znovu-nastolena-otazka-64-bitu-ano-ci-ne
Software Článek Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?

Jiří Vašek

Jiří Vašek

18. 2. 2008 01:00 108

Seznam kapitol

1. Lesk a bída 32 bitů 2. Kde se vzaly, tu se vzaly - 64 bitů je zde! 3. 64 bitů - jak na ně? 4. Programy pro 64 bitů 5. Jak tedy z toho ven?

I když 64 bitové verzi Windows XP bylo předpovídané velké rozšíření, skončil tento operační systém jako... ehm, myšlenkový "bungiee jumping" - na pohled efektní, tak trochu dobrodružství, hodně nových zážitků, ale kdo do toho opravdu šel, už tento zážitek opakovat nechtěl (natož aby "skákal" každý den). Trochu jiná situace nastala příchodem 64 bitové verze Windows Vista - zde už se jedná o plně funkční 64bitový operační systém se stále širší podporou. I přesto se mnoho uživatelů tápe, a tohoto přechodu se bojí.

Reklama

Donedávna absolutní vládce počítačového mainstreamu, 32bitová architektura x86, zde samozřejmě nebyla odjakživa, jejím prvním masově rozšířeným zástupcem byl dnes už archaický a zapomenutý Intel 386 z roku 1986. Předchůdci tohoto procesoru byli 16bitoví - jako například Intel 286 (taktéž z řady x86). Jaké rozdíly tedy vlastně mezi těmito architekturami byly, a jaké výhody tenkrát přineslo 32 bitů?

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz
Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz

Kolik paměti máš, tolikrát víc můžeš...

Jednoznačně největším rozdílem jsou možnosti využití operační paměti. Zatímco 16bitové procesory umí adresovat pouze 64KB paměti, zatímco 32bitové již 4GB paměti. V roce 1986 toto byl obrovský skok, a 4GB paměti, zejména při tehdejších cenách, naprosto nepředstavitelné množství. Dnes jsme narazili na hranice 32bitové architektury, 2GB paměti se v počítačích zabydlely, a limitní 4GB nelze v 32bitovém systému úplně využít (vysvětlení viz dále). Uživatel tedy velmi snadno může narazit na problém - dnešní ceny DDR2 modulů jsou doslova směšné, a za pár šupů lze koupit libovolné množství paměti (v praxi však základní desky umožňují typicky jen 8GB paměti). Ovšem v 32bitovém systému je takovéto množství paměti k ničemu.

Proč na 32 bitovém systému nevidím celé 4GB?

Nyní krátce k problému využitelnosti 4GB paměti v 32bitovém systému. Dnes není problém vložit do počítače 4 a více GB paměti, ovšem 32bitový systém obecně využije méně (hodnota se může pohybovat asi mezi 2 a 3,8GB, podle konkrétní konfigurace). Tento na první pohled podivný fakt má však jednoduché vysvětlení - v rámci prvních 4GB paměti totiž musí být namapován i některý hardware, jako například paměť grafické karty, a proto i když fyzicky 4GB RAM opravdu máte, její část je rezervována právě pro takovýto hardware. Maximum, které na systémech Windows využijete, je 3,12GB (to je limit Windows), a pokud máte hodně přídavného hardwaru, nebo high-end grafickou kartu s velkou pamětí, je použitelné paměti ještě méně. Proto tedy v běžném 32bitovém systému nelze využít celé 4GB paměti, ani kdybyste se rozkrájeli.

Toto ovšem nikomu nebrání při současných výhodných cenách koupit 4GB paměti, a využít z toho, co se dá :)

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz

Možné řešení tohoto problému jsou dvě. Jednak PAE (Physical Adress Extension), a jednak přechod na 64bitovou architekturu.

Physical Adress Extension (PAE)

PAE je pouze berličkou, a skutečná využitelnost je velmi malá. Lze pomocí něj adresovat až 64GB paměti (tedy 36bitově), ovšem toto není zadarmo. V systému Windows XP lze PAE zapnout, ale pro jeho využití musí být také speciálně zkompilované programy, běžný software se na tomto řešení chová 32bitově, tedy stále umí využít ty necelé 4GB paměti, a navíc je práce s takovýmito programy pomalejší. Že se toto řešení nijak neujalo, dokazuje přítomnost PAE již v prapůvodním předchůdci dnešních procesorů, Intel Pentium Pro z roku 1995.

Znovu nastolená otázka: 64 bitů - ano či ne?
i Zdroj: PCTuning.cz


zdroj: xbitlabs.com

Jediným opravdu použitelným řešením je tedy přechod na 64 bitů, kde lze využít až 2EB paměti (tedy 10 na osmnáctou, pro názornost do 1EB nacpete tolik GB, kolik B se vejde do 1GB). Toto množství by snad již mohlo nějakou dobu stačit :).

Paměť přidělitelná jednomu procesu

Druhým problémem 32bitové architektury je maximální velikost paměti, kterou lze přidělit jednomu procesu, standardně ve Windows to je 2GB, se zapnutým PAE 3GB. V praxi tedy jeden program může využít pouze 2GB paměti, ani o chlup víc. Tato hranice dnes přestává stačit - nové počítačové hry jsou paměti doslova "nenažrané", a také profíci návrháři nebo grafici by rádi měli k dispozici větší prostor. I tento problém 64bitová architektura řeší, omezení je v řádu terabytů, tedy v současné době "neomezeně".

Předchozí
Další
Reklama
Reklama

Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.

Reklama
Reklama