| IP Telefonie aneb ta drátová jak ji většina z nás nezná |
| autor: Habala Michal , publikováno 14.9.2004 |
Někteří z Vás možná nebo určitě ví, co to IP telefonie je a jakým způsobem je zatím používána. Ti ostatní, nechť v případě zájmu pokračují v pročítání následujících řádků. Počátky vývoje technologií pro IP telefonii spadají do období okolo roku 1996. V té době byla ještě v plenkách, dnes se však propracovala na daleko vyšší pozici na trhu a začíná o ni být stále větší zájem. Abych uvedl do obrazu ty z Vás, kteří opravdu o IP telefonii neví mnoho, případně ty, kteří se rovnou ptají co to vlastně ta IP telefonie je, připravil jsem si souhrn základních faktorů, definujících zmiňované odvětví:
- IP telefonie je, jednoduše řečeno, telefonování po Internetu nebo po libovolném médiu splňujícím požadavky a kritéria TCP/IP protokolů. IP telefonii tedy můžete provozovat přes Internet, ale stačí Vám také lokální síť LAN, WLAN, WAN či MAN, jak jsem již řekl, podstatou je TCP/IP.
- IP telefonie však nevyužívá jen TCP/IP protokoly. Pro svůj chod využívá protokolů více. Jedním z nich je např. H.323. Jedná se o signalizační protokol, jehož úkolem je navázání spojení mezi dvěma telefonními čísly bez ohledu na to, kdo u konkrétních stanic zrovna je. H.323 však není jediným signalizačním protokolem, jeho poněkud inteligentnějším bratříčkem je protokol SIP. SIP se, na rozdíl od H.323, snaží o pravý opak - má za úkol navázat spojení mezi dvěma účastníky bez ohledu na to, u které stanice se zrovna vyskytují. V případě H.323 je hlavním identifikátorem telefonní číslo, v případě SIPu je identifikátorem ekvivalent e-mailové adresy (ve které však může být zakomponováno telefonní číslo). Otevřená rozhraní JTAPI a TAPI jsou neodmyslitelnou součástí systému z důvodu doplňování řídících serverů o nové funkce dle přání zákazníka.
- IP telefonie se ovšem neskládá pouze z telefonních stanic a ústředen JTS, jak jsme na to většinou zvyklí. IP telefonie pro svůj chod využívá rozsáhlého softwaru, tzv. CallManageru, který má na starosti správu celé telefonní sítě. CallManager je vlastně taková telefonní ústředna pro IP telefonii, běžící např. na systému Windows 2000 Server. Jeden takový server dokáže obsloužit až 2500 IP telefonů, umístěných libovolně kdekoliv v síti. Ze základních funkcí bych jako nejpodstatnější uvedl správu a konfiguraci klientských stanic, správu číslovacího plánu a činnosti související se základním provozem, jako navázání a ukončení hovoru, přesměrováním hovoru či správu konferenčního volání. Abych nezapomněl, ovládání CallManageru je řešeno přes příjemné WWW rozhraní.
- IP telefonie je ale mimo standardních služeb schopna nabídnout uživatelům mnohem více. Mezi rozšiřující služby patří například integrace hlasové a datové pošty. Uživatel má na serveru zřízenou schránku, do které se mu zprávy ukládají, ty si pak může číst buďto z telefonu nebo z počítače. Stejně tak i v případě hlasových zpráv. Může si je přehrát pomocí počítače, nebo si je může nechat přečíst telefonem. Další zajímavou a rozšiřující službou je tzv. IVR (Interactive Voice Response). Jedná se o systémy generující automatické odpovědi volajícímu. S těmito systémy se můžete setkat kdykoliv, když voláte svému oblíbenému operátorovi.
- IP telefonii lze samozřejmě integrovat i do jednotné telefonní sítě. Lze tak volat mimo síťovou infrastrukturu i na pevné linky nebo na mobilní telefony. Tuto možnost zajišťují buďto hlasové brány nebo moduly do směrovačů.
