Takhle to nechceme, Microsofte!
autor: Michal Rybka , publikováno 18.9.2015
Takhle to nechceme, Microsofte!

O Microsoftu se říká, že v každé iteraci svého softwaru vyřeší problémy z minulosti a zavede některé problémy úplně nové. Windows 10 vyřešily většinu problémů „osmiček“, ale přinesly nový a opravdu nevítaný faktor: Obavy ze ztráty soukromí. Tak o to jsme opravdu nežádali!


Velmi zajímavou debatu o jemných a subtilních rozdílech mezi evropskou a americkou ochranou dat přinesl server Aeronet. Věrohodnost informací z tohoto serveru je často zpochybňována, protože je údajně napojen na ruskou propagandu, a i řada tvrzení v tomto článku už je vyvrácená, nicméně i tak stojí za přečtení. Vysvětluje totiž, že zatímco v Evropě je nelegální i pouhý sběr metadat, v Americe tomu tak není. A to představuje problém hlavně do budoucnosti.

Explicitně bych si dovolil citovat tuto zajímavou pasáž:

„Americké autorské právo rozlišuje tři stupně nakládání s daty. Sběr dat (collect), použití dat (use) a poskytnutí dat někomu dalšímu (disclose). Sbírat data může v USA kdokoliv, používat je můžou jen subjekty, které k tomu získají souhlas majitele dat a poskytovat data někomu jinému musí každý, kdo je o to požádán americkým soudem anebo i tajnými službami na základě speciálního instrumentu anebo k tomu dostane souhlas majitele dat. Pokud majitel dat udělí předem souhlas s „disclose“, může ten, kdo data sbírá, je poskytnout komukoliv a kdykoliv, bez soudního či jiného příkazu. Uživatelé Windows 10 takové svolení automaticky Microsoftu udělují. Pokud někdo třetí požádá za pár let o vaše fotografie nebo vzorky hlasu, Microsoft mu je může vydat bez vašeho dalšího souhlasu, protože jeden souhlas už jste Microsoftu dali, odsouhlasením EULA při instalaci Windows 10.“

Ano, zvykli jsme si na to, že si dodavatelů softwaru luxují data, jak jim jest libo. Dělá to kde kdo a prakticky žádný uživatel si na to nestěžuje. Ale není to dobře a automatické reportování a automatický sběr dat by měl jít jednoduše vypnout. Kdo chce, ať svoje aktivity sdílí. Kdo nechce, ať to může zablokovat.

Anebo jinak: Měli bychom mít možnost zajistit si soukromí alespoň u placených verzí tak základního softwaru, jako je operační systém. Ano, když někdo používá software zadarmo, je celkem pochopitelné, že se stane tak trochu betatesterem a poskytovatelem dat. Jenomže pro řadu uživatelů – a to hlavně korporátních – je vcelku nepřijatelná představa, že se nějaká data mohla dostat ven. A to ať už jde o hesla, seznam často používaných aplikací anebo názvy zpracovávaných dokumentů. Ten, kdo počítač využívá pro seriózní práci, velmi pravděpodobně nechce být trenérem Cortany a nechce se nechat profilovat pro reklamní účely. A nechce se s nikým cizím dělit o informace, na čem zrovna pracuje.

Tak proč nenabídnout placenou verzi, která má telemetrii a sběr dat vypnutý? Proč nenabídnout placený upgrade, který garantuje soukromí? Kdo chce upgrade zdarma, ať ho má zdarma se sběrem dat, kdo chce zaplatit za soukromí, ať má soukromí. Dovedu si představit řadu odvětví, kde je používání systémů, které sbírají data v takovém rozsahu, naprosto nepředstavitelné. Finance, energetika, zdravotnictví, vláda, armáda, bezpečnost, výzkum... V těchto odvětvích je nejen nepřijatelné, aby používali počítače s takovým nastavením nesoukromí, jako dostanou v defaultu Windows 10, ale aby z nich tekla jakákoliv data ke třetím stranám.



 
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
407 čtenářů navrhlo autorovi prémii: 169.1Kč Prémie tohoto článku jsou již uzavřené, děkujeme za váš zájem.
Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie.