Knol vs Wikipedia - kdo s koho?
Wikipedia dnes patří mezi nejnavštěvovanější internetové stránky na světě. Během pouhých sedmi let se stala nedocenitelným zdrojem poznání pro lidi z celého světa. Google jí hodá konkurovat se svým novým systém Knol. O co půjde a v čem se oba systém liší? A čím je dnes vlastně Wikipedie?
Když vidíte do saténu oděného Jimmyho "Jimbo" Walese, kterak na konferenci TED učeně rozpráví o svém děťátku v podobě Wikipedie, kdekdo si možná řekne "To je frajer". Eso Rimmer hadr. Walesovy bývalé ženy a přítelkyně vám ale tohle rozhodně tvrdit nebudou. Už sám fakt, že "vůdcem" Wikipedie je tak kontroverzní osobnost jako Jimmy Wales jí však dává onu nezaměnitelnou atmosféru anarchie a neukotvenosti v soudobém internetovém establishmentu. Wales se kdysi se svými společníky pokoušel uspět na internetu s komerční Nupedií. Ta se však neuchytila, přesto (nebo možná právě proto) že šlo o vyloženě akademickou záležitost. Ještě předtím se věnoval také internetovému vyhledávači Bomis, kde údajně 99% dotazů představoval "obsah pro dospělé" čili porno. Ani jedno neudělalo z Walese milionáře, a tak se nechal inspirovat známým hackerem a aktivistou Richardem Stallmanem a společně s Larry Sangerem založil Wikipedii postavenou na licenci GNU.
"Představte si svět, ve kterém má každý jednotlivý člověk na planetě volný přístup k veškerým lidským znalostem." - Jimmy Wales
Kdo chce být milionářem?
Ani ta z něj (zatím) neučinila milionáře, přestože se tak navenek snaží vystupovat - jako benevolentní zbohatlík, který svůj volný čas věnuje v podstatě nevýdělečné činnosti. Zato ho ale učinila slavným - dost na to, aby za svá vystoupení a přednášky mohl žádat slušné honoráře a žít si pohodlným floridským životem plným saténu a známostí s takovými lidmi jako je třeba Richard Branson, proslulý britský miliardář. Ostatně, jsou a vždy byly to především kontakty, které člověka "dostávaly nahoru", nikoliv samotná práce. Wales vyrostl v Huntsville v Alabamě a odjakživa se zajímal o všechno vyjma sportů, byl prý náruživým čtenářem. Jeho blízký přítel a spolupracovník v Bomisu Terry Foote pro magazín The Economist řekl, že "vždycky věděl, že Wales se stane slavným a bude to mít co dočinění s technologiemi." Když se malý Jimbo v roce 1966 narodil, vrhnul se rovnou po hlavě do světa vzdělání. "Vzdělání bylo v naší rodině vášní... víte, takový ten velmi tradiční přístup ke znalostem a učení jakožto základu dobrého života," řekl Wales v roce 2005 pro magazín C-SPAN. Měl kolem sebe spoustu podnětů. Jeho matka vedla malou soukromou základní školu. A bylo to právě Huntsville, kam byl na počátku 50. let převelen Werner von Braun se svým týmem, aby tam pracoval na podkladech pro program Apollo. O půl století později je Wales považován za duchovního otce a vůdce největší encyklopedie, která kdy vznikla - a dost možná i jednoho z moderních divů světa. Do Wikipedie může každý přispět svou troškou, podělit se se všemi ostatními lidmi o část svých znalostí, a tak zas o kousek přidat k obecnému blahobytu veškerého člověčenstva. Podíváme-li se na seznam nejnavštěvovanějších webových stránek, Wikipedia mezi ostatními jako je Google, Yahoo, YouTube, Windows Live, Facebook, MSN, MySpace, Blogger či RapidShare výrazně vyčnívá. Jako jediná z nich je totiž nekomerční. Jako první dokázala "mobilizovat skutečný potenciál internetu" a umožnila přístup k širokému okruhu znalostí každému človeku na planetě, zcela zdarma.
Editovat stránky na Wikipedii znamená naučit se desítkám různých zkratek.
Jinými slovy, nic jednoduchého.
God save the Nerd!
Wikipedia odstartovala fenomén "web 2.0" a to i přesto, že - jak si všichni pamatujeme - její začátky nebyly nic moc. Většina článků tehdy představovala "stub", tedy v českém překladu "pahýl", který je nutné doplnit či upravit. U každého z nich stála a dodnes stojí výzva "You can help Wikipedia by expanding it". Právě tohle se stalo motorem pozdějšího překotného růstu, který trvá dodnes. Každý mohl přispět svým dílem, všichni ostatní ho mohli opravit, a tak pořád dokola, až nakonec tímhle cizelováním vznikly hodnotné a často velmi rozsáhlé příspěvky. Místo pro sebeuplatnění najednou nalezli také ti, kteří celý život strávili v zajetí televizních seriálů, řekněme třeba Battlestar Galactica, nebo například komiksů, případně jiných "okrajových" žánrů či koníčků. Dostali prostor a možnost podělit se o své znalosti a hbitě toho využili. Z bezejmenných nadšenců se rázem stali "někým" - autory či editory článků na největší internetové encyklopedii. Panečku. "Ta nejdůležitější věc na Wikipedii je skutečnost, že je tak návyková," prohlásil během prvního roku života encyklopedie Jimmy Wales.
Z hlavní stránky Wikipedie okamžitě poznáte o co jde - jste na ecyklopedii, která nabízí přehledně kategorizovaný obsah. Kdo jej tvoří vás nemusí zajímat - jsou to totiž všichni.
Během tohoto období Wikipedie importovala obsah starých encyklopedií jejichž copyright už vypršel, například vydání Encyclopedia Britannica z roku 1911, ale i spoustu dalších: Smith's Dictionary of Greek and Roman Biography, Nuttall's 1906 Encyclopedia, Chamber's Cyclopedia, Aiken's General Biography, Rose's Biographical Dictionary, Easton's Bible Dictionary. Dobrovolníci pak tyto záznamy upravovali a přizpůsobovali dnešnímu jazyku nebo stavu vědění. Když Brion Vibber, svého času jediný stálý zaměstnanec Wikipedie na plný úvazek, přednášel v roce 2006 zaměstnancům Google o tom, proč je Wikipedie tak populární, řekl mimo jiné: "Pro editory je to skoro jako online hra v tom smyslu, že jde o komunitu, kam se vyrazíte a uděláte něco pro zábavu: vymažete nějaké trotlovské příspěvky, něco sami napíšete, atd." Wikipedia dnes obsahuje kolem deseti milionů článků ve více než 250 jazycích. Statisticky je ovšem prokázáno, že naprostou většinu z nich tvoří jádro přispěvatelů a editorů čítající něco kolem 1500 lidí. Aktivních editorů celkem je podle nejnovější Výroční zprávy v současné době kolem 100 000. Vezmeme-li v úvahu 250 milionů návštěvníků, kteří měsíc co měsíc na Wikipedii něco hledají, jde o obdivuhodný poměr. Kolik jiných dobrovolnických organizací na světě má 100 000 členů?
Graf exponenciálního růstu počtu článků na anglické Wikipedii. zdroj: wikipedia
Komentáře naleznete na konci poslední kapitoly.