Stručně o IP telefonech
Ke zkvalitnění služeb poskytovaných možnostmi IP telefonie patři jistě i kvalitní koncové přístroje. Nečekejte možnosti současných mobilních telefonů, ani Snake ani Rocket si na IP telefonech nezahrajete. Jsou však schopny nabídnout Vám jiné vymoženosti. IP telefony by se daly rozdělit do menších skupinek. Jednak přístroje pro běžné pracovníky - v předchozích řádcích jsem zapomněl podotknout, že IP telefonie se prozatím rozšiřuje zejména po firmách, proto uvádím slovo "pracovníky" namísto koncových uživatelů, apropo pro domácnosti by asi bylo zbytečné investovat do manažerského IP telefonu - a na stanice pro vyšší výkonné zaměstnance (ředitelé, obchodníci). Ostatní možnosti popíši v průběhu dalších vět. Pokud se jedná o přístroje pro ty "řádově níže posazené" zaměstnance, pak můžeme zmínit např. model...
Cisco IP Phone 7912G
Svými funkcemi je koncipován pro nízký až středně náročný telekomunikační provoz. Tento telefon je vybaven čtyřmi dynamickými klávesami pro jeho snadnou obsluhu, nabízí uživateli komfortní práci, informace o volání a intuitivní přístup k dalším funkcím.
Abychom se také dostali k dalšímu, zajímavějšímu modelu, tentokráte z řady manažerských stanic, popíšeme si nyní stanici s označením...
Cisco IP Phone 7960
Telefony řady 7960 patři mezi přístroje druhé generace s komplexní funkční výbavou je vhodný výhradně pro manažery a pracovníky s vyšší funkcí. Oproti modelu 7912 má 6 programovatelných tlačítek pro linky nebo funkce a čtyři interaktivní klávesy, které slouží uživateli pro snadnější obsluhu telefonu např. během telefonního hovoru. Cisco 7960 je vybaven velkým LCD displayem, který poskytuje velké množství užitečných informací (datum, čas, jméno a číslo volajícího, vytáčená čísla).
Cisco přišlo ještě s další řadou, a to 7920, na kterou se teď blíže podíváme...Cisco IP Wireless Phone 7920
Jak jste jistě již z názvu poznali, jedná se o bezdrátový IP telefon, který ovšem, jak by Vás mohlo napadnout, nepracuje na principu klasického bezdrátového telefonu, který potřebuje pevnou základnu. Telefon 7920 využíva standardu IEEE 802.11b, tedy stejnou technologii, jako bezdrátové karty a access pointy Wi-Fi. Dá se říct, že je to tedy plně mobilní IP telefon, omezený pouze na pokrytí access pointů, vůči kterým je vázán. Tímto modelem Cisco jistě rozšiřuje schopnosti IP telefonie o velký kus. Telefon je schopen pracovat s přístupovými body Cisco AiroNet 1200, 1100, 350 a 340 (tyto všechny podporují též standard 802.11b).
Zatím jsme si popsali pouze tři modely IP telefonů, typů je však daleko více. Shrnuto jen do textu bez obrázků, další možnou variantou, jak si zavolat přes IP telefony, je například použití Cisco SoftPhone softwaru, který slouží k volání po Internetu, provider však většinou zajistí právě i bránu do JTS. Ještě bych uvedl, že například Cisco IP Phone 7960 lze rozšířit o přídavný modul pro využití na recepcích, vrátnicích nebo jen na místech s větší potřebou množství telefonních linek.
{mospagebreak title=Softwarová spojovatelka - CallManager}V úvodu článku jste se o softwaru CallManager již něco málo dozvěděli. Teď se na něj podíváme z trošku bližšího pohledu. CallMagarer je, jak již víte, softwarová serverová aplikace určená pro správu telefonní sítě pro IP telefonii. Zajišťuje řízení hovorů, správu telefonních stanic, konferenční volání a jiné služby, které si později popíšeme.
