Přečtěte si deset nejlepších českých sci-fi povídek

PRAHA, 27. května 2011

Šéfredaktor časopisu Pevnost Tomáš Němec k vítězné povídce Dům paměti, která z pohledu uměle vytvořené bytosti originálně pojednává o hodnotě emocí, paměti a lidských vztahů, uvádí: „Vítězná práce Jana Ježka Dům paměti měla nadstavbu, která ostatním chyběla: nadhled, humor a skoro až bradburyovsko-dickovskou náladu. Díky tomu, že autor splnil zadání: predikovat vývoj technologií ve čtyřicet let vzdálené budoucnosti a zároveň nezapomenout na člověka, uspokojil jak porotce-technokraty, tak porotce-humanisty.“

Spisovatel Ondřej Neff, patron soutěže AI 2051, si všímá paralel budoucího světa vykresleného v povídkách autorů a umělou inteligencí, která je zde synonymem informačních technologií. „Na povídkách je zřetelné, že je to dílo nové generace autorů, pro kterou informační technologie představují normální živné prostředí. Hodně se tam prolíná realita s fantastičnem, ovšem i v IT je to tak. Umělá inteligence je z tohoto pohledu něco, co je mezi námi. No a díváme se na to s nedůvěrou, jako ostatně na všechno, co je kolem nás, to není žádné sci-fi, to je realita,“ vyjadřuje svůj dojem z četby mladých a často i začínajících autorů Ondřej Neff.

Organizátoři jsou s prvním ročníkem navýsost spokojeni. „Počet přihlášených povídek i jejich literární úroveň naplnily a místy až překonaly naše očekávání a budeme rádi, když se z naší literární soutěže v oblasti sci-fi stane každoroční tradice,“ shrnul za všechny organizátory pocit z prvního ročníku Pavel Svoboda, PR Manager společnosti Intel. Podle Pavla Svobody se potvrdilo očekávání, že z pohledu spisovatelů sci-fi povídek počítače za čtyřicet let ještě více vrostou do života lidí a kybersvět v podobě miniaturních procesorů vstoupí ještě intenzivněji do reality. Tempo vývoje informačních technologií můžeme posoudit, když se sami ohlédneme do minulosti. Před čtyřiceti lety vznikl první mikroprocesor Intel 4004, který obsahoval z dnešního pohledu pouhých 2300 tranzistorů. U současných nejvyspělejších procesorů je jich téměř miliarda. Špičkový počítač Osborne 1, který byl v roce 1981 přivítán jako první „přenosný“ počítač, vážil 11 kg, byl proto vybaven rukojetí a disponoval malou 5“ obrazovkou, která byla schopna zobrazit jen 52 znaků textu. Z dnešního pohledu jde co do rozměrů a výkonu o neohrabanou želvu, ale dá se předpokládat, že podobně shovívavě – jako na historické archiválie – budou lidé shlížet za čtyřicet let na výstřelky soudobého IT.

Za příklad toho, jak by mohla vypadat naše budoucnost, si lze vypůjčit několik originálních nápadů z povídek soutěže AI 2051. V povídkách finalistů se procesory vyskytují například v podobě nanočipů implementovaných do mozku pro snadnější identifikaci a komunikaci lidí budoucnosti (povídka All inclusive do roku 2051). Autor vítězné povídky Dům paměti svým uměle stvořeným hrdinům zase „naordinoval“ tzv. nanoterapii, při níž replikanti polykají bílé kapsle s nanoboty, které v jejich vnitřku opravují nejhorší škody a bojují tak s degenerativní tzv. Gatesovou nemocí ve své lidmi implementované paměti. Obdobně i individuální paměť v Rudých polích Elysejských se dá transportovat jako data a resetováním části mozku lze ohroženého hrdinu odeslat do dětského věku nevědomosti. V povídce Staří manželé, akční sci-fi o invazi, místo srdce elitní bojovnice zase najdeme řídící jednotku umělé inteligence a život visí nikoli na vlásku, ale na vláknech a spojích mikroprocesoru. Povídek, v nichž jsou procesory přesvědčivě zakomponovány do lidského těla a stávají se jeho „příslušenstvím“, najdeme celou řadu a liší se jen kulisami děje a mírou zapojení odborného počítačového slovníku.

Pořadí 1. až 10. místo podle odborné poroty:

1.    

2.    

3.    

4.    

5.    

6.    

7.    

8.    

9.    

10.