Vistalizace 5: nastavení sítě, UAC a další... | Kapitola 2
Seznam kapitol
Zatímco intenzivně pracujeme na recenzi nových HD Radeonů 38xx (karty dorazily teprve včera, recenzi přineseme dnes podvečer), pro zkrácení čekání Vám přinášíme další díl Vistalizace. Po dvou článcích na téma nastavení a optimalizace Windows Vista přichází poslední díl "první série". Dnes jsme se proto podívali na přání čtenářů, kteří předchozí články komentovali. Pod lupou si prohlédneme síťování a mechanismus zabezpečení UAC.
První zajímavější věc je Vlastní nastavení sítě, jedná se ale spíše o vlastnosti síťového připojení. Potěšující možností je přejmenování síťového připojení (hodí se například pokud jste připojeni do více bezdrátových sítí), ale toto šlo i ve Windows XP přejmenováním připojení v ovládacím panelu Síťová připojení. Obecně, pokud máte více síťových karet, a tedy více připojení, je dobré tyto připojení přejmenovat - "připojení k místní síti 2" není úplně nejšťastnější.
Veřejné nebo privátní?
Můžete také nastavit své umístění v síti - Veřejné nebo privátní. Teoreticky jsou to dva profily pro připojení k internetu - veřejné například pro hotspoty na letištích, v restauracích nebo internetových kavárnách, které disponují přímým připojením k internetu, a privátní pro domácí nebo podnikovou síť, u které se počítá s nějakým zabezpečovacím mechanismem typu hardwarový firewall.
V praxi je nastavení Veřejné restriktivnější. Windows firewall je zapnut (pokud jste jej nezakázali), procházení sítě je vypnuto, veškeré sdílení souborů, tiskáren a médií je také vypnuto. V případě Privátního připojení bude povoleno procházení sítě. Jednotlivé nastavení se pak objeví ve spodní části Centra, kde je můžete dodatečně změnit.
Bohužel, toto je řešeno dle mého názoru naprosto diletantsky, prakticky vše funguje pouze ve spolupráci se zapnutým Windows firewallem, a pokud jej deaktivujete a používáte řešení třetí strany, nejenže si vše musíte nastavit sami, ale tyto ukazatele v Centru sítí a zabezpečení naprosto ztratí svůj význam a budou ukazovat nesmysly. Toto vše tedy nějak funguje jen a pouze za předpokladu, že využíváte integrovaný Windows firewall - nemyslím si, že by šlo o kdovíjak dobré řešení bezpečnosti, spíše naopak je to dost zmatené.
Navíc mezi oběma profily prakticky není rozdíl, pokud vysloveně nepotřebujete procházet okolní počítače, jsou oba stejné, takže je pro domácí PC nakonec jedno, který si vyberete. Pro úplnost existuje ještě třetí profil pro doménu, jejíž nastavení se přebírá z Active Directory, takže tohle vás také trápit nemusí.
Sdílení obsahu
Co se týče jednotlivých typů sdílení, teoreticky to funguje následovně:
- Zjištění sítě - funkce umožňující zobrazit další počítače v síti, a naopak také umožňuje vidět tento počítač z ostatních. Osobně si myslím, že toto není nejšťastnější řešení, lepší by bylo obě funkce oddělit (stejně jako u pingu je dobré moci pingnout ostatní, ale zakázat ostatním pingovat vás). Nicméně už to, že lze zjištění sítě vypnout takto jednoduše, je pokrokem proti Windows XP, kde bylo nutno použít utilitu třetí strany.
- Sdílení souborů - staré známé sdílení souborů a tiskáren, nic víc, nic míň. Pokud máte nějakou složku nebo tiskárnu sdílenou, ostatní ji mohou vidět a použít. Pro jeho zapnutí nebo vypnutí musíte zapnout Windows firewall, což je dost absurdní.
- Sdílení veřejné složky - možná užitečná věc, v systému existuje složka určená pro sdílení obsahu s ostatními uživateli počítače nebo dalšími počítači v síti, cokoli v ní je, je sdíleno pro všechny okolo (samozřejmě to lze poněkud přiškrtit zaheslováním). Ve výchozím nastavení se jedná o složku users\Public, chová se tedy podobně jako další uživatelský profil. Pro své nastavení nevyžaduje Windows firewall.
- Sdílení tiskárny - přesně jsem nepochopil vztah ke Sdílení souborů, vzhledem k tomu že i to umožňuje sdílet tiskárnu. Zdá se, že toto je jen možnost explicitně zakázat sdílenou tiskárnu, ale stále sdílet soubory. Pokud se nemýlím, opět nechápu proč tyto služby nebyly jednoduše odděleny. Pro své nastavení taktéž nevyžaduje Windows firewall.
- Sdílení chráněné heslem - umožňuje zaheslování sdíleného obsahu při využítí některé z výše uvedených možností sdílení. Doporučuji zapnout, zejména v síti s více počítači mi nezní úplně dobře možnost anonymního přístupu kýmkoli.
- Sdílení médií - nabízí možnost sdílet multimédia prostřednictvím Windows Media Playeru, tedy jeho knihovny médií. Detailní popis požadavků a nastavení nabízí web Microsoftu, my se zde omezíme na konstatování - pokud chcete něco sdílet přes WMP, toto je funkce pro vás. Abych zabránil zmatení - toto samozřejmě nemá nic společného se sdílením přes P2P sítě, jedná se o proprietální funkci Windows Media Playeru.
Připojení k síti
Připojení k síti probíhá víceméně automaticky. Systém, pokud najde nějakou síť, hned nabídne možnost připojení. Funkčnost je stejná jako u Windows XP, existují předpřipravené profily pro připojení (modem, pevná linka, atd.), ze kterých si vyberete. Stejně jako dříve fungují i bezdrátové sítě, jen je vše integrováno v jednom, a ne jako "dodatek navíc".
Zbývá levé menu Centra. V duchu filozofie Windows nabízí často používané úkoly, a po přečtení předchozího textu mohu jen konstatovat, že v drtivé většině případů použití Centra jej prostě zapnete, a hned klikáte na odkazy vlevo, samotné Centrum je použitelné asi podobně jako Centrum zabezpečení - jen ukazuje něco, co nakonec ani nikoho nezajímá. Je to škoda, dovedl bych si představit toto menu koncipované zcela jinak, s možností vypínat a zapínat přímo jednotlivé služby týkající se sítě, a skutečně tak nastavovat síť, pokud jste pokročilý uživatel a využíváte zabezpečení (tedy firewall) třetí strany, je vám toto Centrum naprosto k ničemu.
V samotném levém menu najdete položku Spravovat síťová připojení, což je z celého Centra to nejpodstatnější. Jedná se o starý ovládací panel Síťová připojení z Windows XP, kde lze vše jednoduše nastavit, a hlavně nic není vázáno na Windows firewall a podobné zhůvěřilosti.
Centrum nabízí také diagnostiku připojení, v praxi ale toto je naprosto k ničemu, pokud chcete spolehlivě zjistit, stejně musíte sítím rozumět, tato vestavěná diagnostika rozhodně spolehlivá není a obvykle hlásí jako problém něco, co se skutečným problémem naprosto vůbec nesouvisí.
Kolem a kolem, Centrum sítí a zabezpečení není žádná převratná novinka. Vypadá složitě, ale v zásadě neumí vůbec nic nového. Kromě integrace bezdrátových připojení a mapy sítě nenabízí vlastně nic opravdu užitečného, a při jakémkoli nastavování sítí je rychlejší a efektivnější přejít rovnou na síťová připojení.
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