Na fotce máme CallManager v podání serveru HP ProLiant DL320. CallManager na ní sice fyzicky vidět není, ale je to jen pro ukázku, aby byl případný zájemce v obraze. Firma Cisco nabízí toto řešení na platformách MCS a ICS-7750 (Media Convergence Center a Integrated Communications Server) a na vybraných serverech jiných výrobců (např. zmíněný HP).
A nyní něco k samotnému softwaru. U spousty aktivních prvků, a to ne jen z produkce firmy Cisco Systems, jste se mohli setkat s administrací řešenou webovým rozhraním. Stejně tak tomu je i u jejich softwaru CallManager, který je v současné době ve verzi 4. Administrace je tak pohodlná a řešitelná z libovolného PC v síti, což je velmi užitečné pro konfiguraci stanic nebo při řešení problémů.
Po úspěšném loginu do konfiguračního rozhraní získáváme přístup k administraci hlavních částí celého systému.
Pod položkou Device máme přístup k veškerým IP stanicím připojeným do sítě. Následně můžeme například upgradovat jejich firmware, měnit nastavení, zpřístupňovat či zakazovat serverem podporované služby nebo i takové detaily jako je změna či upload vyzvánění ve formatu WAV do zvolených telefonů.
Volbou IP Phone services lze přidávat či ubírat služby, které budou z IP telefonů uživatelům přístupné. Například Adresář uživatelů, mediální zprávy, zobrazování svátků, plánovací kalendář, dokonce i seznam telefonních čísel z databáze Českého Telecomu. Služba Extension mobility zajišťuje snadné přesouvání účastníka bez nutnosti přenášení telefonu, účastník se může přihlásit k jinému telefonu v síti pod svým ID a získat tak přístup ke svému nastavení, seznamu a ostatním službám, které měl přístupné ze svojí stanice.
Na předchozích screenshotech jsem chtěl poukázat na vzhled administračního rozhraní, pro kompletní popis by bylo lepší dát sem odkaz na Hot-line Cisca nebo zkopírovat helpfile pro CallManager. Ale abyste nebyli ošizeni o věcné informace, v následujícím soupisu si je stručně vypíšeme.
Uživatelské funkce:
- spojení hovoru
- pokrytí hovoru
- předání hovoru
- podržení/obnovení hovoru
- statut volání na jednotlivou linku (stav, doba trvání, zobrazení čísla)
- přímé vnitřní a vnější vytáčení
- vytáčení z adresáře - firemního, osobního
- seznam zmeškaných, přesunutých a přijatých hovorů uložených na vybraných IP telefonech
- různá vyzvánění na každý telefon
- ukončení poslední konference (ad-hoc konference)
- podpora rozšíření mobility
- hands-free, plně duplexní reproduktor/mikrofon
- přístup k HTML nápovědě přes telefon
- vytočení posledního volaného čísla
- hudba při čekání na spojení
- možnost umlčet mikrofon telefonu i náhlavní soustavu
- vytáčení se zavěšeným sluchátkem
- průvodce operátor - rozhraní pro surfování po webu
- QoS statistika v reálném čase prostřednictvím http prohlížeče
- rychlé vytáčení - více rychlých vytáčení na jeden telefon
- ovládání hlasitosti stanice (audio, vyzvánění)
- přístup k webovým službám přes telefon
- podpora codec pro širokopásmové audio - vlastní 16bitové rozlišení, 16kHz samplovací rychlost
Administrativní funkce:
- nalezení aplikace a registrace u SNMP manažera
- záznamy o detailech volání (CDR)
- centralizovaná a replikovaná konfigurační databáze, distribuce spravujících uživatelů prostřednictvím webu
- konfigurační databáze API
- notifikace o automatizované změně databáze
- možnost nakonfigurovat zobrazení času/data na jednotlivé telefony
- přidávání zařízení prostřednictvím průvodce
- možnost stahování upgrade funkcí pro jednotlivá zařízení - telefony, zdroj pro hardwarové transkodéry, zdroj pro konferenční mosty, zdroje pro bránu VoIP
- rozhraní kompatibilní s H.323 pro H.323 klienty, brána gatekeepery
- rozhraní JTAPI 1.2 pro počítačové telefonování
- adresářové rozhraní LDAP verze 3 pro LDAP adresáře
- vybraných prodejců
- aktivní adresář
- Netscape Directory Server - podpora vlastních doplňkových zařízení pro brány Cisco H.323
- bezpapírový telefonní DNIS - displejové popisky kláves na telefonech
- SNMP statistika monitorování výkonu od aplikací po SNMP manažera či monitor výkonu operačního systému
- zaznamenaná statistika QoS na hovor
- zvolení určitého telefonu, který má vyzvánět
- možnost utřídit seznam inventáře podle zařízení, uživatele nebo linky
- zprávy o systémových událostech - na sdílený syslog nebo dohlížitele na události v operačním systému
- rozhraní TAPI 2.1 pro počítačové telefonování
- možnost konfigurace časové zóny podle telefonu
- automatické přesuny telefonu bez nákladů
Budoucnost IP telefonie
IP telefonie je dnes na velmi vysoké úrovni a co více, stále roste. Díky stabilní kvalitě služeb (QoS) je schopna nabídnout velmi dobré zázemí telefonního systému malým i velkým společnostem, které jistě ocení i zužitkují služby nadstandardní klasickým telefonním ústřednám a telefonům. Zatím se třeba zdá, že IP telefonie najde své využití pouze ve firmách. Tak tomu ale není.
Přesto, že IP telefonie je výhradně Internetová, lze pomocí dříve zmiňovaných bran volat i do pevných sítí nebo na mobilní telefony. Ta Internetová však nabízí řešení velice levného, zahraničního volání. V porovnání s cenami Českého Telecomu, cena 10 minutového hovoru z ČR do Rakouska bude u Telecomu stát 78,- v případě volání mimo špičku (hovor pevná linka na pevnou linku). Pokud budete volat pomocí IP telefonie, přijde Vás stejně dlouhý hovor "pouze" na 36.80,- což je o více než o polovinu levnější. Služby IP telefonie u nás zatím nabízí jen pár firem, jednou z nich je například společnost FAYN.CZ s.r.o. Proč si tedy raději nezavolat o několik korun levněji?
Pomocný zdroj: Cisco
Redakce si vyhrazuje právo odstranit neslušné a nevhodné příspěvky. Případné vyhrady na diskuze(zavináč)pctuning.cz
Nico proti ale tahle firma nepatří k těm nejlevnějším ikdyž kvalitativnejším rozhodně
b) nechápu, co to má co dělat na pctuningu
c) je to defacto reklamní bulletin a ještě nic moc - přístup "proč si nezatelefonovat levněji" je hustej, možná by stálo za to rozebrat ekonomickou stránku věci (náklady, TCO, úspory, atd.) o tom, že by bylo vhodné rozebrat aspoň trochu technické pozadí je škoda mluvit (ad "návod" - nainstaluje se a jede LOL)
d) bude se se mnou někdo hádat, že to bylo vytvořeno metodou copy-paste?
e) chápu, že je to Váš web a můžete si publikovat, co chcete a v libovolné formě, tohle jsou tudíž jen mé přípomínky, které mohou padnout na úrodnou půdu
f) pozn.: těch bodů bych mohl mít tolik, že by na ně nevyšla abeceda
a) o tom, ze by byl na PCT clanek o IPT nevim, takze neni na skodu, sem neco, i kdyz hodne lehce napsaneho, hodit
b) mam nutkani Te fakt poslat nekam - PC Tuning - Vas pruvodce svetem pocitacu a digitalnich technologii - umis si to prebrat??
c) IPT je draha zalezitost, ale prave rozebrano do budoucna, je to levnejsi reseni, timhle zpusobem se to taky propaguje, aspon co ja cetl
d) ano, priznam, ze neco bylo skopirovano, ale technicke pojmy je holt jen tak zamenit nedaji.
e) nemam co odpovedet
f) skoda, chtel jsem reagovat na vsechny... mel jsi to cislovat pomoci dvojkove soustavy - mel bys bodu neprebernej pocet :o))
http://www.vitez.it/picophone/index.html
Kdyby mel FAYN obdobnou cenu za volani jako placene volani pres SKYPE, tak do toho jdu, ale bez pausalu !!! Jako predplacenku, co provolas, to provolas.
Jo a kdyz mluvime o SKYPE, skoda ze neumoznuji platbu prevodnim prikazem, na platebni kartu jim seru, moc bezpecne mi to nikdy neprislo.
Zna nekdo specialni elektronickou platebni kartu od Komercky, ktera je dle informacni brozury urcena prave pro "bezpecnou" platbu na internetu?
2. Zkuste se jako ja zeptat technicke podpory na budouci podporu IPv6 (i kdyz nepochybne v internich sitich bude prezivat i IPv4)
3.Nezapomente uvest sirku pasma pro jednoho klienta a co provede QoS s ostatnim datovym provozem v neustale pretizenych linkach
"Díky stabilní kvalitě služeb (QoS)"
Na IPv4 v podstatně není žádná garance. Je zde sice jakýs takýs QoS, nicméně pořád se garance pásma musí dělat přes záložní kapacity (nevyužité pásmo) - např. když potřebuji mít garantovaných 64kbit/s, tak pásmo musím omezit přinejmenším na nějakých cca 70-80kbit/s. Pokud je opravdu nutné udržet pásmo za každou cenu, tak např. i 128kbit/s.
Trošku zlepšení má přinést IPv6, nicméně zázrak to taky nebude. A pochybuji, že by se rozšířilo ATM.
Tohle všecko vyplývá vůbec z podstaty IP protokolu (jak jsou přenášeny pakety).
Jinak se na všecky "všeználky" a "všeuměly", co všecko znají a všecko měli třikrát vykašlete. Plno lidí o IP telefonii neví nic, takže je dobře, že jste něco uveřejnili. Možná to chtělo více zabřednout do technologií / sítí, ale to taky každého nezajímá (mě ano O-)).
Zrovna sme buduvali pobočku tak 40lidí IPčkama toho managerskýho typu - vypadá to pěkně, funguje dobře. Má to ale nevýhody. Jednak Cena - k samotným přístrojům je třeba připočíst cenu obsazených portů na cisco switchích, to zhruba dělá rozdíl oproti klasickým digitálům (který sou schopný nabídnout obdobné funkce). Další nevýhodou je spojení s LAN - ruší se tak oddělenost systémů, což by mohlo vadit na kritičtějších pracovištích, kde je oddělenost systémů potřeba kvůli krytí výpadků - nejde lan - dete dom.... V rámci pobočky na 100Mbit lance je to pohoda, spojení přes broadband na dálku je už horší - jednak relativně velká datová náročnost při více současných hovorech (je třeba přičíst část nákladů za dig okruh), navíc sme měly problémy s ozvěnou a spožděními, nepodařilo se to úplně vyladit...
Kdybych zakládal firmu, tak je to jasná volba. Přechod ze stávajících digitálů je ale podle mě zbytečnej.
ad c) A recenze na jakýkoliv hardware není reklamní bulletin? Máte však pravdu v tom, že zde mohlo být lépe popsáno, co vlastně všechno společnost FAYN CZ nabízí. Docela by mne zajímalo porovnání například s Contactelem.
ad 2 - s tim eth dratem jsem to opravdu myslel tak jak pise kolega nize, dekuji za upresneni
ad 2 - s tim eth dratem jsem to opravdu myslel tak jak pise kolega nize, dekuji za upresneni
http://opendir.infostar.cz/Computers/Data_Communications/index.html
Nechci jen kritizovat a proto v tom také dále nepokračuji. Vyvstala mi jen klasická otázka - proč se nevěnujete tomu, co umíte. Pro některé lidi je evidentně tenhle článek přínosem, takže tohle byl čistě jen jeden z houfu názorů.
jen ad bod b) - ano, je to moje chyba, mylné chápání této websity, uznávám. Mám jen trošku mentální problém (jako pár dalších), že když jdu na web www.moped.cz tak tam nehledám (a nečekám) několik let starého Mercedesa (je to možná dementní přirovnání, ale bez podtextu, jen pro představu).
