RAM disk - operační paměť nebo pevný disk? | Kapitola 5
Seznam kapitol
Určitě jste o RAM disku už někdy slyšeli. Hodně populární býval v době DOSů, který dokázal využít jen 640KB RAM a tehdejší počítače mívaly i 1MB RAM. V poslední době se tato technologie stává opět populární s tím, jak závratně klesají ceny DDR2 operačních pamětí. Že nevíte, co to je a k čemu je to dobré? Po přečtení článku pochopíte a třeba vás i přesvědčím, že RAM disk už na vás čeká...
Využití - instalace s nejčastěji používanými programy
Používáte často aplikaci, která se poměrně dlouho spouští a přitom nezabírá tolik místa? Co třeba si ji umístit na RAM disk, který se bude spouštět společně se startem počítače. Typickým příkladem mohou být Open Office 2.0, které svou spouštěcí dobou nudí kde koho. Na druhou stranu má to i jisté nevýhody. Tou první je bezesporu velký nárok na kapacitu. Přece jenom takovéto programy většinou už mají stovky MB a vaše RAM není neomezená. Stejně tak je nutné tyto programy do RAM někdy nahrát, což se bude nejspíše dít ve formě načtení image při startu počítače, takže minimálně jednou čekat budete tak jako tak.
edit Vašek Vlček: Pokud vám ale leží v šuplíku nepoužívaný flash disk, co ho takhle zapojit do práce? Stačí když má jenom trošku rychlejší čtení (15-20MB/s) a bude pro často používané programy úplně perfektní. Ani nový vaší kapsu nijak nezatíží, 2GB pod dvě stovky a máte slušnou šanci, že bude i solidně rychlý - pokud vám tedy výrobce nepodstrčí nějaký ten historický ležák. Pro start programů nemusí být úplně jak blesk, podstatné je hlavně to, že má nulové seeky a také nezatíží hlavní systémový disk. Můžete si tak v podstatě pro jakýkoliv operační systém udělat něco jako ReadyBoost z Windows Vista. Výhodou je, že si sami můžete přesně vybrat aplikace pro rychlé spouštění, navíc při kapacitě okolo gigabajtu či dvou už se nemusíte nějak moc omezovat. Nejčastěji používané aplikace jako je filemanager (FAR či TotalCommander), prohlížeč obrázků (ACDSee), archivovač (WinRAR, 7zip), internetový prohlížeč, ofis a ještě pár dalších bude startovat citelně rychleji. Zvlášť když flashdisk zformátujete jako NTFS a nastavíte kompresi dat. Navíc jako NTFS oddíl ho můžete připojit jako adresář na již existujícím disku, stačí jenom v Disk Manageru odstranit přidělené písmenko a naopak zvolit připojení do prázdného NTFS adresáře. Tak si můžete jednoduše vytvořit "speciální" složku třeba v Program Files a do ní ukládata potřebná data. Jedinou nevýhodou je zabraný USB konektor a pokud nepoužijete připojení do NTFS složky i další písmenko v systému - to není zas tak špatná výměna za solidní urychlení práce a navíc bez nároků na operační paměť.
Využití - co třeba temp?
Na velikost tempu dávejte při použití RAM disku dobrý pozor
Dočasné soubory nevytváří pouze internetové prohlížeče, ale i spousta ostatních programů. Opět lze jejich běh částečně zrychlit tím, že během své práce nebudou dočasné soubory ukládat na disk, ale do operační paměti. Aby toto v praxi fungovalo, stačí přednastavit systémovou proměnou TEMP a většina solidně napsaných programů začne používat RAM disk bez problémů. Příslušné nastavení najdete ve vlastnostech tohoto počítače (My Computer Properties) > kde v nastavení výkonu (Performance Settings) najdete systémové proměnné (Environment Settings) a tam jsou TMP a TEMP. Stačí změnit příslušnou cestu a voilá, máte nový TEMP na RAMdisku. Není třeba ho zálohovat na pevný disk, naopak je praktické že po každém restartu se dočasné úložiště promaže. Normálně tam programy nechávají solidní bordel a adresář časem pěkně bobtná.
Opět ale platí pozor na velikost. Například WinRaru můžete znatelně pomoci (zrychlení o řádově desítky procent), ale jakmile budete rozbalovat několik GB velký soubor, máte problém. Otestujte a sami uvidíte.
Využití - tentokrát obecně
Obecně řečeno, RAM disk je přímo ideální místo pro stránkovací soubor. Z klasického pevného disku probíhá čtení sekvenčně, aby disk přečetl nějaká data, vždy musí přemístit hlavičku na správné místo. Tento mechanismus je ve své podstatě velmi zdlouhavý. Navíc, pokud současně s čtením stránkovacího souboru z disku čtou další programy, systém se zahltí a čeká na provedení
všech I/O operací. RAM disk tento problém elegantně řeší. Odlehčuje pevnému disku, se kterým nadále pracují pouze aplikace. Stránkovací soubor je v operační paměti (ovšem transparentně, systém o tom neví), ze které probíhá čtení téměř instantně.
