 4545
Server Error in '/' Application.
--------------------------------------------------------------------------------

Input string was not in a correct format.
Description: An unhandled exception occurred during the execution of the current web request. Please review the stack trace for more information about the error and where it originated in the code.

Exception Details: System.FormatException: Input string was not in a correct format.

Source Error:

An unhandled exception was generated during the execution of the current web request. Information regarding the origin and location of the exception can be identified using the exception stack trace below.

Stack Trace:


[FormatException: Input string was not in a correct format.]
System.Number.ParseInt32(String s, NumberStyles style, NumberFormatInfo info) +0
Media.MSystem.Controls.Adapters.RelatedArticleDataAdapter.FillNewest(RelatedArticlesList& pRelatedArticlesList) +1600
Media.MSystem.Controls.ShowArticle.Render(HtmlTextWriter output) +2686
System.Web.UI.Control.RenderControl(HtmlTextWriter writer) +243
System.Web.UI.Control.RenderChildren(HtmlTextWriter writer) +72
System.Web.UI.Control.Render(HtmlTextWriter writer) +7
Media.ModulesControls.ShowArticle.Render(HtmlTextWriter output) +4
System.Web.UI.Control.RenderControl(HtmlTextWriter writer) +243
System.Web.UI.Control.RenderChildren(HtmlTextWriter writer) +72
System.Web.UI.Control.Render(HtmlTextWriter writer) +7
Media.MSystem.Controls.clsCachedModuleControl.Render(HtmlTextWriter output) +115
System.Web.UI.Control.RenderControl(HtmlTextWriter writer) +243
System.Web.UI.Control.RenderChildren(HtmlTextWriter writer) +72
System.Web.UI.HtmlControls.HtmlContainerControl.Render(HtmlTextWriter writer) +29
System.Web.UI.Control.RenderControl(HtmlTextWriter writer) +243
System.Web.UI.Control.RenderChildren(HtmlTextWriter writer) +72
System.Web.UI.HtmlControls.HtmlForm.RenderChildren(HtmlTextWriter writer) +44
System.Web.UI.HtmlControls.HtmlForm.Render(HtmlTextWriter output) +262
System.Web.UI.Control.RenderControl(HtmlTextWriter writer) +243
System.Web.UI.Control.RenderChildren(HtmlTextWriter writer) +72
System.Web.UI.Control.Render(HtmlTextWriter writer) +7
System.Web.UI.Control.RenderControl(HtmlTextWriter writer) +243
System.Web.UI.Page.ProcessRequestMain() +1929




--------------------------------------------------------------------------------
Version Information: Microsoft .NET Framework Version:1.1.4322.573; ASP.NET Version:1.1.4322.573
23.11.2003 16:04:24   0.0.0.xxx 4444
Pro přepínání rozlišení zkus použít utilitu "xrandr".
23.11.2003 17:33:46   0.0.0.xxx 4545
Asi si este malo pracoval s windows. Aj tam je totiz mnoho nevysvetlitelnych veci, napr. taky bezny: preco sa bezny uzivatel nemoze prihlasit na terminalovy server, ked je tam nadefinovany? To, co je pre linux google, to je pre windows knowledge base na microsofte. A nemysli si, ze je tam toho malo. Vzdy s kazdym OS budu problemy a niektore aj docasne nevyriesitelne. Ci je to M$, alebo Linux.
Inac MS sux.

P.S. co mam robit, aby mi tuxracer bezal na GF4Ti viac ako 1FPS? Na radkovi slape v poho.
23.11.2003 19:10:44   0.0.0.xxx 4444
Mam problem,... mam Mandrake 9.1 a u nas na LAN sdilime internet pres Kerio WinRoute Lite(pro nastaveni klientskeho pocitace staci nastavit Branu a DNS server, neni potreba proxy...).
Koukal jsem i na stranky keria a tam pisou, ze na klientskem pocitaci muze byt (mimojine) Linux.
Jenze kdyz v Mandraku pomoci pruvodce nastavim Branu(192.1681.X) a DNS(192.1681.X), tak Linux ignoruje moje nastaveni a u DNS nastavi

127.0.0.1

... coz mi vubec nevyhovuje.... nevite nekdo jak to obejit? nastavit primo nekde v souboru atd. ????

Dik moc za snahu.... GooS.
23.11.2003 19:38:42   0.0.0.xxx 4445
Kde sehnat ovladace k:

1) Hercules Gamesurround Fortissimo II (Cirrus Logic SoundFusion CS4624)

... hraje mi to totiz pouze streo a quadro...

2} AOC 9Glr+ ... na stndardnim ovladaci ma malo Hz ... Ve Win zvlada vic....

Dik...

Obecne by se hodilo, kdyby jste do dalsiho clanku uvedli linky na nejake servery, ktere se zabyvaji tematokou ovladacu pro linux a maji i pestrou sekci DOWNLOAD....

GooS
24.11.2003 06:15:23   0.0.0.xxx 4445
ATA Raid, casty problem, jak na to? treba HighPoint 370 na Mandraku 9.1 ?
24.11.2003 08:10:48   0.0.0.xxx 4546
Ano, dodnes jsem nevyřešil problém, kdy se mi DB server (běžící jako služba) nemohl přihlásit jako služba (jiná než local service, kvůli zabezpečení db souborů), i když jsem to povolil u uživatele a zrušil jsem zákaz takových loginů v bezpečnostní politice. Přesněji...fungovalo to nejdříve občas a pak už vůbec ne. Teď už mne to netrápí, protože tentýž DB server pracuje v Linuxu naprosto v pohodě

A zkusil jste už drivery od nVidie?
24.11.2003 09:10:38   0.0.0.xxx 4646
Chybi vam tam jedna tecka 192.168.1.X, co se tyce toho DNS, tak to se
nastavuje v souboru /etc/resolv.conf (direktiva nameserver).
Je ale mozne, ze na vasem linuxu(IP 127.0.0.1) bezi DNS server, ktery
forwarduje DNS requesty na jiny DNS server, v tom pripade hledejte jestli bezi proces
named a co mate v /etc/bind.. /etc/named.. nebo tak nejak.
Ivan
24.11.2003 09:54:13   0.0.0.xxx 4645
Znacne rozsirena prirucka pro Mandrake 9.2 je k dispozici na adrese: ftp//:mandrake.contactel.cz/people/bibri/doc/manual-mdk-92.pdf.bz2

Pri objednavce na www.mandrake.cz ji stejne jako u verze 9.1 dostanete i v tistene podobe.
24.11.2003 09:57:27   0.0.0.xxx 4445
Reseni je stejne jako vzdy - hledejte ovladace u vyrobce.
24.11.2003 12:42:26   0.0.0.xxx 4644
az pujdem trochu hloubeji utrobami linuxu a hlavne jeho tuningem , srovnavani vykonu ruznych HW a SW konfiguraci.. a vubec, proc se vsechny (vetsina) recenze na pctuning vztahuji na win programy. Je jasne, ze nejrozsirenejsi obecne zatezove testery jsou na platforme win, ale treba Quake jede taky v linuxu, a tady by mne zajimalo, dzali a kolik fps se da usetrit pouzitim dobre odladeneho linuxoveho systemu??
dekuji
24.11.2003 14:10:07   0.0.0.xxx 4544
Zdares, mam na HPT370 RedHat9 a uplne vpohode. Jen me desne SERE, ze ackoliv to ma byt RAID 0, 1, nema nikde v biosu moznost to pole nadefinovat a vytvorit, potreboval jsem na server s C400 mirror dvou disku a musel jsem to udelat pri instalaci softwarove, coz me zrovna dvakrat netesi...

HPT37X tedy na Linuxu bezi, me to RedHat nasel fpoho, Mandrake nevim.

Ten HPT37x je jen PSEUDO RAID, nebo existuje nejaky novejsi bios, nez sjem ja sehnal? Mam ho v Abitu BE6-II (asi to neni 2.0, ale 1.3, nejsem si tim jisty)
24.11.2003 14:18:44   0.0.0.xxx 4544
Pěkný dotaz, připojuju se k dotazu!
24.11.2003 14:25:12   0.0.0.xxx 4444
Presne tak. Doufam ze se tu objevi neco o kopilaci, instalaci programu, ovladacu atd.. Taky bych docela uvital samostatny clanek o Xech.
24.11.2003 15:53:54   0.0.0.xxx 4545
No SATA disky jsou videt jako /dev/sda az od kernelu 2.4.0-test9 a predtim byly jen jako /dev/hde. V rade 2.4 predpokladam ze jsou stale jako /dev/hde
24.11.2003 16:05:54   0.0.0.xxx 4446
Je velmi prijemne, ze autor pripojil soubor se seznamem balicku potrebnych pro instalaci Xek, ale jak k nemu dosel? Pokud ho totiz nebudu mit u sebe a chtel bych presto Xka rozchodit nevim nevim, jestli si vse clovek zapamatuje.