To je všechno, jinak díky za reakci.
ATM je pro datový provoz v podstatě mrtvé (to bylo ostatně mrtvé už tak před 5ti lety).
Je ovšem pravda, že IP telefonie je v současnosti investičně hodně pochybná záležitost, protože klasické řešení s telefonní ústřednou výjde většinou levněji a hlavně je spolehlivější (takový CallManager může havarovat i několikrát ročně, normální telefonní ústředna sama o sobě spadne jednou za pár let).
O ATM jsem netvrdil že pro datový provoz není mrtvé. Nicméně jako takové mrtvé není. Používá se pokud vím hlavně v telefonii (komunikační switche a spoje). A pro datový přenos je výhodné hlavně díky zaručení kvality služeb/šířky pásma jak na switchích, tak na routerech - prostě po celou dopravní cestu paketu.
IPv6 má sice pole hlavičky pro typ dat, ovšem podobnou hlavičku DSCP má i IPv4. Signalizací jsem ovšem nerozumněl tady tyto hlavičky, ale IntServ a signalizaci pomocí RSVP (ale toto řešení není v rozsáhlých sítích s distribuovanou správou příliš použitelné). Na druhou stranu jeden telefonní hovor obvykle potřebuje tak 10-20Kbit/s, což není až zas taková tragédie při dnešních kapacitách páteřních linek (největší problém je většinou v poslední míli). A QoS se uplatní právě pouze v případě, že je ucpaná linka.
V IP sítích by šla zajistit alespoň přibližně stejná kvalita jako v sítích ATM, pokud by byli IP provideři organizováni stejně jako jsou telefonní společnosti a kdyby IP svět nebyl jenom organizovaný chaos.
Ten dodatek s tou signalizací byl mířen na mě, neboť jsem zmateně napsal "signalizace" když jsem se bavil o položce v hlavičce IPv6.
A co se týče IP vs. ATM, tak osobně si myslím, že se kvalita (resp. zaručení pásma) u IP ani u IPv6 kvalitě ATM nepřiblíží už jenom z toho důvodu, že:
1. ATM využívá asynchroní přenos, kdežto IP paketový přenos.
2. U ATM si lze kapacity na routerech/switchích dopředu "zamluvit" a v případě, že už by to router/switch nezvládl, tak takový přenos odmítne, kdežto na IP se pouze dá nastavit, které pakety mají přednost před ostatními, takže k zahlcení může dojít tak jako tak.
IP svět organizovaný chaos: však taky na to bylo vše připraveno a počítalo se s tím :-D O-)
Co se týká zaručení kvality, tak:
ad 1. rozdíl mezi ATM a IP není v asynchronnosti, ale v použití buněk stejné velikosti (53B). To je důležité hlavně pro jitter, ale na dostatečně rychlých linkách nemá smysl se o tomto parametru bavit, protože se jitter bude pohybovat v prakticky neměřitelných hodnotách.
ad 2. dokonce i na IP routerech je možné si kapacitu zamluvit, právě proto tady celou dobu mluvím o signalizačním protokolu RSVP (což je součástí IntServ služeb).
Add 1. Asynchroní přenos =~ buňky stejné velikosti ;-) (u ATM 53B).