Další výhody RAM disku se projeví teprve při opuštění omezení 32-bitové architektury. Na 64-bitovém systému je rázem k dispozici neomezené množství paměti. V duchu reklamy jednoho mobilního operátora sice "neomezeně" znamená nějakých 8GB kvůli současným možnostem hardwaru, ale i to je proti 3GB na 32-bitovém systému velký pokrok. Na RAM disk se dá umístit leccos, například pro práci s videem je přímo ideální. Už abychom tu měli 4GB moduly RAM;
poslední generace čipsetů již počítá s kapacitou 16GB (4x4GB), ale 4GB moduly jsou zatím v nedohlednu.
Nevýhodou RAM disku je pouze dočasný zápis dat. V momentě, kdy vypnete systém, data na RAM disku se ztratí. Tvůrci RAM disků tento problém řeší jednoduše - při každém zápisu dat na RAM disk se jeho obsah může "zálohovat" na pevný disk, a při opětovném spuštění systému se vše nahraje zpět.
Swapovací soubor ano či ne?
schéma virtuální paměti bez použití RAM disku, swapovací soubor je na HDD a je při zaplnění RAM brzdou
Při přípravě tohoto článku jsme poměrně dlouhou dobu vášnivě diskutovali s Vaškem Vlčkem nad tématem swapovacího prostoru na disku. Má smysl, když máte dost RAM nebo ne? Výhody přesunutí swapu do RAM disku jsou jasné. 32-bit programy nedokážou využívat více jak 2GB RAM, některé počítačové hry běží lépe a podobně. Vašek ale argumentoval tím, že když swap úplně zakáže, tak se mu na disk stejně nebude nic zapisovat a programy budou používat jen RAM.
Na jednu stranu má samozřejmě pravdu. Na disk se opravdu nebude téměř zapisovat, ale přichází i o výše uvedené výhody (kterých dle mého mínění není málo). Stejně tak některé programy swapovací soubor vyžadují pro svůj běh. Není jih mnoho, ale existují a i samotný Microsoft vypínání swapu v žádném případě nedoporučuje. Takže jaká je odpověď?
Na tu se nedokáže téměř nikdo shodnout (opravdu světově, viz různá zahraniční fóra). Jedna skupina lidí tvrdí, že smysl nemá a lze bez něj fungovat daleko lépe. Já razím teorii, že je lepší používat RAM disk a přesunout tam swapovací soubor. Volba je však v tomto případě na vás.
//Vašek Vlček Už týden mi běží Windows Vista 64 na 4GB paměti bez jakehokoliv swapfile a je to úplně v pohodě, nic nestávkuje a naopak funguje jak má. Zatím se mi ještě nepodařilo spustit tolik aplikací, aby mě systém hlásil nějaké problémy. Naopak neviděl bych moc rád, kdyby mi kus volné paměti natvrdo ukousnul ramdisk, který pomůže jenom někdy. To raději nechám systému volnou paměť, ať využívá vlastní cache - ta sice možná není úplně ideální, ale zato je plně dynamická a dokáže se pěkně sama okamžitě zmenšit jakmile systém potřebuje volné místo. V kombinaci právě s flashdiskem, který jsem při debatách okolo optimalizace s ramdiskem zkušebně začal používat dodaly i jinak líným Vistám opravdu novou úroveň rychlosti.
Závěr
hardwarový RAM disk od Gigabyte, pamatujete?
V tom, jak RAM disk využít, se asi našel každý z vás (možností je opravdu nepřeberně, obzvlášť ono prohlížení internetu se týká každého rozdíl určitě poznáte (a kdo tvrdí, že mu jede Internet Explorer dobře i bez RAM disku, nechť vyzkouší a posoudí sám).
Každopádně k celé problematice už dodám jen to, že za zkoušku RAM disku v podobě programu Gavotte RAMdisk nikdo nic nedáte a myslím, že po prvním vyzkoušení v praxi si RAM disk oblíbíte pro jeho extrémní rychlost.
No a pokud to s RAM diskem myslíte vážně, tak sáhněte po programu SuperSpeed Ramdisk Plus. Je sice z testovaných nejdražší, ale nabízí obří spoustu různých nastavení a stejně tak nabízí nejvyšší výkon (nejlepší správu paměti).
Celé kouzlo zrychlení běhu všeho možného má ale jeden menší problém. Je pro to všechno dohromady potřeba mít dostatek operační paměti, takže pokud stále patříte k velké skupině lidí, která má pouze 1GB RAM či méně a o RAM disk máte zájem (na vyšší úrovni než cache pro Operu), zauvažujte o upgradu. Operační paměti DDR2 jsou v dnešní době směšně levné a i já osobně se musím přiznat, že mě některá nově objevená kouzla RAM disku přiměly ke koupi 8GB RAM a přechodu na 64-bitový operační systém, ačkoliv jsem dosud byl zastáncem teorie, že 2, maximálně 4GB RAM stačí na téměř vše.
To je už samozřejmě hodně extrémní případ, na většinu z výše popsaných činností bohatě postačí 3 či 4GB operační paměti, které dnes koupíte za srandovních 1500Kč (a mám na mysli značkové 800MHz paměti s doživotní zárukou).