Dekuji Stepan
25.11.2003 09:03:06   0.0.0.xxx 4847
Jak jsem k němu došel ? Jelikož vím, co asi tak člověk potřebuje, dovolil jsem si to nainstalovat a pak jen podobně jako se nastavují balíky (dpkg --set-selections) vyrobil soubor se seznamem, existuje totiž i opačný postup, z již nainstalovaného systému získat seznam instalovaných balíčků (dpkg --get-selections). Takhle se např. dají jednoduše udržovat "synchonizované" PC v učebně apod.
25.11.2003 09:06:16   0.0.0.xxx 4547
Asi jste myslel 2.6.0 ne 2.4.0. Já mám Debiana na SATA disku a vidí ho jako /dev/sda a přitom mám jádro 2.4.22-ac4. SATA prostě postupně bude viditelné jako SCSI. Značení hdX je obsolete.
1.12.2003 13:13:41   0.0.0.xxx 4645
cekam na pokracovani
2.12.2003 10:53:10   0.0.0.xxx 4644
jestli nekdo chce zacit s Linuxem, at si stahne knoppix.
www.knopper.net/knoppix
Je to boot CD a nemusi se to instalovat na HD, bezi to z CD.
Umi to pekne deteknout HW (i pro notebooky).
24.12.2003 22:35:22   0.0.0.xxx 4646
kterej skoncil plkanim o nicem. Veci ktery by skutecne nekoho zaji,ali (jak uz jsem psal vyse, kompilace noveho jadra, kompilace programu, ovladacu etc.) zase na nule a zbyva tu clanek plny obecnych veci o instalaci, celkem bez navaznosti na dalsi , bez vyznamu.
27.12.2003 08:25:54   0.0.0.xxx 4645
Moc pěkný článek.
Ještě by to chtělo aspoň rozepsat-jak správně nakompilovat jádro.
Dík
-HC
31.1.2004 07:30:30   0.0.0.xxx 4644
mam pocit, ze je to vecnost, co tento clanek vysel a marne cekam na jeho pokracovani. Doufam, ze jsem to s titulkem neprehnal, a na dukaz pratelske atmosfery preji autorovi hodne zdravi!
1.2.2004 20:17:38   0.0.0.xxx 4547
Mám problém s bootem MDK 9.2 - napoprvé chodil bezva,teď po novém rozdělení disku (stejné jako předtím-4 oddíli : NTFS,FAT32,Linux native,Swap)jak lilo tak grub místo bootu vypíší L 99 99 ...(5 řádek) a nic.Když sem tam měl lilo, zfdiskoval jsem mbr a zkusil linux přeinstalovat - a najednou mi to bootuje do win XP - lilo obnovilo svoji zalohu, ale proč mi to pořád nejde?
27.2.2004 18:06:50   0.0.0.xxx 4647
Mam graficku radeon 9200 a pri instalacii MAndreke8.2 linuxu som si zvolil ovladac RADEON. Po restarte nenabehne graficke prostredie. Co mam robit? Startx neide. Startgnome alebo start kde napise chybu z dispejom.Som uplny zaciatocnik, prosim pomezte.
27.2.2004 19:07:56   0.0.0.xxx 4446
Skvělý. Linux mi běží ale jak dál. Potřebuju rozchodit modem, zvukovku, 3D, palidlo a tiskárnu přes USB. Tak se těším na pokračování....
22.8.2005 14:42:42   85.71.4.xxx 4646
Nevím který linux ti běží, lae v Mandrake mě příde rozchozování hardwaru jednoduché. Stačí se podínat do Nastavení tohoto počítače.
27.11.2005 12:56:17   84.242.95.xxx 4243
- Neví někdo, zda existuje linuxový ovladač pro zvukovku ES1869. Mám takový malinký, šikovný a tichý PC s touhle integrovanou zvukovkou a už žádnou volnou pozici, do které bych mohl strčit něco jiného, podporovaného ve výše uvedené distribuci Mandrake. Nebo - je nějaké jiné řešení?
- Jo, a taky jsem nepřišel na to, jak zprovoznit sdílení připojení k internetu pomocí LAN, případně jak se ho po neúspěšném pokusu o zprovoznění zase zbavit, aby mi internet fungoval alespoň nějak. :o)

Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz

2 čtenáři navrhli autorovi prémii: 1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.