Add 2. Tak teda přiznám, že o tom, že by šlo na IPv4 routerech zamluvit kapacitu DOPŘEDU a pokud by ji router nezvládl, tak by ji odmítnul, jsem opravdu neslyšel. To by mne zajímalo jak "to" dělá. Když neví, kdy a jak velké datagramy mu přijdou a jestli tím pádem nebude zahlcen, tak podle mne nemůže dopředu vědět, zdali může daný požadavek na danou přenosovou kapacitu splnit. Tudíž nemůže korektně odpovědět "Ano, toto zvládnu".
Např. další výhoda ATM je, že používá virtuální okruhy tudíž dopředu se ví kudy pakety půjdou a tam se rezervují přenosové kapacity. IP virtuální okruhy nepoužívá tudíž neví kudy pakety půjdou. Takže další místo kde mi není jasné jak se chce na IPv4 dopředu rezervovat přenosové pásmo když se ani neví, kudy datagramy půjdou. Snad jediná možnost by bylo explicitní směrování. Tam je ale tuším (už si nepamatuji) počet vyjmenovaných hopů omezen kvůli velikosti hlavičky na tuším cca 9 (ještě je rozdíl mezi striktním a nestriktním), takže by to asi moc daleko nedošlo O-). Navíc mám dojem, že na některých routerech je explicitní směrování zakázáno resp. se tímto neřídí. Takže mi opravdu není jasné jak funguje na IPv4 zamluvení přenosové kapacity ve srovnatelné kvalitě s ATM.
Asi se teda budu muset podívat po nějakém RFC nebo definici k RSVP protokolu. Nicméně v tuto chvíli si myslím, že tam pořád bude drobné "ale", a to dostatečné přenosové pásmo v záloze. Ovšem jak se říká myslet znamená hov.o vědět...
Člověk chvilku nesleduje dění v jedné oblasti a hnedle je pozadu. Ach jo. Proč jsem nešel dělat zedníka. Malta je pořád malta a jednou za uherský rok se objeví nový typ cihly... :-D
ad 2. RSVP protokol specifikuje jaky provoz aplikace vyzaduje. Dane toky pak maji prioritu a v pripade zahlceni jsou zahazovany ty toky, ktere nemaji nasmlouvanou sirku pasma. RSVP zajisti, aby cesta nebyla oversubscribnuta.
RSVP funguje tak, ze se posle specialni paket, ktery po ceste k cili zpracovavaji jednotlive smerovace, ktere si vytvori tabulku se zadosti o rezervaci. Paket pokud dorazi k cili, tak vi, ze rezervace muze byt uspesna a pri zpatecni ceste tu rezervaci potvrdi, tim je vytvorena virtualni cesta s pozadovanymi parametry.
IP sice nepouziva virtualni okruhy, ale smerovaci protokoly jsou pomerne stabilni, takze se cesty nemeni za kazdym paketem. RSVP ma kontrolni mechanismus, ktery kontroluje zda je cesta pruchodna. Pokud dojde ke zmene cesty, signalizuje a provede nove vytvoreni "virtualniho kanalu".
Nicmene slusi se podotknout ze RSVP neni v Internetu nasazene a da se pouzit patrne pouze v sitich pod jednotnou spravou.
Navic ono je to ted s ruznym zavadenim MPLS a podobnych metod zalozenych na prepinanych okruzich takove, ze technologie MPLS ma dost blizko k ATM a soucasne i k IP.
"oversubscribnuta" - tím myslíte, že nenasmlouvá víc, než zvládne... ?
"Nicmene slusi se podotknout ze RSVP neni v Internetu nasazene a da se pouzit patrne pouze v sitich pod jednotnou spravou." - aha... mno já jsem si říkal, že jsem ještě o tom moc neslyšel (a to znám i pár dalších co se poměrně dost věnují sítím). Ovšem pokud se to prosadí, tak bude jedině dobře, protože ta garance v současné době prostě není možná. Sice shapingy fungují, ale datový tok není stabilní (závisí na disciplíně a "fairnes" apod.) a navíc není zaručen.
Mno každopádně děkuji za upřesnění... mám zase co zjišťovat. Člověk se má pořád co učit O-).